Oba týmy pražských „S“ (a s nimi i Jablonec) mají v této podzimní (a doufáme, že někdo z nich i v té jarní) části sezóny možnost konfrontovat svoje výkony a představy trenérů o způsobu hry s mezinárodní úrovní fotbalu i interní českou nejvyšší soutěží. V deníku Sport jsem si po utkání Sparty v Lyonu přečetl pochvalu způsobu hry při prohře 0:3, že nehrála jen na brejky. Z toho autor evidentně usuzuje, že hrát na brejky je nějaká ostuda, přitom podle mého názoru hraje na brejky, pokud ten termín „brejky“ někomu vyznívá zbaběle, tak uvedu termín „rychlý protiútok po zisku míče“, který tak u nás zřejmě neprovokuje teoretické „experty“, naprostá většina i nadprůměrných evropských klubů. To by při dnešní výhře West Ham United s Tomášem Součkem v sestavě 3:2 s FC Liverpool hrál WHU zbaběle a nemoderně, protože hrál z pevné obrany a na brejky. Jinak by totiž nevyhrál a vůbec nebodoval.
Je jasné, že v současném fotbalu už je přežité tzv. „tiky taka“ po vzoru Barcelony, o výsledku se rozhoduje ve středu hřiště při případných ztrátách, či naopak zisku míče v tomto prostoru. Možná by bylo přesnější, že se sice rozhoduje při řešení finální části v pokutovém území soupeře,efektivitou, která je výrazem kvality nebo nekvality hráčů. Ovšem klíčový je právě prostor, kde se ty akce, po kterých míč skončí v síti soupeře, rodí a to je právě střed hřiště. Rozumím proto kritice svých hráčů trenéra Sparty Vrby po utkání v Lyonu na spoustu i nevynucených chyb, přesněji laciných ztrát míče, což je výrazem kvality soupeře a pokud by Sparta chtěla uspět nejen sympatickým způsobem hry, ale také výsledkem, musela by hrát jako WHU s Liverpoolem a nestydět se za to.
Samozřejmě v naší domácí lize je tlak od soupeře na ztráty míčů hráčů Sparty i obecně menší, proto tým Sparty dokázal vstřelit 4 branky, ale sympatický a odvážný výkon Teplic jim sice přinesl 2 vstřelené branky, ale ty 4 obdržené znamenaly, že odjely domů bez bodu, které tak moc potřebují v boji o záchranu v nejvyšší soutěži.
Slávia porazila Pardubice vysoko 5:0 a světe div se, všechny branky padly po ukázkových rychlých protiútocích jako z učebnice metodiky fotbalu. Po bezbrankovém poločasu zejména pravá strana Slávie (Masopust a Bah) předkládala míče před branku jako na podnose a zejména Krmenčík při skórování dvakrát do prázdné branky měl situaci velmi jednoduchou. Takový typ branek (do prázdné branky), podobně jako týmu Sparty s Teplicemi, svědčí o rychlém protiútoku po zisku míče, kdy se soupeř po ztrátě míče nestihne vrátit do ideálního obranného postavení, často početně ano, ale prostorově ideálně ne a výsledkem je doťuknutí do volné části branky. To v naší lize k mé radosti vidíme stále častěji a nejen u nás, ale i ve vyspělém fotbalovém světě.
Pro mě zajímavé střetnutí z osobního hlediska bylo utkání Viktorie Plzeň se Sigmou Olomouc. Bylo to totiž utkání klubů, ve kterých jsem v minulosti působil v nejvyšší soutěži jako hráč (1.10. 1977 – 31.12.1979). V současném týmu Viktorie Plzeň aktuálně působí také hned několik hráčů, kteří vyrostli v Sigmě (Kalvach, Chorý, Falta, nedávno skončil Hořava), naopak v týmu Sigmy nastoupil Roman Hubník, kterého Sigma také vychovala, ale ještě nedávno hájil barvy Plzně. Jedinou výhodou bezbrankového výsledku byl fakt, že nikdo z nich neprohrál, jenže pro domácí Viktorii to znamená, že přepustila první místo v tabulce pražské Slávii.
O naší lize se říká, že je hodně soubojová a já dodám, že je to pravda, což potvrdilo zejména utkání Baníku Ostrava na stadionu v Mladé Boleslavi s „domácím“ Hradcem Králové. Remíza 1:1 je spravedlivá (přesto, že ve fotbalu spravedlnost hledat nelze). Nováček soutěže potvrdil oprávněnost svého postavení v první polovině tabulky a Baník se snaží udržet na pozici , která zaručuje skupinu o evropské poháry.
Zlín hrál na svém stadionu bez branek s Jabloncem a mě zaujalo zejména čisté konto na straně obdržených branek, protože výkony týmu Zlína na svém stadionu jsem v komentáři k minulému kolu kritizoval a popsal také příčinu velkého počtu obdržených branek, Zřejmě se moji kritiku a hlavně její příčiny dozvěděl i mladý trenér Jelínek a s hráči na tom velmi dobře zapracovali a vyvarovali se množství nevynucených chyb ve snaze tvořit hru před svými diváky a nehrát „jen“ na brejky a stydět se za to. I když tým Jablonce při náročném zápasovém programu není v optimální ligové formě.
Přiznám se, že remíza Karviné se Slováckem 2:2 je pro mě překvapením. Překvapením proto, že Slovácko je ve formě a drželo sérii 6 výher v řadě se ziskem tří bodů, a také proto, že někteří hráči Karviné se zotavovali z nákazy Covid-19 a všichni prošli karanténou, tzn. bez patřičného tréninkového procesu.
Liberečtí opakovaně potvrzují, že pod novým trenérem Kozlem se jim daří, že jim sedl trenérem ordinovaný způsob hry a výhra 2:1 s Bohemians je nenápadně posouvá do středu tabulky a uvidíme, kde se nakonec zastaví.
České Budějovice i jejich soupeř Mladá Boleslav patří do silného středu tabulky a sázkaři by řekli, že na toto utkání je jistotou trojtip. Nakonec z toho byla výhra domácího Dynama 2:1.
Na závěr tohoto komentáře dodám, že mně a určitě i mnohým dalším neunikly skvělé výkony brankářů českých týmů v nejvyšší soutěži. Potvrzuje se tak skvělá česká brankářská škola, ale i tak padlo 23 branek, což je téměř 3 branky na utkání.