Fotbalu se věnuji celý svůj život, prožil jsem spoustu pozitivních momentů, ale i těch negativních, proto jsem začínal v posledním období nabývat dojmu, že nejen český fotbal na hřišti a s ním i české fotbalové prostředí (zejména po událostech s očistou rozhodčích v aféře Berbr a spol) se ubírá správným směrem na cestě do Evropy. Z omylu mě vyvedlo nedělní derby Slávia v. Sparta. Těšil jsem se na něj už celý týden na dovolené v Turecku a byl jsem rád, že termín návratu zpět do Česka nebrání utkání sledovat už doma na televizní obrazovce či počítači. Pozitivně jsem v tomto kontextu naposledy vnímal i poslední výsledky tří českých zástupců Sparty, Slávie i Plzně ve skupinové fázi evropských pohárů. Jaká byla realita?
Doslova ostudná, pokud jsem v několika posledních kolech naší nejvyšší fotbalové soutěže chválil zvyšující se návštěvnost na našich stadionech nejen díky kvalitě fotbalu, ale i díky zkulturnění našich stadionů a práci klubů s fanoušky, tak to všechno nedělní derby hodilo do koše. Ano, určitý podíl na skandálním průběhu derby měl rozhodčí, pro něhož to bylo velice náročné utkání, ale i díky tomu, že nenasadil hned od začátku přísnější metr při oboustranném posuzování zejména zákroků, které hrozily zraněním hráčů a neměly nic společného s fotbalovou herní agresivitou ve snaze získat míč, ale byla to zbabělá snaha úmyslně ublížit a zranit soupeře. Podobné hodnocení a možná ještě tvrdší si zaslouží i chování realizačních týmů obou soupeřů a mnoha fanoušků. V jejich případě hrozilo i zranění mnoha z nich a především dětí, které rodiče vzali s sebou na fotbal. Myslíte si, že po této zkušenosti budou riskovat zranění svých potomků? Já jsem přesvědčen, že nikoliv, že se raději nebudou sportu věnovat vůbec nebo se zaměří na sport jiný, kde jim toto hrozit nebude. Připomínalo mně to jako se často objeví informace o chování fanoušků a odložení utkání, naposledy v Nizozemsku, na Balkáně (i jinde), kde dokonce zemřel pobodaný fanoušek. To opravdu chceme? Jak se říká „ryba smrdí od hlavy“, a proto je třeba konat a tvrdě zakročit zejména ze strany FAČR, klubů, trenérů a v neposlední řadě hráčů. Nešlo všechno z obrazovky odchytit, ale např. chování některých hráčů „recidivistů“, kteří se v těchto situacích vyžívají je třeba kriticky pojmenovat. Já je jmenovat nebudu, ale o některých vím, ale určitě jsem některé nezaznamenal, proto by si měli sáhnout do svědomí všichni aktéři této negativní vizitky českého fotbalu. Na konec tohoto odstavce mého komentáře doplním to statisticky nejpodstatnější, že utkání skončilo remízou 1:1 díky dvěma penaltám, že střel na bránu a pohledného fotbalu bylo jako „šafránu“, ale žlutých karet hodně, některé měl rozhodčí změnit za červené k těm dvěma červeným uděleným…
V tomto kole se z mého pohledu potvrdilo to, co tvrdím celý fotbalový život, že fotbal má logiku nejen na hřišti, ale i v klubových kancelářích, kde se fotbal připravuje. Potvrdily to i výsledky některých utkání v tomto kole. V tomto kontextu bylo pro mě zajímavé utkání Baníku Ostrava se Zlínem s výsledkem 5:1. Shodou okolností, já bych si dovolil napsat, že zcela logicky mají tyto dva kluby pro mě jasnou logickou stopu. Ostravský Baník (tedy klub včetně majitele) dlouho tápal s vyjasněním si sportovní strategie klubu a v návaznosti na to volbě trenéra. Vyřešil to až příchod sportovního manažera Mikloška. Do té doby vedení angažovalo hráče i některé trenéry podle známých jmen nebo přání fanoušků, až bývalý brankář Mikloško se zkušenostmi z Anglie udělal v klubu pořádek a po usazení si nových pořádků se výsledkově i herně tým zvedá a prokázal to i v tomto kole.
Zlín se zcela svojí vinou a nekoncepční sportovní klubovou strategií dostal do podobné situace jako Baník před časem, ale buď se jí neodhodlal nebo neuměl vyřešit. To platí dlouhodobě i dnes a proto je tým Zlína logicky na posledním místě.
Problém totiž není v ekonomice, i když by mohla být lepší, ale ve volbě sportovní strategie klubu zaměřené na české hráče za zenitem a neprověřené africké fotbalisty. Případ Fillo je typickým příkladem hráče za zenitem, navíc to není profesionál pro současné nároky fotbalu výkonnostně ani přístupem a klub to měl vědět a trenér Vrba to musel vědět, trénoval ho v Plzni a takových příkladů je několik. Náprava této chyby probíhá, ale to nejde vyřešit „ze dne na den“, už proto, že podobný případ jsem jako trenér ve Zlíně zažil také, měl jsem v kabině podobný typ hráče s velmi negativním vlivem na celý tým, situace dospěla do fáze, kdy musel odejít on nebo trenér, výsledkem byl nedobrovolný odchod trenéra, kterým jsem byl já..
