V posledních dnech jsem jako fotbalový trenér nemohl přehlédnout polemiku okolo kondiční připravenosti hráčů Plzně a pochopitelné nesouhlasné reakce jejich trenéra Pavla Vrby. A ani se mu nedivím.

Nechci z tohoto mého komentáře dělat přednášku pro trenéry, ale v jedné seminární práci na téma „Moje zkušenosti z trenérské práce“ jsem napsal, že podle mě má na výkon hráče a tím i mužstva největší vliv hlava, tzn. psychika. Proto je moje pořadí důležitosti jednotlivých složek práce trenéra pro úspěšný výsledek toto:  1. psychologická příprava, 2. technicko-taktická příprava, 3. kondiční příprava. Zároveň to neznamená, že lze uspět bez kondice. Ta je jaksi samozřejmá a u všech mužstev přibližně stejná. Rozhoduje tedy taktická disciplína, dobrá organizace hry a především tzv. práce s hlavou.
Typickým příkladem je naše hokejové mužstvo na Mistrovství světa na Slovensku. Věkově i sportovně vyvážené mužstvo, každý hráč má jasno, jakou roli v mužstvu má, hráči se vzájemně respektují, všichni myslí především na tým a ne jen na sebe. K tomu je třeba znát mentalitu a charakter jednotlivých hráčů a vytvořit atmosféru, která to všechno umocní. A o tom je vlastně psychologie a pedagogika a nestačí k tomu jen mít za sebou bohatou hráčskou minulost. Tyhle trenérské schopnosti se totiž nedají nikde v učebnici vyčíst, tyhle schopnosti musí mít trenér v sobě. Navíc podle mých zkušeností trenéři-bývalí fotbalisté ani nestojí o to, něco studovat, i kdyby takové učebnice existovaly.
Proto já vím zcela jistě, jako i trenér Vrba, že problémem mužstva Plzně není kondice, ale hlava, tedy psychický tlak, který s blížícím se koncem ligy v boji o titul sílí a ten zpomaluje myšlení a způsobuje i těžší nohy. Zdůvodňovat jejich slabší druhé poločasy v situaci, kdy v utkání vedou, slabou kondicí je názor naprosto laický a zjednodušený  a hlavně se nezakládá na pravdě. Setkal jsem se s tím ve své trenérské kariéře několikrát a mé vysvětlení bylo bráno jako výmluva. Často se k těmto názorům přidávají i nadřízení trenéra a nejhorší je, když v to začnou věřit i hráči. Proto je pro Plzeň a jejich trenéra Vrbu důležité, že hráči se ve svých vyjádřeních do médií trenéra zastávají. Pokud jsou jejich názory myšleny upřímně. Stín pochybností nesmí zůstat především v jejich hlavách (a jsme zase u psychiky). To by bylo do závěru soutěže pro ně jako závaží. Proto chápu podrážděnost trenéra Vrby, protože on jako odborník tohle určitě ví. Ví, že ve hře je obava o těsný náskok v utkání, hráči začnou hrát pasivněji a soupeř se více dostává do hry.
Jako typickou ukázkou jsou utkání, ve kterých potřebují oba soupeři vyhrát, hraje se opatrně a v okamžiku, kdy jeden vstřelí branku, tak hraje aktivněji ten druhý (má lepší kondici?). Dojde k vyrovnání a začne hrát aktivněji zase ten první (také má lepší kondici?). Tak se to může několikrát otočit a v jednom utkání se mění kondice u obou soupeřů? Samozřejmě ne!  Mužstvo, které vede zvolní atd. To bych se opakoval. Jediným receptem na tyhle názory „odborníků“ je vyhrát a o to se určitě mužstvo Plzně bude snažit a trenér tuhle kritiku může použít pro navýšení motivace hráčů. Taková motivace je totiž u fotbalistů vyšší, než zvýšené prémie.

Příspěvek byl vložen dne 12.05.2011 [Čtvrtek] v 17:52 hodin a zařazen do rubriky Nezařazeno, Trénink a trenéři. Reakce na tento příspěvek můžete sledovat prostřednictvím kanálu RSS 2.0. Komentáře ani zpětné odkazy nejsou v tuto chvíli povoleny.