Každý, kdo si přečte nadpis tohoto mého komentáře k 3. kolu naší nejvyšší fotbalové soutěže Chance Ligy na první pokus nepochopí, kam tím mířím, proto se budu snažit, kromě stručného hodnocení sedmi utkání tohoto kola (osmé derby Karviná v. Baník Ostrava bylo odloženo vzhledem k termínové kolizi s programem ostravského týmu v evropské soutěži) vysvětlit co mám na mysli.
Už v minulé sezóně jsem kritizoval některé kluby za způsob, jakým přistupovaly k moderním fotbalovým trendům a výběru typologicky vhodných fotbalistů a především trenérů, jako např. Viktoria Plzeň fungovala v tomto trendu jako totální stará škola, proto jsem v jednom komentáři napsal, že tým Plzně je týmem veteránů a obrat nastal až s příchodem nových zahraničních majitelů a trenéra Koubka. Dalším klubem byl Baník Ostrava, kde angažovali trenéra na přání fanoušků a obrat nastal až s příchodem současného sportovního ředitele Mikloška a posledním o to větším případem pro mě byl Zlín, který na to doplatil sestupem do II. Ligy.
Proč jsem si k tomuto tématu vybral zrovna 3. kolo Chance-Ligy? Protože jsem byl pozván k ocenění svojí 17 let dlouhém působení v klubu Sigma Olomouc (5 let hráč a 12 let trenérské práce u mládeže i dospělých) a u příležitosti mého kulatého výročí 70-tých narozenin před utkáním domácí Sigmy s Teplicemi. Po čtení zápisu o utkání jsem zjistil, že oba kluby velmi omladily svoje týmy. V minulém komentáři jsem v podtextu zvolil zásady fungování trojúhelníku majitel, sportovní vedení klubu a trenér v souladu se zvolením sportovní a ekonomické strategie klubu. A pokud neladí třeba jen jedna strana zmíněného trojúhelníku (v Ostravě sportovní vedení a následně trenér, v Plzni majitel a následně sportovní strategie a ve Zlíně celkový chaos), tak to je velký problém.
Ten se ovšem v současné době netýká obou soupeřů Sigmy i Teplic a tomu odpovídá i volba trenéra jejich týmu. Olomoucký klub je dlouhodobě vnímaný jako klub, který i díky ekonomice je velmi efektivní ve výchově vlastních odchovanců, bylo to tak už za mě (Ujfaluši, Heinz, Rozehnal a mnozí další). Jen pro zajímavost víte kolik odchovanců Sigmy fungovalo před rokem v prvoligových klubech v Česku a v zahraničních nejvyšších soutěžích? Správné číslo je 39!!! A ze zápisu, který jsem v sobotu obdržel před utkáním s Teplicemi přibylo cca 10 dalších (možná někdo naopak skončil). A to je obrovské číslo. Díky zápisu o utkání jsem zjistil, že v základní sestavě Teplic nastoupilo 9 fotbalistů do 25 let, jen Trubač 27 a Mareček 34, u Sigmy 6 hráčů do 25 let a na lavicích náhradníků obou týmů jich bylo dalších několik. Shodou okolností vítěznou branku Sigmy vstřelila nová posila Kliment po hrubé chybě nejstaršího hráče Teplic Marečka, který z postu stopera ztratil lacino míč a Kliment postupoval sám na branku a potvrdil, že to umí proměnit.
A to jsem se věnoval dvěma stranám trojúhelníku s názvem majitel a sportovní vedení a zbývá ta třetí strana a tou je hlavní trenér a jeho realizační tým a tady jsou u obou týmů přesně trenéři, kteří zapadají do sportovní i mentální lidské strategie klubu a ti trenéři se jmenují Frťala v Teplicích a Janotka v Sigmě Olomouc. To jsou trenéři se stejnou moderní vizí fotbalu, rozděluje je jenom věk, což je jenom číslo, ale filosofie a moderní fotbal mají stejně v krvi. A že to není o věku potvrzuje i trenér Plzně Koubek, který je trenérem moderního střihu a proto i Plzeň byla v minulé sezóně extrémně úspěšná. Abych nezapomněl, olomoucká Sigma se v utkání s Teplicemi hodně nadřela na zisk bodů, ale po výhře 2:1 byla opravdu o ten jeden gól lepší, ale mladíci Teplic na mě udělali výborný dojem a proto to nebylo pro Sigmu jednoduché utkání, které nakonec zvládla za tři body a zisk sedmi bodů je pro ni výborný začátek soutěže.
Pro další utkání tohoto kola nenavážu jako tradičně na pražská „S“, ale začnu možná na opačném pólu tabulky. Karvinou proto, že tým trénuje další trenér moderního střihu, jak jsem ho hodnotil v komentáři po 2. kole a tím je kolega Hyský.
