Ano, s blížícím se koncem tohoto soutěžního ročníku FORTUNA:LIGY přibývá na dramatičnosti, zajímavosti i překvapivých výsledků, přesto, že mnohým týmům jde o splnění svých předsezónních cílů. Na rozdíl od konce tabulky, kde je, jak jsem se zmínil již před několika týdny, už o sestupujících téměř rozhodnuto, i když jistotu má jen Opava a po tomto kole i Brno, teoretickou malou šanci na záchranu má ještě Příbram, tak na opačné straně tabulky, kde se bojuje o účastech v předkolech evropských pohárů je stále rušno. V tomto kole dokonce z prvních šesti přímých účastníků o tuto nominaci hned pět nezískalo potřebné tři body za výhru. Podařilo se to jen pražské Spartě a to v utkání v Mladé Boleslavi, v kterém soupeře zlomila na konečný výsledek 5:4 po průběžném nepříznivém skóre 2:3 až ve druhém poločasu. Ukazuje to také na velkou vyrovnanost a dramatičnost naší nejvyšší fotbalové soutěže, i proto je škoda, že se hraje bez nebo dnes již jen s minimem diváků na stadionech.
Utkání s výsledkem 5:4, navíc se střídáním obou týmů ve vedení je pro diváka, včetně médií velmi, velmi atraktivní, ale pro trenéry, zejména toho favorizovaného a bodově potřebnějšího velkým stresem, což bylo při několika detailních pohledech televizních kamer na trenéra Sparty Vrbu zřejmé. Při tolika inkasovaných brankách všichni hovoří o kvalitním utkání, jenže tady se zaměňuje atraktivita za kvalitu. My trenéři více vnímáme nekvalitu, protože tým jako Sparta by si neměl dovolit obdržet 4 branky při potřebě utkání vyhrát a získat tři tak důležité body. Nepochybuji, že trenér Vrba, který je známý svým ofenzívním fotbalem, si toto po utkání v Mladé Boleslavi vyhodnotí a týmu Sparty se to již nestane.
Dalším týmem, na který jsem byl moc zvědavý byla Viktoria Plzeň. V týdnu jsem napsal na svoje webové stránky: www.fotbal.paličák.cz velmi kritický komentář na způsob volby nového trenéra Viktorie Plzeň po odchodu trenéra Guľy a prohra a především herní projev týmu Plzně při prohře 0:3 s nováčkem Pardubicemi mně dala zapravdu. Volba trenéra Bílka byla provedena podle zastaralé klubové „metodiky“, která preferuje na prvním místě volbu podle známého jména trenéra bez zohlednění jeho trenérské filosofie v kontextu s typologií klubových hráčů a moderních trendů ve způsobu hry soupeřů ve FORTUNA:LIZE. První utkání Plzně pod trenérem Bílkem na Spartě to v celé nahotě odhalilo a nyní to druhé s Pardubicemi potvrdilo. Nesmím zapomenout opět a dnes již naprosto jednoznačně vyzvednout skvělé působení nováčka soutěže z Pardubic, aktuálně dvě kola před koncem má sice jen teoretickou, ale má šanci na účast v pohárové Evropě.
Podobně je na tom Baník Ostrava, který v kontrastu s příběhem volby trenéra v Plzni, zvolil jiný, daleko úspěšnější způsob volby, v té době bezejmenného trenéra Smetanu. Úspěšnější ne proto, že v tomto kole jeho svěřenci porazili Zlín 4:2, ale proto, že trenér Smetana po svém nástupu po odvolání trenéra Kozla si zcela jednoznačně vyhodnotil, že chybná klubová sázka sportovního vedení Baníku na způsob hry založený na dominanci na míči a proto angažování trenéra Kozla byla chybná. Chybná proto, že na tento způsob hry v Baníku nejsou typologicky vhodní hráči. Proto také neuspěl a nemohl uspět i trenér Kozel, jak jsem poznamenal již několikrát. Začínající trenér v nejvyšší soutěži, jinak zkušený trenér z praxe od dorostu a „B“ mužstva Baníku Smetana, jak jsem zaznamenal v přehledu platů trenérů ve F:L v deníku Sport ten nejlevnější (současný plzeňský trenér Bílek by možná zaujal v pořadí medailovou příčku) tuto chybu vedení zcela jednoznačně vyhodnotil správně a zcela překopal herní strategii týmu Baníku a ukazuje se, že to funguje a pochvalují si to i hráči a co je nejdůležitější, přináší to i výsledky, navíc s mladými odchovanci Baníku v sestavě. Jsem přesvědčen, že v tomto případě volbou trenéra Smetany trefilo klubové vedení „bingo“, i když zcela náhodně, ne z důvodů své odbornosti, ale i to se počítá, protože se domnívám, že původně padla volba na trenéra Smetanu jen dočasně. Proto kvituji jeho nedávné potvrzení ve funkci i pro další sezónu, i to, že je údajně přihlášen na nejbližší kurz trenérské licence UEFA Profi. Těch trenérů bez potřebné licence máme totiž ve F:L nějak moc.
