Ano, je to tak, hostující týmy v tomto kole ani jednou nevyhrály, jen dvakrát se jim podařilo získat bod za remízu (Liberci na Baníku a Plzni v Mladé Boleslavi), v obou případech v utkání žádná branka nepadla. Zajímavé je také rozložení počtu branek na jednotlivá utkání, celková bilance kola je 17 branek, ve třech z nich padlo branek 14, byla to utkání nejsilnějších týmů Slávie s Olomoucí a Sparty s Brnem, a Zlína s Českými Budějovicemi, kdy domácí Zlín hrál už od první minuty přesilovku. Ve zbývajících pěti utkáních padly jen 3 branky, třikrát 1:0 a dvakrát bez branek. Byla to utkání přibližně rovnocenných soupeřů, kdy oba potřebovali nutně získat body a proto se hrálo zodpovědně do defenzívy a důsledně organizovaně.
Pražská Slávia porazila porazila olomouckou Sigmu 4:0 a vymazala tak otazník, který rezonoval fotbalovým prostředí zda tým a zejména jeho trenér Trpišovský dokáže nahradit potrestaného klíčového hráče Olayinku. V jednom z rozhovorů na toto téma jsem řekl, že tomu věřím, protože trenér Trpišovský má zkušenosti pracovat se širokým kádrem hráčů a někoho typologicky a kvalitativně blízkém v takovém kádru najde. A měl jsem pravdu, našel uzdraveného Schranze, který Olayinku nahradil nejen herně, ale i produktivitou 1+1. Sigma vzdorovala Slávii celý první poločas, bohužel pro ni v nastavení prvního poločasu se Slávia ujala vedení a tradičně kondičně skvěle připravení hráči s pomocí hráčů z lavičky přidali další branky na 4:0. Potvrdilo se tak, že trenér Slávie má opravdu kam „šáhnout“ a umí toho využívat.
Největší konkurent Slávie pražská Sparta prodloužila v utkání se Zbrojovkou Brno svoji sérii výher na číslo 8, což je důkazem toho, že práce trenéra Briskeho přináší jasnou progresivitu a efektivitu a že o mistrovském titulu ještě není rozhodnuto a bude o něj tuhý boj. I toto utkání, které musela Sparta otáčet ze stavu 0:1 na konečných 3:1 potvrdilo, že tým Sparty je nejen kvalitní, ale složen i z hráčů se zdravou a odhodlanou mentalitou.
Navíc je zřejmé, že z vedoucí trojice se postupně stává dvojice favoritů na zisk mistrovského titulu. I tentokrát, jako v jarní části soutěže totiž poměrně pravidelně ztratila body Viktoria Plzeň, tentokrát v Mladé Boleslavi za bezbrankovou remízu. Navíc bylo evidentní, že ziskem jednoho bodu mohl být tým trenéra Bílka rád, protože domácí tým trenéra Hoftycha byl k plnému bodovému zisku blíže.
V dalším utkání se utkaly týmy Bohemians a Slovácka, i zde šlo o hodně, konkrétně o upevnění pozice ve skupině o evropské poháry, protože o mistrovský titul už se budou hlásit zřejmě jen pražská „es“. I přes nepříznivou bilanci týmu „klokanů“ na svém stadionu jim tentokrát nejtěsnější výhra 1:0 stačila na zisk důležitých tří bodů. Tady bych chtěl zmínit úspěšnou práci trenéra Bohemians Veselého, který potvrzuje moji teorii o tom, že ne jen špičkový fotbalista může být kvalitním trenérem.
Prakticky ve všech zbývajících utkáních šlo v podstatě o snahu uniknout ze skupiny o záchranu. Konečně se podařilo získat tři body týmu Zlína po výhře 5:1 s Českými Budějovicemi. Červenou kartu obdržel Havel z hostujícího týmu hned v první minutě utkání, což je po dvou rychlých vyloučeních domácího hráče Filla v předchozích utkáních další rarita, tentokrát ve prospěch Zlína a jeho trenéra Vrby a i to zřejmě přispělo k drtivé výhře 5:1.
Ve zbývajících čtyřech utkáních soupeřů ohrožených sestupem do spodní skupiny jsme takové brankové hody neviděli, což je zcela logické, protože kdo chce v současném fotbalu získávat potřebné body, musí se snažit hrát s nulou v kolonce obdržených branek, protože na vstřelení více branek nemá předpoklady a kvalitu. Typickým příkladem jsou Pardubice, které před příchodem trenéra Kováče inkasovaly hodně branek, ale po jeho příchodu zlepšily defenzívu díky zkvalitnění organizace hry. Tentokrát to ovšem na body nestačilo, s podobně ohroženým Jabloncem prohrály na jeho stadionu 1:0.
Ostravský Baník na domácím stadionu opět nepřesvědčil svoje fanoušky po bezbrankové remíze s Libercem. V pondělních médiích jsem zachytil informaci, že by se měl bývalý reprezentant a odchovanec Baníku Milan Baroš stát asistentem trenéra Hapala. K tomu mám komentář asi takový, že moje zkušenost je, že i ze špičkového fotbalisty nemusí být nutně kvalitní trenér. Pokud se to potvrdí i u Baroše, tak bude další personální „bota“ ve volbě trenéra, i když jen asistenta, podle jména, ne podle požadované odbornosti jako v předchozích případech (Jankulowski, Slončík, Vrba). Podle mého názoru to vyšlo jen u bývalého brankáře Mikloška, který ovšem prožil mnoho let ve fotbalovém prostředí v Anglii a to je skvělá škola.
Podle mého názoru k naplnění ambicí Baníku mohou přispět jen současní hráči a především trenér Hapal volbou způsobu hry v herní strategii i rozestavení, která odpovídá typologii a kvalitě jeho svěřenců. Tu by měl vyhodnotit jen trenér po konzultaci se svými asistenty, případně se sportovním vedením klubu, protože s tím souvisí i ekonomika klubu. To je základní pravidlo pro práci fotbalového trenéra. Ta volba není jednoduchá, ale nutná.
Podobně utkání v Teplicích, kam přijel tým Hradce Králové, skončilo těsnou výhrou 1:0 domácího týmu, který potřebuje body k zachování prvoligové příslušnosti. O jejich výhře rozhodl proměněný pokutový kop Hybšem.
Situace v tabulce FORTUNA:LIGY je velmi dramatická na jejím čele i na konci, což láká i více fanoušků na stadiony. Tentokrát to bylo v průměru přes 6 tisíc i přes nepříznivé, stále zimní počasí. Jsem přesvědčen, že se v dalším průběhu nejvyšší soutěže máme opravdu na co těšit.