České Budějovice pod novým trenérem Strakou prohrály na domácím stadionu po katastrofálním výkonu v prvním poločasu 1:3. Hosté z Pardubic hráli přímočaře a po zisku míče rychle přecházeli do rychlé přechodové fáze. Po jednom z nich a centru si vsítil dezorientovaný domácí hráč klasickou „rybičkou“ vlastní gól hlavou a možná i to byla jedna z příčin katastrofálního prvního poločasu z jejich strany, což potvrzuje poločasové skóre 0:3. Druhý poločas si oba týmy i díky průběžnému výsledku vyměnily role, domácí bojovali s velkým nasazením, ale podařilo se jim skórovat jen jednou na konečný výsledek 1:3. Že jim chyběl klid při zakončení se nelze divit.
V Hradci Králové se hrálo utkání blízkých soupeřů a možná i proto se slušnou návštěvou přes 9 tisíc diváků. Utkání ovlivnila již ve 21. minutě červená karta hráče Hradce Králové Juliše za stavu 1:1. Hradečtí samozřejmě od té chvíle zahustili svoji defenzívu a dokázali nejen neinkasovat, ale podařilo se jim dokonce vstřelit vítěznou branku na 2:1.
Jedno ze dvou utkání, kde diváci branku neviděli se hrálo v Jablonci, kam přijela Plzeň. Bylo to vyrovnané utkání, oba týmy se snažily po zisku míče hrát rychle dopředu a z jednoho takového protiútoku skóroval plzeňský Vydra. Jenže nesouhlas s uznáním gólu projevil systém VAR, což jsem u televize hned viděl v reálu při akci a divil jsem se, že tak zkušený fotbalista jakým je Vydra nevyhodnotil jasnou situaci hrozící ofsajdem. Jeho spoluhráč totiž sprintoval s míčem po pravé straně, Vydra z levé strany hřiště a jediný obránce uprostřed. Jenže Vydra měl náskok, proto logicky přihrávka z křídla směřovala do sice těsného, ale ofsajdu. Kdyby Vydra situaci vyhodnotil jednoduše a zpomalil svůj běh, aby ho spoluhráč doběhl a přihrával mírně dozadu, tak by gól platil.
Tým Slovácka potvrdil, že letošní sezóna už bez trenéra Svědíka bude složitá zejména v tom smyslu, že tým obtížně bude střílet branky. Ve dvou utkáních na domácím stadionu neobdržel tým branku, ale ani ji nevstřelil. V prvním kole se Slávii to byl úspěch a brejková taktika platila, ale už utkání s Bohemians ukázalo, že v utkáních se srovnatelným soupeřem, kdy se musí pro zisk bodů snažit o aktivní a kreativnější hru efektivita chybí.
Pražská „S“ jsem si nechal na konec. Slávia vyhrála v Liberci díky nádherné brance Dioufa, který odražený míč po rohovém kopu halvvolejem poslal nechytatelně do šibenice s odrazem od břevna. Takovou střelu by naprostá většina brankářů neměla šanci chytit a nepodařilo se to ani brankáři Liberce Bačkovskému. Bylo to zajímavé utkání, na hře Liberce byl vidět rukopis nového trenéra Kováče, který patří také z mého pohledu do skupiny progresívních trenérů. Na Liberecké poměry přišel na utkání nadprůměrný počet diváků a těm se muselo utkání líbit až na ten výsledek. Trenér Slávie Trpišovský už musí rotovat se sestavou, protože v tomto týdnu začínají Slávii tzv. „anglické“ týdny s „evropským“ programem a to je třeba nad sestavou hodně přemýšlet.
V tomto smyslu je na tom Sparta stejně a výhra 2:0 s Duklou byla jasnou povinností a i na týmu Sparty byly znát díky rotaci se sestavou a zabudování nových posil určité nepřesnosti v součinnosti. Je to normální a s časem se bude i hra Sparty, stejně jako Slávie i dalších „evropských“ českých týmů Plzně, Ostravy a Mladé Boleslavi postupně stabilizovat. Určitou osobní zkušenost s rotováním se sestavou mám i já, i když jen na ligové úrovni při dvou postupech do finále dnešního MOL Cupu v roce 2000 s druholigovými Ratíškovicemi (jen se 13-ti hráči do pole z 9 týdnů bylo 6 „anglických“), a za dva roky nato s Jabloncem.
Na závěr tohoto komentáře uvedu, jako vždy některé základní statistické údaje tohoto 3. kola s připomínkou jednoho odloženého utkání Karviné s Baníkem Ostrava, tedy statistika jen pro sedm utkání:
Výsledky utkání doma-remíza-venku: 3 2 2, poměr bodů 11:8, vstřelené branky 13, poměr branek 7:6. Diváků: 49 711, průměr na utkání 7 101.
Na úplný závěr prozradím, jaký trend svým komentářem chci potvrdit. Současný fotbal vyžaduje daleko větší běžecké, pohybové a kondiční předpoklady a ty přirozeně mají mladší sportovci a platí to i pro fotbalisty a kdo tomu nevěří a těch je stále bohužel hodně, tak pro důkaz se můžeme vrátit na letošní mistrovství Evropy do Německa a mistry Evropy tým Španělska.