A když jsem v nadpisu tohoto mého komentáře použil termín „ukazatele“, tak to znamená, že nejde jen o výsledky a okolnosti jednotlivých utkání. Pro mě, jako bývalého trenéra pěti prvoligových klubů (Olomouc, Jablonec, Opava, Zlín a na Slovensku Trenčín) vnímám velmi intenzívně několik trenérských výměn a premiér v nových klubech. K tomuto tématu podle mého názoru je třeba se zmínit o tom, co jsem už před několika lety deklaroval v jednom rozhovoru v deníku Sport, že v současné době je fotbal zcela jiná disciplína, než v době, kdy jsem tuto nejvyšší soutěž aktivně hrál i potom vedl z trenérské lavičky a proto v úvodu se budu krátce věnovat tomuto tématu, protože i z tohoto hlediska budu posuzovat výsledky tohoto ligového kola.
Obecně totiž platí, že vzhledem k tomu, že moderní fotbal vyžaduje spoustu detailních informací a následných rozhodnutí trenéra ve věci volby způsobu hry ve vztahu ke kvalitě soupeře, typologie jeho hráčů na jednotlivých postech a hlavně stejný přehled musí mít trenér o svých hráčích. Kdysi totiž tyto okolnosti trenéři nemuseli vůbec řešit, protože všichni hráli přibližně stejně, proto já tvrdím, že dnešní práce trenéra je vysoce odborná záležitost a proto ji nemůže vykonávat kdejaký bývalý fotbalista. I proto jsem od začátku nesouhlasil s volbou trenéra české reprezentace Ivana Haška, ale to je jiné téma, můj komentář k tomuto najdete také na mých webových stránkách www.fotbal.paličák.cz.
I z tohoto hlediska já posuzuji zmíněné 4 změny trenérů v Chance Lize a koresponduje to i s jejich výsledky tohoto kola, ale definitivně to ukáže až čas, protože všichni víme i díky tomu, co jsem zmínil v předchozím textu, že hráči i celý tým si musí zvyknout a adaptovat se na novým trenérem zvolený způsob hry a z tohoto hlediska je velmi důležité a klíčové ze strany sportovního vedení klubu angažovat trenéra, který preferuje způsob hry (a těch je jak jsem poznamenal na rozdíl od minulosti mnoho), který odpovídá kvalitě a typologii hráčů svého mužstva. A kompetentnost tohoto sportovního vedení byla v této věci v minulosti hodně problematická a často to za ně „odskákal“ trenér. Vzorovým příkladem jak to má fungovat, byl můj nástup do Jablonce v roce 2001 po svém úspěšném trenérském angažmá v Ratíškovicích (nováček II. Ligy) místo trenéra Hřebíka, který povýšil odchodem do Sparty, protože já jsem už v té době používal tenkrát zónový způsob hry, který byl v česku obrovskou fotbalovou revolucí a používal ho také trenér Hřebík. Tato změna měla z tohoto hlediska potřebnou logickou odbornou návaznost zásluhou tehdejšího sportovního ředitele Michala Doležala a tak by to mělo být i dnes už samozřejmostí, bohužel občas není.
Ale zpět k 12. kolu Chance Ligy a výměnám trenérů. I v minulosti trvalo několik kol, než si hráči zvykali na nové věci v taktice a součinnosti ve způsobu hry, proto mě nepřekvapila výhra Viktorie Plzeň pod novým trenérem Hyským na stadionu Bohemians 1:0, kterého považuji za skvělého trenéra moderního střihu, i když soupeř musel hrát od 71. minuty v oslabení po vyloučeného hráče Ramiréze. Proto ani nepřekvapil nečekaný tah trenéra Hyského, když „vymyslel“ nový post středního defenzivního záložníka pro Spáčila, když pro všechny je to krajní obránce nebo levý stoper a on se stal i pro deník Sport „mužem zápasu“ a takových klíčových změn je schopen trenér Hyský vymyslet mnoho a uvidíme, co vymyslí v dalších utkáních.
Další vítězná trenérská premiéra, která mě nepřekvapila a které pomohla opět na jednu stranu červená karta soupeře už v 16. minutě, ale i několik taktických změn ve svém týmu, které provedl se urodila v Pardubicích, kde domácí tým pod novým trenérem Trousilem porazil tým Mladé Boleslavi 2:1. Tak jako u všech týmů s novými trenéry až další průběh soutěže ukáže na přínos trenérské změny.
Trenérská změna nastala i v Karviné, kde po odchodu trenéra Hyského do Plzně nastoupil trenér Marek Jarolím (synovec známého dlouholetého trenéra Karla Jarolíma). Absolvoval premiéru proti olomoucké Sigmě a oba soupeři se rozešli po bodu za remízu 1:1. Práci trenéra Jarolíma moc neznám, naposledy působil v Jihlavě, ale trenérsky pochází ze Slávie, tak informace o jeho progresivitě určitě nelžou a z toho mi vyplývá, že z tohoto nejdůležitějšího aspektu trenérské výměny postupně naváže na skvělou práci kolegy Hyského a hráči to budou nejen akceptovat, ale také rychleji vnímat a plnit.
Poslední trenérskou změnu jsem si nechal na konec této skupinky utkání a tím je trenér Galásek v Baníku Ostrava. Nemůžu detailně sledovat všechna utkání kola, ale sbírám informace dlouhodobě i nyní po premiérovém utkání nového trenéra a přiznám se, že pro mě je trenér Galásek, aniž bych mu chtěl křivdit tak trochu trenér minulosti a to nejen proto, že tým Baníku s Hradcem Králové prohrál 1:0, ale i jeho trenérským krokům, které před utkáním provedl a větám, které pronesl po utkání, ale opakuji, nechci předbíhat, o jeho kompetentnosti se více dozvíme až po absolvování týmu Baníku pod jeho vedením za několik kol. V tomto smyslu mně připomíná odstupujícího trenéra české reprezentace Haška, který byl bývalý výborný fotbalista, ale současný fotbal je už někde jinde.
