Důležitým faktorem ve 20. kole F:L byl i stav hrací plochy

Obecně i ve fotbalu platí, jak jsem se zmínil v předchozím komentáři, že povětrnostní podmínky se nikdy nepřizpůsobí fotbalistům, ale fotbalisté se vždy musí přizpůsobit povětrnostním podmínkám, jako je vítr, déšť, mráz apod. Ještě ve větší míře toto platí pro nevyhovující terén hrací plochy, který může být zmrzlý, hrbolatý nebo rozbahněný apod. Poslední varianta platila v některých utkáních v tomto 20. kole.

Nejdříve se opět podívám na aktuální tabulku, z které je zřejmé, že těsně před koncem utkání v Českých Budějovicích, kde hrála Opava jsem měl připravený postřeh v tom, že ve 20. kole se ve všech devíti utkáních střetl tým z první poloviny tabulky s týmem z druhé poloviny tabulky. Tento fakt „nabourala“ výhra Opavy 1:0 v závěru utkání v Českých Budějovicích, protože tím jsou Jihočeši na 10. místě, tedy ve druhé polovině tabulky F:L po 20. kole, opět bez ohledu na dvě odložená utkání.

Body se proto logicky rozdávaly většinou ve prospěch týmů z první poloviny tabulky. Výjimkou byla již zmíněná výhra Opavy na jihu Čech a tři nerozhodná utkání s výsledkem 1:1.

Z těch tří utkání dvě skončila podle mnohých nečekanou dělbou bodů, podle mého názoru a mých dlouholetých zkušeností, díky velmi špatnému stavu hrací plochy, konkrétně velmi rozbahněnému. V takových podmínkách se kvalitativní rozdíly mezi soupeři naprosto smazávají, „zelenou“ má jednoduchá hra a bojovnost a potvrdilo to zejména utkání Slávie v Teplicích.

Trenér Trpišovský podle očekávání zamíchal se sestavou, ve srovnání se čtvrtečním utkáním Evropské ligy s anglickým Leicestrem provedl 7 změn. O překvapivém výsledku 1:1 rozhodly tři faktory: stav hrací plochy, velká motivace Teplic uspět s vedoucím týmem soutěže a hodně změn v základní sestavě Slávie. Současný fotbal je totiž hodně o dokonalé součinnosti a to muselo být a bylo znát. Věřte, že trenér Trpišovský, ale ani já nehledám pro ztrátu dvou bodů týmu Slávie výmluvy. Jsem si vědom, že to jsou faktory, s kterými se musí každý tým vyrovnat, ale zejména bahnitý terén hraje velkou roli ve prospěch slabšího týmu. A tepličtí toho dokonale využili, hráli z důsledného obranného bloku na rychlé protiútoky a jeden, po laciné ztrátě míče Hromady a ukázkovém průniku jeden na jednoho zkušeného Mareše proti obránci Masopustovi (projevilo se, že Masopust je kvalitní, tahový, pracovitý hráč, ale není to typický obránce) skončil vyrovnávací brankou.

Podobné podmínky týkající se bahnité hrací plochy byly i v Jablonci, kam přijel tým Mladé Boleslavi. I když byl mezi oběma týmy v tabulce velký rozdíl (třetí Jablonec a třetí od konce Mladá Boleslav), tak ve vyrovnaném utkání byl výsledek 1:1 odpovídající tomu, jak se oba soupeři vypořádaly s těžkým terénem.

V tomto kole došlo k několika situacím, při kterých hrozila vážná zranění. V Teplicích to byl střet domácích obránců Heidenreicha a zkušeného Mazucha s hráčem Slávie Lingrem. Posledně jmenovaný byl dokonce chvíli v bezvědomí. Podobné byly srážky hlavou olomouckého Yunise s obráncem Brna Pernicou a pardubického brankáře Boháče se spoluhráčem Čihákem. Ten skončil v nemocnici s otřesem mozku a doufejme, že všichni tito hráči budou v pořádku.

Pro mě a moji trenérskou filosofii ve věci sázení na mladé talentované a pracovité fotbalisty bylo velmi příjemné sledovat průběh utkání a výhru Sparty 3:0 ve Zlíně a Sigmy Olomouc 1:0 se Zbrojovkou Brno.

