Ve svých pravidelných pondělních komentářích k právě skončenému kolu naší nejvyšší fotbalové soutěže se věnuji všem osmi utkáním, nelze se o jednom z nich zmiňovat tak podrobně, jako v komentáři k jednomu z nich už proto, že nelze všech osm utkání sledovat a podrobně analyzovat všechny zásahy trenérů a jejich dopady na průběh hry, mám na mysli např. střídání hráčů, změny rozestavení apod. To se týká i největšího derby v naší nejvyšší soutěži historicky i aktuálně, ale co se dá tentokrát tvrdit s naprostou jistotou je fakt, že derby Sparty proti Slávii mělo všechno, co by takové utkání mělo mít a bylo i tak hodnocen ve všech médiích i samotnými fotbalovými příznivci obou klubů i těch neutrálních, ke kterým patřím i já. Například v tomto kole se hrálo ještě jedno derby, které jsem jako trenér Jablonce absolvoval několikrát proti severočeskému rivalovi Liberci. Jenže derby pražských „S“ je zkrátka jedinečné a potvrdilo se to tentokrát ve všech směrech.
Jaké „směry“ mám na mysli? Jednak skvělá atmosféra na vyprodaném stadionu Sparty, skvělý fotbal plný aktivity, bojovnosti, která nepřekročila dovolená pravidla, neuvěřitelné individuální výkony hráčů obou týmů, ale také klíčové individuální chyby, vysokému tempu hry, vůbec nepřeháněl trenér Slávie Trpišovský, když některé úseky hry přirovnával k utkáním nejvyšší soutěže v Anglii Premiere League. Neuvěřitelně dramatický byl i průběh utkání, které nakonec skončilo remízou 3:3, což po dlouhé době určitě uspokojilo diváky na stadionu i při sledování stanice O2 TV jako já, přitom Slávia vedla 2:0, Sparta dokázala vyrovnat, jenže Slávia vstřelila skoro vítěznou branku, jenže v 94. minutě si vstřelil čistokrevnou vlastní branku obránce Ousou na 3:3. Vůbec jsem nezáviděl hráčům i trenérům Slávie, že se museli smířit s remízou a ziskem jednoho bodu místo tří bodů za výhru od které byli jen několik desítek vteřin. V honbě za mistrovským titulem to může hrát klíčovou roli, i když do konce je ještě 8 kol (3 + 5 v nadstavbě) a ty budou opravdu dramatické a my všichni se máme na co těšit. Zajímavé je i hodnocení hráčů v deníku Sport z pohledu průměrné známky na hráče, protože je stejná pro oba týmy a má hodnotu pro deset hráčů v poli v základní sestavě 6,6 tedy i tady remíza na desetistupňové stupnici.
Když jsem u toho známkování, tak v tomto kole si vysloužilo poměrně vysoké hodnocení všech osm utkání celého kola, 1×9 (derby), 2×8, 1×7 a 4×6, tedy nadprůměrné hodnocení celého kola.
Pokud jde o známkování hráčů, které je samozřejmě ne zcela relevantní, protože každý novinář, který známkuje hráče ve svém utkání nemusí mít nastavený stejný metr, ale určitý ukazatel to je. Tak možná i proto se těsně před aktéry „derby“ dostal tým Bohemians po výhře s Mladou Boleslaví 4:0, což se odrazilo i v průměrném hodnocení na hráče 6,8. Už v předchozích komentářích jsem upozorňoval, že výborné výsledky Bohemians v lize i MOL cupu nejsou náhoda, je to výsledek hráčů a především trenéra Veselého, který je vede. Jeho tým hraje velice týmově, navíc maximálně disciplinovaně a bojovně. Stále častěji se střelecky prosazuje slovenský fotbalista Prekop i rychlý Matoušek. V průběhu tohoto ročníku se jim více dařilo na hřišti soupeře, ale v poslední době začali bodovat i ve svém Ďolíčku a tentokrát to odnesla Mladá Boleslav.
