Přiznám se, že po skončení posledního utkání tohoto kola jsem byl plný nadšení nad průběhem 15. kola F:L, protože zcela odhalilo hranici mezi moderním fotbalovým projevem plným sprintových náběhů za obranu, rychlého přímočarého přechodu po zisku míče včetně mentálního nastavení hráčů a celého týmu, což je podle mého názoru ten správný recept na úspěšnost v současném moderním fotbalu. Předpokládám, že každý čtenář pochopil, o jaké utkání se jedná. Ano, jde o utkání pražské Sparty, která prohrála v Uherském Hradišti s týmem Slovácka 0:4, i když na procento držení míče „vyhrála“, protože byla u míče 57% času a Slovácko „jen“ 43%. Jenže tato statistika hovoří úplně za všechno, přesto průběh utkání okomentuji, protože klíčovou příčinou nejsou prohrané osobní souboje, jak hodnotil po utkání trenér Sparty Vrba, ale celkové mentální nastavení hráčů a především zvolená týmová herní strategie. Nerad bych zapomněl na slavnostní úvod utkání, kdy domácí hráč Petržela nastoupil k rekordnímu počtu utkání v samostatné nejvyšší soutěži č. 437. Klobouk dolů před hráčem, odchovancem Drnovic, za které jsem v jejich začátcích a na konci své fotbalové kariéry v letech 1986 až 88 také hrál.
A utkání Sparty na Slovácku bylo, kromě snahy získat body do tabulky, střetem dvou základních herních strategií. Snahy o dominanci na míči ze strany Sparty podle not trenéra Vrby a snahy o aktivní napadání rozehrávky soupeře a rychlý, přímočarý protiútok nebo okamžité míče za nepřipravenou obranu na sprintující spoluhráče podle not trenéra Svědíka. O tom, která strategie byla úspěšnější jasně hovoří výsledek 4:0, který byl naprosto zasloužený a odpovídal průběhu utkání.
Proč mi udělal takovou velkou radost? Protože jsem jednoznačným zastáncem způsobu hry, který předváděl v tomto utkání, a nejen v něm, tým Slovácka. Ale co mě překvapuje, že aktivní fotbal plný presinku po celém hřišti produkuje tým s nejvyšším věkovým průměrem v lize, což potvrzuje tezi, že nerozhoduje věk, ale typologie hráčů, která sama od sebe by nestačila. Musí tam být jejich ochota pracovat na tréninku a v utkání a jsme u mentality a charakteru hráčů. Svěřenci trenéra Svědíka potvrdili, že jsou favoritem na přední příčky ve F:L a hlavně, že to není náhoda. Jejich fotbal je skvěle organizovaný, v pohybu (i přes rychlý přechod po zisku míče jsou v pokutovém území soupeře ve větším počtu hráčů), navíc včera měli i vysokou produktivitu, první branka po kombinaci několika hráčů na jeden dotek, centr a zakončení hlavou Kalabišky by měla patřit do metodické učebnice fotbalu. Navíc jsou skvěle kondičně vybavení, protože svůj aktivní fotbal vydrželi předvádět celých 90 minut. Sparta si tímto pomalým fotbalem převážně „do nohy“, bez sprintové nabídky logicky nevypracovala žádnou vyloženou šanci. Její fotbal mi připomínal způsob hry české reprezentace, který jsem po utkání s Estonskem na svých webových stránkách fotbal.paličák.cz okomentoval. Nedávno jsem utkání Sparty hodnotil pozitivně, proto nevylučuji, že tentokrát k jejímu mdlému projevu přispělo několik absencí rychlostních typů hráčů jako Pešek, který se zranil v reprezentaci, Wiesner se zranil hned na začátku utkání a pohyblivý a pracovitý Sáček nebyl v základní sestavě. Navíc hrály roli hrubé chyby pomalého a neobratného obránce Štětiny, ke kterým jej ovšem hráči Slovácka sprintovými náběhy donutili. Taktika Slovácka byla na tom postavená, pustit Spartu na vlastní polovinu, presinkem získat míč a rychle vpřed, často míčem za obranu…
Opačným případem Sparty byl výkon Slávie a konečný výsledek 5:0 v utkání s Jabloncem. Tým Slávie jasně prokázal nárůst formy po období mnoha absencí pro zranění. Celý tým evidentně ví, včetně celého kádru hráčů, co chce hrát a dokázal dobře kombinovat, ale branky padaly opět po přihrávkách především od záložníka Stancia za obranu na sprintující spoluhráče, což je opět varianta moderního fotbalu. Zkrátka nudné „obehrávání“, jak se to dnes nazývá nevede k ničemu efektivnímu, často se stane, že místo snahy o průnik do pokutového území soupeře a zakončení „obehrávání“ skončí na druhé straně hřiště u vlastního brankáře.
