Už několikrát jsem se zmínil kriticky o výroku někdejšího fotbalového trenéra Pospíchala, který vedl v době, kdy jsem fungoval jako hráč v prvoligové Škodě Plzeň, konkrétně v letech 1997-2000 Bohemians Praha. Rozumím tomu, že v té době si to někdo mohl myslet, protože tehdy byl fotbal jednoduchou sportovní disciplínou, která se absolutně nedá svojí náročností pro práci trenéra srovnávat se současným fotbalem a jeho náročností. Ten je totiž naprosto jinou disciplínou a stojím si za výrokem, který jsem ve svých komentářích použil už několikrát a můžete si jej přečíst v nadpisu tohoto komentáře. Navíc v říjnu roku 1997 jsem přestoupil do Plzně, kde trenér Pospíchal dva roky před tím působil a já tam přišel po roce pod trenérem Karlem Brücknerem a když mi spoluhráči sdělovali, jak trénovali a co bylo hlavní náplní tréninků a způsob komunikace trenéra Pospíchala s hráči, tak jsem se chytal za hlavu. Proč? Protože trenér Brückner byl už v té době mnoho let před ostatními trenéry v ČSSR a metody, které tenkrát trenéři používali, včetně trenéra Pospíchala už dávno opustil.
Proč se nadpis tohoto komentáře letopočtem 2024 a první odstavec tématem z roku 1997, kdy trenéři tvrdili, že fotbal nemá logiku a dnes já tvrdím, že má jednoznačnou logiku? No to je proto, že fotbal se za tu dobu neuvěřitelně změnil, tenkrát si stojím za tím, že ligový tým mohl trénovat kde kdo, včetně fotbalistů, ale naopak současný fotbal je vysoce odborná práce, která vyžaduje vysokou odbornost, zaujetí pro práci a spoustu času a samostudia. Možností jak se dá hrát je mnoho a záleží na typologii svých hráčů v konfrontaci s hráči a způsobu hry soupeře a mnoho dalších požadavků. Proto např. neuspěl např. bývalý fotbalista Kulič a celý jeho trenérský tým na trenérské lavičce Mladé Boleslavi, proto dnes kluby hledají trenéry zahraniční, dnes už i v Mladé Boleslavi pracuje švédský trenér, ve Spartě dánský a z našich se prosazují jen ti, kteří se zajímají o moderní trendy zejména v komunikaci a taktickém pojetí způsobu hry včetně reakcí na průběh utkání a způsob hry soupeře. A proto má současný fotbal logiku, protože logicky kdo tyto předpoklady nemá, tak je neúspěšný, kdo je má, tak je to na způsobu hry jeho týmu vidět.
Máme za sebou období, kdy totálně amatérským způsobem, tedy jako v minulém století, kdy všichni hráli stejně a proto mohl kdokoliv trénovat kohokoliv, došlo k výměně trenéra reprezentace místo trenéra Šilhavého nastoupil trenér Hašek. V trenérské praxi jsem měl rád inteligentní fotbalisty, kteří měli správnou mentalitu a charakter, tedy inteligentní, pracovité a hráče, kteří se chtějí posouvat… Jenže v té době zdaleka ne všichni takoví byli a bohužel v českém fotbalovém prostředí měli zelenou jiné typy a dokonce dostávali přednost před těmi pracovitými.
Naštěstí i v tomto parametru, jako v mnoha jiných se postupně mění situace z mého pohledu k lepšímu. A nyní už k výměně trenéra české reprezentace. Trenéra Šilhavého vystřídal trenér Ivan Hašek, který při pozorném čtení tohoto komentáře vyhovuje mým požadavkům svojí pracovitostí, inteligencí, při fotbalu vystudoval právnickou fakultu, což já velmi oceňuji, ale problém jsem před jeho nástupem viděl v tom, zda zachytil vývoj fotbalu zejména v Evropě, protože trenér Hašek v tomto období více než 10 let trénoval v arabských zemích, kde se dá předpokládat, že světový vývoj fotbalu určitě pokulhává za Evropou a požadavky na práci trenéra. Že tuto obavu neměl jeho největší podporovatel a kamarád Láďa Vízek, protože o současném fotbalu neví nic, tak to mě nepřekvapuje a z logiky věci mě nepřekvapují výsledky a způsob hry na EURO 24 a v prvních utkáních v Gruzii a s Ukrajinou i v Lize národů.
Nechci tady v tomto komentáři popisovat konkrétní okolnosti na hřišti, tedy způsob hry, volbu sestavy a rozestavení, to by bylo na dlouho, ale jsem přesvědčen, jak jsem napsal v úvodu, že mu tzv. „ujel vlak“ nejen na hřišti, ale také mimo hřiště. Bohužel mě nepřekvapila nominace hráčů Kuchty a Coufala z akce Belmondo a tento krok se mu vrátil i s úroky. Nemám informace jak se na tuto toleranci dívali další hráči. Je mi jasné, že jsou i takoví, kteří s tímto vnitřně nesouhlasí, ale nemají odvahu to sdělit nahlas. Jen to ukázalo mentalitu obou hráčů, která se u člověka nemění, změní se jen aktuální neupřímné nastavení člověka, ale při příznivé konstelaci to určitě provede znovu. Např. vzpomínám si na utkání Liberce v Olomouci před několika lety v důležitém pohárovém utkání, kdy Kuchta měl jednu žlutou kartu a bez problémů v přerušené hře zakopl míč, byl vyloučen a zřejmě mu vůbec nevadilo, že jeho tým Liberce to jeho vinou prohrál…
O formě obou hráčů Kuchty a Coufala na EURO 24 se nemá cenu bavit, ta byla také mizerná a do tohoto tématu patří i případ Baráka v rozhodujícím utkání o postup ze skupiny s Tureckem. To je stejný případ. O trenéru Haškovi se říká, že je přísný trenér, ale najednou prominul fatální přestupky několika hráčů na EURO 24 a logicky byl výsledek i způsob hry neúspěšný.
O tom, že moje kritika volby trenéra Haška byla po odborné i lidské stránce správná a nic na tom nemění, trenér Hašek byl přísný jen v teoretických úvahách na tiskovkách, ale v utkáních ne a toho hráči s nevhodnou mentalitou a charakterem zneužili, navíc jsme zaostávali v práci s míčem, to je pravda, ale to se dá nahradit způsobem hry a taktickou součinností celého týmu.
Nechci se moc vracet k urážlivým výrokům pana Vízka na moji adresu, vývoj a průběh výměny a především výsledky české reprezentace na EURO 24 a v Lize národů jasně ukázaly, kdo měl lepší pohled na správnost volby nového trenéra reprezentace. Ono není se co divit, pan Vízek se nedokáže oprostit od pohledu na fotbal z hospody a tam se progresivita hledá těžko. Bohužel tvrdím, že i dnes dostávají v médiích prostor bývalí fotbalisté, kteří totálně nezaregistrovali a proto nezachytili moderní trendy fotbalu, zkrátka i tady platí, že jméno je více než jeho znalosti. Tady na Moravě má pan Vízek velmi pošramocenou pověst, je považován za „burana“, který nedělá dobrou pověst bývalým fotbalistům a to mě trápí, protože i fotbalisté mají mezi sebou inteligentní a skvělé profesionály, což ovšem nikdy nebyl pan Vízek, který jim dělá jen ostudu…