Dalším tahákem tohoto kola bylo utkání Baníku Ostrava s Plzní. O Baníku píšu často, dlouho jsem tvrdil, že sportovní vedení dělá jeden „kopanec“ za druhým, když se podle mého amatérsky a podle zastaralých praktik zaměřovala v personální politice na hráče s velkým jménem, ale s nízkým potenciálem uspět v progresívním moderním fotbalu. Možná to platí i pro trenéry, protože mladého trenéra Smetanu s potenciálem odvolalo na přání fanoušků, ale tentokrát mám pocit, že se něco v Baníku posunulo k lepšímu. Jak jsem tvrdil minule, trenér Hapal je skvělý komunikátor a tentokrát se správně rozhodl změnit i personální hráčskou strategii možná svoji, možná i klubu směrem k hráčům mladšího věku, kteří mají větší předpoklady pro moderní fotbal. Po výhře na Slovácku tentokrát odjela z Ostravy bez bodu Viktoria Plzeň po prohře 2:1. Moje obavy z posledního komentáře, že Baník bude muset na rozdíl od vítězného utkání na Slovácku v tomto utkání na domácím stadionu tvořit se nenaplnily z jednoduchého důvodu. Nevím, jestli vědomě připraveného, ale fungujícího, který nechal hrát Viktorii s vysokým procentem držení míče,, což znamená, že Baník držel míč méně a tím zamezil hrozbě ztrát míčů při výstavbě hry a naopak presoval rozehrávku soupeře, nutil ho ke ztrátám míčů a hrál na rychlé protiútoky. A to týmu v tomto složení vyhovovalo. Troufám si tvrdit, že výstavbu hry kombinací od vlastní branky přes střední pásmo u nás umí solidně jen Slávia a velký neřešitelný problém je to i pro reprezentaci, což vyniklo při srovnání utkání s Polskem a v Moldavsku.
Utkání Zlína se Sigmou Olomouc bylo pro mě zajímavé v tom, že oba kluby jsem vedl v první lize jako trenér, v Sigmě jsem působil 17 let. Utkání skončilo tak, jak jsem předpokládal, zaslouženou výhrou hostující Sigmy 1:0. Oba kluby jsou zcela jinak ekonomicky, sportovně a personálně nastaveny. Ty tři parametry na sebe v tomto pořadí navazují a jsou klíčové. Za vše uvedu jedno číslo, aktuálně působí v nejvyšších fotbalových ligách v Česku i v zahraničí 39 odchovanců Sigmy, ve Zlíně tvoří prvoligový tým několik hráčů z Afriky, několik z Česka za zenitem a možná několik odchovanců. Přeji Zlínu hodně štěstí v boji o záchranu, protože pana majitele Červenku, který drží ekonomicky klub již dlouho, i v roce 2004, když jsme senzačně vyhráli ve 3. kole Interpoháru v Madridu s Atlétikem 2:0, si velmi vážím, ale bude to mít jeho klub hodně těžké, protože já v týmu Zlína záchranný potenciál na hřišti nevidím a rád se budu plést. Odpovídá tomu i hodnocení v deníku Sport, které přidělilo hráčům Zlína v tomto kole v utkání se Sigmou průměrnou známku jen 3,6, pro srovnání jeho soupeři Sigmě 6,0.
A nyní k tomu druhému derby Jablonec v. Liberec. Utkání skončilo remízou 1:1, branku Jablonce vstřelil kanonýr Chramosta, ale mě zarazila mizerná návštěva na derby 3211 diváků. V Jablonci nikdy nebyly návštěvy vysoké, ale na to „severočeské“ ano. Nezapomenutelné pro mě bylo derby, které jsme hráli v Jablonci na domácím stadionu, ve 30 minutě jsme prohrávali 0:3, ale konečný výsledek byl 3:3, vyrovnávací branku vstřelil dnes prvoligový trenér naposledy v Českých Budějovicích Jožka Weber.
Poslední tři utkání tohoto kola byla o zisku bodů k záchraně v nejvyšší soutěži. V Brně nastoupil domácí tým Zbrojovky proti Pardubicím pod novým trenérem Martinem Haškem, paradoxně rodákem z Pardubic. I to zřejmě přiklonilo misky vah na stranu Brna po výsledku 2:1 a hádejte, kdo vstřelil obě branky. To byla opravdu lehká otázka, ano zkušený Řezníček, který si tak 19 brankou upevnil první příčku, ale hlavně zajistil plný bodový zisk tří bodů, které jeho tým a nový trenér nutně potřebují k zachování prvoligové příslušnosti.
Hradec Králové porazil České Budějovice 2:1 také bez trenéra, ovšem „jen“ nemocného Koubka (přeji brzké uzdravení), pod vedením asistenta Hejkala. Proslýchá se něco o nadměrné tvrdosti trenéra Koubka na hráče i uvnitř klubu, ale to bych já nechtěl komentovat, hlavně aby se trenér uzdravil…
Poslední utkání tohoto kola se hrálo v Teplicích, kam přijel tým trenéra Svědíka Slovácko a odvezlo si tři body za výhru 3:1.