Soupeř Slávie tým Jablonce v současné době není možná i díky náročnému programu a užšímu kádru hráčů nebezpečným soupeřem pro Slávii, proto by bylo relevantním ukazatelem o její formě a kvalitě hry přímé vzájemné utkání Slávie se Slováckem, jenže to už máme za sebou. V každém případě první dvě příčky v tabulce patří zcela zaslouženě Slávii a Slovácku.
Hned na třetí příčku se stejným počtem bodů se Slováckem se propadla Viktoria Plzeň, která hrála v Ostravě nerozhodně 2:2 s místním Baníkem, i když v poločasu vedla 2:0. Podobně jako pražská Slávia postihl kolaps středních obránců i plzeňský tým, proto na tomto postu nastoupil překvapivě hrotový útočník Chorý. O tom, že to bude on rozhodla zřejmě jeho vysoká postava a schopnost vyhrávat vzdušné souboje. Trenéru Baníku Smetanovi se povedlo střídání, když Klíma, který nastoupil v 69. minutě vstřelil obě branky a zajistil svému týmu alespoň jeden bod. Nemůžu nevzpomenout parádní akci Viktorie při prvním gólu, kdy záložník Janošek poslal dlouhý diagonální pas na rozběhnutého Havla, ten poslal centr do pokutového území Baníku a Mosquera hlavou vstřelil vedoucí branku utkání. Paráda.
Podobně jako Plzeň i olomoucká Sigma přišla při vedení 2:0 v utkání s Hradcem Králově o výhru. Utkání skončilo, podobně jako v Ostravě remízou 2:2. Obě utkání potvrdila tzv. „Csaplárovu“ past, na kterou přes všechna zesměšňování ve fotbalovém prostředí věřím i já, která hrozí při dvoubrankovém vedení. Hráči poleví v koncentraci, protože při obdržené brance stále vedou….Je to neuvěřitelné, ale střední obránci absentují i v Olomouci, hned 4 jsou mimo hru a zastoupit je museli defenzívní záložník Greššák a levý obránce Vepřek.
Tzv. utkání o šest bodů soupeřů sousedících v tabulce se hrálo v Teplicích, odkud si Pardubice odvezly tři body za výhru 1:2. Na teplický tým a jejich trenéra Jarošíka se přes veškerou snahu řítí vše špatné, tentokrát to byly hned dva pokutové kopy soupeře. První brankář Grigar nadvakrát vyrazil, ten druhý už ne.
Další „záchranářské“ utkání pro domácí Karvinou také nedopadlo dobře, Liberec na východu republiky vyhrál brankou v 90. minutě 1:2. Podobně, jako Teplice prožívají podzimní část i v Karviné pod novým trenérem Páníkem, včetně problémů způsobených nákazou covid-19.
Mladá Boleslav porazila na svém stadionu Zlín nejtěsnějším rozdílem 1:0 brankou Milana Škody, která byla jeho jubilejní v pořadí číslo 100!!!
Tým Bohemians porazil na svém stadionu České Budějovice 3:1, v sestavě vítězů nastoupil Josef Jindříšek, dnes už veterán, kterého jsem téměř před 20-ti lety vedl v Jablonci, proto vím, že je to pracovitý hráč s vzorným přístupem k fotbalu a takoví měli u mě zelenou.