Předpokládám, že po přečtení nadpisu tohoto mého komentáře není snad nikdo, kdo by nepochopil, že jde o utkání Dynama České Budějovice s týmem Slovácka, které před týdnem v kole 15. doslova rozdrtilo zaslouženě pražskou Spartu 4:0. Rozdrtilo proto, že na rozdíl od Sparty praktikovalo moderní, rychlý a přímočarý fotbal. Zaslouženě jejich trenér Svědík i jeho svěřenci byli chváleni a Sparta naopak kritizovaná. Nejinak tomu bylo i tady v mém komentáři, který jsem napsal o 15. kole F:L.
A najednou během týdne se stane neuvěřitelná věc z pohledu průběhu utkání a nečekaná, protože se to stalo před týdnem opěvovanému týmu Slovácka. Tým Slovácka hrál na stadionu Českých Budějovic, ve hře jednoznačně dominoval a v poločasu vedl 1:0, k tomu ještě neproměnil několik vyložených šancí a kanonýr Jurečka neproměnil pokutový kop. Na začátku druhého poločasu pracovitý Sadílek zvýšil na 2:0 a jeho tým držel pevně v rukách otěže zápasu. Proto jsem přepnul na utkání Pardubic se Sigmou Olomouc. S velkým překvapením jsem po utkání zjistil, že domácí tým Dynama vyhrál 3:2 a hrál dokonce od 67. minuty bez vyloučeného hráče Horu.
Asi nikdo by nepředpokládal, že tým, který před týdnem porazil zaslouženě Spartu 4:0, v následném utkání vede proti oslabenému soupeři 2:0 ještě může toto utkání ztratit. Ale stalo se a každý se ptá, jak je to možné. Při sledování záznamu utkání bychom určitě našli spoustu příčin taktických či vlažnou koncentraci (v obraně hra bez zajištění proti velmi rychlému útočníkovi Basseymu atd.). Všechny tyto nedostatky mají ovšem jednu společnou příčinu a tou jsou hlavy hráčů Slovácka. Zažil to každý trenér, zažil jsem to i já, proto jsem si vytvořil svoji teorii o fungování hráčů na hřišti a ta zní, že jedinou příčinou jejich chování, jednání, zkrátka příčinou výkonu hráče je hlava, do které ovšem bohužel není vidět a hlavně se nedá ani vyměnit. Dodávám, že kost se sešroubuje, šlacha sešije, sval sroste, ale hlava se vyměnit nedá. A jsem přesvědčen, že kdyby to šlo, tak by ji některým hráčům během závěrečné půlhodiny utkání trenér Svědík vyměnil.
Hráči zkrátka po utkání se Spartou, na které se každý z nich připravil v hlavě co nejpečlivěji s cílem porazit velkého favorita, se připravili v hlavě na potvrzení formy i v Českých Budějovicích. K tomu je určitě nabádal i trenér a nějakou dobu to vydrželo. Jenže všechno šlo tak hladce, že hráči si mysleli, že to půjde už úplně samo. Každý polevil trochu v koncentraci a tím i v pracovitosti a výsledek už dnes všichni známe. Ano, je to poučení, jenže i moje zkušenost je, že trenér nemá jistotu, že se to nebude opakovat. I když bude dělal proti tomu maximum, tak do hlavy bohužel nevidí a ta se, jak jsem předeslal vyměnit nedá, trenér může vyměnit jen hráče za hráče…
Tým Sparty přivítal na Letné Liberec. Očekával se urputný boj, protože Sparta potřebovala napravit reputaci a Liberec je ve formě. A tak také utkání vypadalo, Sparta byla aktivní a hned v 5. minutě se mladý Karabec trefil do sítě Liberce hlavou a Liberec číhal na šanci. Ta přišla, špatné postavení obranné čtyřky (nevím proč levý stoper Krejčí ml. se posunul do prostoru před pravého stopera Panáka, levý obránce Hancko se zapomněl až u levé postranní čáry a otevřené strany hřiště využil mladý odchovanec Sparty v dresu Liberce Frýdek. Naštěstí pro Spartu Pulkrab potvrdil svoji přednost v tom, že je to typický hrotový útočník, (na rozdíl od Hložka), který je vždy na tom správném místě a dotlačil míč do sítě na 2:1 pro Spartu.
V utkání prvního týmu tabulky s posledním, tedy Slávie s Teplicemi bylo od první minuty vidět, kdo je na kterém jejím pólu a výhra Slávie 3:0 ani nevyjadřuje poměr sil na hřišti. Hráči Slávie drželi míč, všichni její hráči mají přesně vymezené prostory hřiště, výborně se pohybují a hráč s míčem má několik možností k řešení herní situace. Ano, já vím, se silnějším soupeřem by nebyla tak dominantní, ale její hra má tzv. „hlavu a patu“, tedy s přesně vymezenými prostory a úkoly (i defenzívními) díky trenéru Trpišovskému, Sparta hraje sice v daném rozestavení, ale více podle individuálních schopností jednotlivců. Proto si hráči neplní důsledněji některé úkoly a povinnosti po ztrátě míče, nejsou od trenéra pod takovým tlakem k plnění svých povinností v defenzívě, proto častěji inkasuje.
Viktoria Plzeň porazila Bohemians vysoko 6:0 i díky poměrně vysoké produktivitě. Pokud jsem vypozoroval, že hodně z 29-ti branek tohoto kola padlo po centrech ze stran včetně standardních situací nebo dlouhém míči za obranu, tak pro Viktorii to platí dvojnásob. Zajímavostí je, že na šesti brankách se autorstvím podílelo šest hráčů.
Dalším vysokým rozdílem 1:5 skončilo utkání Pardubic se Sigmou Olomouc. Opět platí, že Sigma byla hodně produktivní, dravá. Za zmínku stojí, že 5 odchovanců Sigmy nastoupilo v základní sestavě a další 4 nastoupili během hry.
Tak trochu derby se hrálo ve Zlíně, kam přijel ostravský Baník. Derby proto, že oba kluby docela dost kooperují ve výměnách hráčů a dokonce i trenérů. Utkání skončilo 2:2, i když daleko více šancí si vypracovali domácí a podali údajně nejlepší výkon v domácím prostředí. Je škoda, že na tribuny může jen návštěva do 1 tisíce diváků.
Hradec Králové potvrdil svoje skvělé výsledky výhrou 1:0 s Karvinou díky trestnému kopu Rady. V tabulce se tak posunul na 6. příčku, kam se ovšem tlačí další tři týmy, které v tomto kole získaly tři body.
Do zimního počasí v Jablonci, kde jsem takový zimní fotbal poznal jako trenér před 20-ti lety přijel soupeř z nedaleké Mladé Boleslavi, který si odvezl tři body za výhru 0:1. Domácí tým neproměnil několik šancí a „upevnil“ si tak postavení ve druhé polovině tabulky. Není jim co závidět, kromě ztráty formy i díky bohatému programu zápasů včetně Kontinentální ligy je tíží i perspektiva klubu po verdiktu soudu ve věci majitele pana Pelty.
V tomto kole padlo poměrně hodně branek rozdělených na sobotních 21 ve čtyřech utkáních a ve zbylých čtyřech v neděli pouhých 8.