Hradec Králové porazil na svém novém stadionu Jablonec 1:0, což je výsledek opět „logický“, protože nový trenér Vašek Kotal je zkušeným trenérem, který ví, že základem k úspěchu týmu je poctivá defenzívní práce celého týmu se snahou obdržet co nejméně branek, nejlépe žádnou a to se mu podařilo. Dobře si pamatuji, jak mu před lety jako úspěšnému trenérovi Brna, které dostal na 6. místo v tabulce (co by za to v současné době v Brně dali), jeden po něm nastupující trenér, který nikdy nic nedokázal, přidělil nálepku defenzívního trenéra a nasliboval majiteli klubu atraktivní ofenzívní herní projev, kterého se ovšem majitel po jeho nástupu logicky nedočkal…Trenér Kotal je přesně ten typ trenéra, kterého tým Hradce Králové potřeboval a sportovní vedení to logicky vyhodnotilo správně…
Viktoria Plzeň v tomto kole pokračovala v prodloužení šňůry vítězství, což jsem hned po několika utkáních v začátku tohoto ročníku, kdy se řešilo v médiích, jak bude dál Plzeň sportovně fungovat na dotaz médií viděl pozitivně. Opět logicky se potvrdilo, že změna sportovní strategie klubu a příchod vhodného trenéra, v tomto případě pana Koubka je v současném fotbalu klíčová a chce trochu trpělivosti a času, než hráči načtou zásady a principy trenérova nového způsobu hry, v tomto případě i změnu věkové struktury týmu, ve zmiňovaném rozhovoru jsem totiž napsal, že Plzeň je tým veteránů. Změna nastala a výsledek Plzně v tomto kole 6:2 s Pardubicemi (před týdnem ve Zlíně 7:1) je logickým vyústěním těchto změn…
Trenér Pardubic Kováč si určitě správně vyhodnotí toto utkání a předpokládám, že v utkáních s tak kvalitním soupeřem, kterým je Plzeň zvolí příště způsob hry poměrně bezpečný směrem ke ztrátám míčů…
Podobný problém měl tým Českých Budějovic, kdy po velkém počtu obdržených branek trenéři správně vyhodnotili svůj zvolený způsob hry sice jako progresívní, ale málo bezpečný, obdržených branek bylo hodně, následovaly dvě výhry za 6 bodů. V tomto kole jejich tým opět prohrál na vlastním stadionu s Mladou Boleslaví 1:2. V tomto kontextu se musím vrátit k trenéru Kotalovi a výhře Hradce Králové 1:0, protože takto by měla vypadat herní strategie týmů, které potřebují body ke klidnému proplouvání soutěží s cílem vyhnout se hrozbě sestupu. Pokud obdrží 3 a více branek, tak se bodů nedočkají…Samozřejmě týmy, které hrají o tituly či evropské poháry musí hrát na výhru vždycky a s každým.
Utkání Liberce s Teplicemi, které skončilo neobvyklým výsledkem 3:3 bylo určitě zajímavé a atraktivní pro diváky, ale nikoliv pro trenéry. Po deseti minutách hosté vedli 0:2, ale liberecký tým nakonec dokázal zachránit alespoň remízu, která je v utkání vyrovnaných soupeřů cenná více tím, že ve srovnání s výhrou soupeři odeberete dva body, než že sami získáte ten jeden bod. Tyto oba týmy mají podle mého názoru zkušené trenéry (Kozel a Frťala) a podobně to vnímám i s oběma kluby. Bývá tam vždy v přestupových obdobích hodně změn, teplický klub začal po příchodu trenéra Frťaly více dávat šanci svým odchovancům, změn je vždy také hodně v Liberci, ale tam se více zaměřují na hráče na hostování z pražských klubů, proto potom žehrají před utkáním s nimi na to, že nemůžou někteří proti nim nastoupit.
Zcela jinou sportovní strategii založenou převážně na vlastní odchovance klubu a doplňuje se odjinud jen určitý post, na který se žádný svůj hráč svojí typologií nehodí, používá olomoucká Sigma, která v zajímavém a napínavém utkání prohrála na Bohemians 3:2, i když dvakrát vedla. Pro hráče a zejména trenéra Bohemians Veselého je cenné, že i za těchto okolností dokázali získat tři body.
Na Slovácko přijel tým Karviné, na trenérské lavičce s dočasným trenérem asistentem Luhovým. Po výhře Karviné v prvním kole se Zlínem zřejmě nastala trochu nebezpečná euforie především u hráčů, trenéři jsou v tomto ohledu zkušenější, ale postupně se ukázalo, že příčinou této výhry 4:1 nebyla ani tak skvělá hra Karviné, ale slabá výkonnost Zlína. Trenéra Hejdůška jsem chválil, má zajímavé názory, ale i to někdy nestačí. Slovácko vyhrálo 2:0, což potvrzuje, že kvalita týmu Karviné zřejmě není nadprůměrná a uvidíme, koho sportovní vedení osloví a kdo bude tým Karviné trénovat v dalším období.
Na závěr tradičně několik statistických čísel tohoto 9. kola F:L:
Na stadiony si našlo cestu v průměru na utkání 7310 diváků, samozřejmě průměr pomohla zvýšit návštěva na derby Slávia v. Sparta 19 370 diváků, bilance domácí v. hosté 5 2 1, branek bylo tentokrát „jako máku“ 33, tzn. více než 4 na utkání.