A nyní se můžu věnovat další zajímavé skupince utkání a tím je trojice vedoucích týmů soutěže pražským „S“ a jejich pronásledovali Jablonci. Všechny tři týmy (Slávia proti Zlínu, Sparta na Slovácku a Jablonec s Duklou) mají v tomto kole několik společných znaků. Všechny tři týmy nedokázaly soupeři vstřelit branku ač byly velkými favority, oni také ani branku neinkasovaly, všechny tři měly vysoké procento držení míče v poměru cca 68:32 % a přesto Slávia i Sparta témě shodný počet střel (10:8 a 10:9), Jablonec odpovídajících 17:9.
Už z těchto základních statistik je možno vydedukovat, jaký bal průběh utkání a navíc, že byl přibližně ve všech třech utkáních stejný, favorité hledali skulinky v pevně postaveném obranném bloku soupeřů, ale těch skulinek nebylo mnoho a pokud se naskytla, tak úspěšně zasáhli brankáři soupeřů Dostál – Zlín, Borek – Slovácko a Matrevics – Dukla.
Všechna tři utkání jsem napsal v pořadí, ve kterých se uskutečnila (Slávia v sobotu, Sparta v neděli odpoledne a Jablonec v neděli navečer v 18:00 hodin). Proč to považuji za ne tak důležité, ale jako zajímavý a možná i částečně ovlivnitelný aspekt výsledku? Protože hráči Slávie šli do utkání s vědomím, že v posledních 67-mi utkáních na svém stadionu vždy vstřelili branku a proč by ji nevstřelili v utkání s nováčkem soutěže Zlínem, i když je členem vedoucí šestice týmů, jenže tým trenéra Červenky potvrdil, že v této skupině hrající o mistrovský titul a evropské poháry není náhodou, že jejich hra je velmi dobře organizovaná, hráči i zahraniční poctivě plní zadané úkoly, které z logiky věci vycházejí z trenérem vyhodnocené kvality soupeře, což je přesně to, co jsem zmiňoval na začátku tohoto komentáře a kritizovat toto jeho rozhodnutí, jak jsem několikrát zaznamenal v médiích i od trenérů soupeře je nepochopení současného fotbalu. Jenže tým Zlína se neuchýlil jen k bezduchému bránění, hráči nebyli po zisku míše vystrašení a aktivně chodili do protiútoků i ve vyšším počtu hráčů a obrana Slávie tedy nemohla maximálně podporovat svoji ofenzívu, jak je pro tým Slávie typické, ale musela také myslet na ubránění těchto protiútoků hráčů Zlína. Z tohoto pohledu je zisk bodu hostujícího týmu zasloužený a jen to potvrdilo aktuálně ne zrovna ideální formu týmu Slávie, což tak hodnotil i trenér Trpišovský po utkání.
Na Slovácku, kam přijela pražská Sparta se hrálo podobné utkání a není proto třeba opakovat hodnocení, které by nebylo daleko od utkání Slávie a stejně to tak viděl i trenér Sparty Priske a mně se moc líbilo i hodnocení obránce Sparty Sörensena, který jednoznačně odmítl dotaz na tiskovce, zda příčinou byla absence zraněného Haraslína, považoval by to za výmluvu a řekl, že Sparta má tolik kvalitních hráčů, že to nebyl problém, problémem byla špatná hra týmu a to je pro mě ukázka nejen zkušeného, ale také dostatečně kompetentního hráče, z kterého by v budoucnosti mohl být skvělý trenér…Já jen dodám, že hlavy hráčů Sparty mohl, ale dodávám, že neměl, ovlivnit fakt, že včera Slávia ztratila 2 body, tak my můžeme zvýšit náš náskok na 3 body.
Pokud jde o hlavy hráčů, tak v podobném stavu je mohli mít i hráči Jablonce, kteří hráli své utkání na závěr kola a tedy věděli, že obě pražská „S“ ztratila body dva a v případě výhry s Duklou se sami mohou minimálně bodově dorovnat vedoucí Spartě, v případě výhry s Duklou o 5 branek dokonce na vedoucí příčku v tabulce, což určitě by byla další bomba pro vývoj celé sezóny, ale zřejmě i to mohlo hráče dostat do nepříjemného tlaku a byla z toho další bezbranková remíza.
Posledním utkáním tohoto kola bylo utkání severočeské derby Teplic s Libercem, které skončilo nerozhodně 1:1. Hrdinou utkání byl brankář Teplic Trmal, který chytil libereckému Hlavatému pokutový kop, ale tým Liberce i tak vyrovnal až v 89. minutě.
Statistika tohoto kola:
Zápasová bilance domácí-remíza-hosté: 1 5 2, bodová 8:11, branková 4:5, průměrná návštěva na utkání: 5934 diváků.
Nejmenší počet branek za celé kolo 9 byl naposledy před osmi lety!!!
Letmý pohled na tabulku: první šestici tvoří bodově dvě trojice (Sparta 27, Slávia 26, Jablonec 25) + (Plzeň, Olomouc, Zlín všichni 19), střední skupina Liberec 17, Karviná 16, Hradec Králové 16 a Bohemians 15, spodní skupina Teplice, Ostrava a Pardubice všichni 10, Mladá Boleslav 9 a Slovácko a Dukla 8 bodů.