Již jistý držitel mistrovského titulu pražská Slávia jen remizoval na svém stadionu s Karvinou 1:1. Nechci vůbec snižovat sympatický a nebojácný výkon týmu Karviné, který hrál zřejmě s pocitem záchrany „v kapse“ uvolněně, vypracoval si několik šancí, proměnil tu poslední po úniku rychlého Čmelíka 5 minut před koncem. Na týmu Slávie bylo vidět, že tak trochu myslí na čtvrteční finále MOL cupu s Viktorií Plzeň, i střídání klíčových hráčů (Stanciu, Ševčík, Holeš, Kuchta) mělo podle mého názoru souvislost s tímto dalším cílem týmu Slávie. Po delším zranění a kratší tréninkové přípravě nastoupili v základní sestavě ostré kraje Sima a Olayinka a dlouhá pauza se na jejich největší zbrani, kterou je pohyb, projevila. Jeden cíl trenéra Trpišovského stále tým Slávie plní, utkáním s Karvinou Slávia prodloužila sérii utkání bez prohry na číslo 44. Nepovedlo se upevnit první místo v tabulce střelců F:L pro útočníka Kuchtu, protože neproměnil pokutový kop. Přesto je se 14-ti brankami v jejím čele.
Moje soukromé derby dvou klubů, kde jsem trénoval se hrálo v Opavě, kam přijela Sigma Olomouc. V minulém komentáři jsem popsal situaci v Opavě tenkrát i dnes stejně škodící a zmínil se o tom i komentář k tomuto utkání v deníku Sport. Tím jsou politické hrátky na regionální úrovni, do kterých tamní politici na městě zatahují, jako majoritní vlastník, i fotbalový klub a provádí nekompetentní personální změny, navíc v nevhodné době pro klub, ale vhodné před jejich volbami, naposledy odvolání sportovního ředitele Pavla Zavadila, i když nemám jistotu, že on při své škodící prchlivosti, si někde tzv. „nepustil pusu na špacír“…Proto je sestup Opavy logickým výsledkem a zaslouženým. Výhra Sigmy 1:2 mě velmi potěšila a ještě více, že se o ni zasloužili mladí odchovanci Sigmy Daněk asistencí a Chytil byl autorem rozhodující branky. Autorem první byl další mladík Zifčák.
Utkání, v kterém byly oba soupeři spokojeni s remízou 1:1 se hrálo v Uherském Hradišti, kam přijel pracovitý tým Bohemians. Domácí si ziskem bodu zajistili historickou účast v předkolech evropských pohárů a hosté z Prahy zase prodloužili svoji sérii neporazitelnosti na 12 utkání.
Poslední skupinou utkání tohoto kola byly souboje týmů, namočených do boje o záchranu ve F:L resp. o sestup. Jisté to měla Opava, ale další dva týmy ještě jistotu neměly. Po tomto kole ji už má definitivně tým Brna, i když dokázal v Liberci překvapivě v závěru utkání vybojovat bod za remízu 1:1. Jenže brněnští potřebovali k naději body tři. Bylo to tedy další utkání, ve kterém se neradoval nikdo, protože liberečtí zase potřebovali získat plný počet tří bodů k naději na „Evropu“.
Teplice si výhrou 2:0 na svém stadionu s Českými Budějovicemi hodně k zachování prvoligové příslušnosti pomohly, ale ještě malá teoretická varianta, že se to nepovede tam zůstala.
Příčinou by mohla být Příbram, která doslova šokovala výhrou 1:0 s Jabloncem, který měl a ještě má, jenže hodně menší šanci na kvalifikaci Ligy mistrů.