Stejně, jako většině diváků, expertů i trenérů se mi výkon našeho národního týmu v utkání se Skotskem, které jsme prohráli 0:1 nelíbil. Hra našeho týmu byla pomalá, s mnoha technickými chybami, nesourodá, byla vidět nesehranost a nejistota. Utkání vyvolalo spoustu názorů a příčin nevýrazného výkonu našeho mužstva. S některými souhlasím, s některými ne a v tomto komentáři se chci podělit o ty svoje i v kontextu vývoje fotbalu a mých zkušeností. I toto utkání totiž potvrdilo, že dochází na moje slova a moje názory, kterými jdu tak trochu proti proudu, a že nacházejí postupně opodstatnění.

(Pokračování textu…)

Zřejmě máte při čtení nadpisu tohoto mého komentáře dojem, že odpověď na takto položenou otázku dává postavení jmenovaných klubů v tabulce naší nejvyšší fotbalové soutěže Synot ligy. A máte pravdu. Jenže já bych se chtěl zamyslet, aniž bych znal vnitřní fungování klubů, nad příčinami tohoto jejich stavu.

(Pokračování textu…)

Ano, nejočekávanějším utkáním 22. kola bylo derby Sparta v. Slávia, ale promluvit na důležitých příčkách v tabulce měla i utkání Liberec v. Plzeň, Zlín v. Olomouc, Jihlava v. Příbram, Ostrava v. Teplice i Mladá Boleslav v. Jablonec. V těch zbývajících šlo také o hodně (nesnáším termín, že „o nic nešlo“), třeba o přízeň diváků, prémie, body a pocit dobře odvedené práce. Ne, nejsem naivní, jen mi to tak trochu u nás chybí. A teď tedy k tomu nejdůležitějšímu.

(Pokračování textu…)

Zima se stále drží zuby nehty své vlády a zřejmě negativně působí i na kanonýry v naší nejvyšší fotbalové soutěži. V tomto kole totiž byl vytvořen negativní rekord tohoto ročníku Synot ligy v počtu vstřelených branek v jednom kole. V sítích soupeřů skončil míč jen 12 krát. Naopak probudil se nejlepší podzimní střelec Synot ligy plzeňský Ďuriš, který se trefil do sítě Bohemians 2 krát a osamostatnil se tak v čele tabulky kanonýrů se 14-ti brankami.

(Pokračování textu…)

Ano, zkrácená jarní část naší nejvyšší fotbalové soutěže spěchá ke svému vyvrcholení i díky fotbalovému EURO 2016 ve Francii a do jejího konce zbývá už jen 10 kol. V tom 20. jsme naštěstí nemuseli vnímat v prvé řadě chyby a výkony rozhodčích, jako tomu bylo v některých předcházejících kolech, ale mě zaujaly především výsledkové zvraty a krásné branky v závěrech utkání. Samozřejmě všichni sledujeme vývoj na obou pólech tabulky a také pohárová umístění.

(Pokračování textu…)

Ano, v 19. kole mě kromě výsledků a průběhu utkání zaujalo i několik zajímavých osobních příběhů. Byly pro hráče pozitivní, ale i negativní. I když pražské derby mezi Duklou a Spartou se díky nezpůsobilému terénu po celodenním dešti, který se nedlouho před utkáním změnil ve sněhovou vánici, bylo odloženo, zmíním se i o Spartě.

(Pokračování textu…)

Ve druhém jarním kole se toho událo opravdu hodně. Dalo by se také nazvat kolem několika derby. Mám na mysli severočeské v Liberci, moravské v Brně a Ostravě, pražské ve Vršovicích, tzv. derby českého venkova v Plzni (tak nazývala média utkání Plzně s Teplicemi v době, kdy jsem já hrál za Plzeň v letech 1977-80). Kromě toho se udály také příběhy dvou zkušených fotbalistů Bakoše a Baroše s podobným příjmením, ale se zcela rozdílným výsledkem. Začnu netradičně u týmu, který je všeobecně považovaný za prvního sestupujícího, tedy Baníku Ostrava.

(Pokračování textu…)

Včerejší hráče Sparty Praha jsem opravdu nepoznával. Ne, že by měli třeba jiné účesy nebo tetování, ale jejich výkon v utkání play off Evropské ligy se silným Krasnodarem byl skvělý. Možná si ho mnozí budou vysvětlovat slabou hrou ruského favorita díky jeho nerozehranosti, ale to by bylo vůči celé Spartě a hlavně jejím hráčům nespravedlivé. Krasnodar hrál totiž hluboko za očekáváním především proto, že mu hrát lépe Sparta svojí kvalitní hrou nedovolila.

(Pokračování textu…)