Nejdříve ke Spartě. Po dvou vítězných utkáních v Olomouci a s Karvinou a spekulacích o herním přínosu na hřišti kapitána Dočkala musela tentokrát Sparta hrát bez něj pro trest za 4.ŽK. V základní sestavě i vzhledem k jiným absencím nastoupilo hned několik mladíků z fotbalové akademie Sparty (Karabec, Vitík, Wiesner) a první poločas byl ze strany Sparty opravdu skvělý. Viděl jsem rychlou přechodovou fázi po zisku míče, nabídka pomocí sprintových náběhů za obranu (dokonce i Krejčího st.), aktivita v křídelních prostorech atd. A k tomu všemu efektivitu díky tomu, především proto, že svojí aktivitou hráči Sparty donutili hráče Zlína k chybám. Celá akce při prvním gólu Karabce byla parádní. Jednu kritickou, možná trochu úsměvnou poznámku mám. Při zahrávání rohového kopu hráči Sparty provedli něco, co bychom v lize neměli vidět a učíme to už starší žáky. Při rozehrání nakrátko směrem do hloubky hřiště a zastavení míče spoluhráčem a současně pokud bránící tým nepostaví hráče k první tyčce branky, tedy na úroveň brankové čáry, tak zahrávající hráč se tímto sám vystaví mimo hru, což samozřejmě rozhodčí nepřehlédl a pískal ofsajd.

V utkání Sigmy Olomouc s Brnem mě opět potěšilo, že v základní sestavě Sigmy nastoupili mladíci Látal ml., Daněk, Zmrzlý a Chytil. Výhru 1:0 ve vyrovnaném utkání zajistil mladý Chytil brankou v nastaveném času až po schválení systému VAR. Že platí formulka, že „všechno zlé je pro něco dobré“ platilo i v tomto případě. Zraněného útočníka Yunise „nouzově“ v 85. minutě nahradil z lavičky zkušený obránce Hubník. Postavil se do útoku, prodloužil hlavou výkop brankáře Mandouse a asistoval tak na branku Chytila v samém závěru utkání.

Na začátku tohoto komentáře jsem se zmínil o výhře Opavy 1:0 v Českých Budějovicích. Herní zlepšení Opavy jsem viděl už v předchozích kolech, jak jsem i poznamenal v minulém komentáři. Tentokrát to tým trenéra Kováče potvrdil i vstřelením branky. Na nulu vzadu už to hráči Opavy dotáhli několikrát, ale tentokrát to vylepšili brankou za tři body. Jak moc je to potěšilo bylo vidět z euforie po jejím vstřelení těsně před koncem, kdy jsem se obával zranění některého ze spoluhráčů.

Určitě zajímavý výsledek se zrodil v Ďolíčku, kde nováček Pardubice porazil 3:2 velmi ambiciózní Baník Ostrava. Jenom tím potvrdil, že jeho výkony a výsledky nejsou dílem jen nováčkovského elánu, ale poctivou, tvrdou prací ve skromných podmínkách, které se nedají srovnávat s těmi ostravskými. Před týdnem jsem napsal, že ambice Baníku jsou nad možnosti skladby týmu a to zejména z hlediska typologie hráčů a jejich schopnostech produkovat způsob hry, který po nich požaduje trenér Kozel. Výstižný byl krátký komentář v deníku Sport, že by se mohli lidé z vedení Baníku pozeptat v Pardubicích, jak se to má dělat…

Tým Bohemians prohrál v Plzni 3:1. Prohra je zřejmě zasloužená, i když za stavu 1:0 měl kapitán týmu Jindříšek možnost vyrovnat z pokutového kopu. Brankář Viktorie Staněk však jeho slabou střelu vystihl a chytil, což byl zvrat v utkání. Za několik minut bylo 3:0 po chybách obránců „klokanů“.

Karviná hrála na vlastním stadionu se silným Libercem 1:1 a potvrdila, že trenér Jarábek odvádí v klubu výbornou práci.

Neuvěřitelná věc se stala v Příbrami, kde hostující tým Slovácka vyhrál 1:4, i když hrál už od 15. minuty oslaben o vyloučeného hráče Navrátila. Červená karta za faul asi byla udělena správně, ale je třeba na obranu Navrátila říci, že k faulu došlo díky jeho nečekanému uklouznutí. Jenže pro tým trenéra Svědíka to neznamenalo nic, než „přidat plyn“ a výsledkem je jasná výhra. No a pro trenéra Příbrami Horwátha poznání, že záchrana v soutěži nebude nic jednoduchého. V tomto kole totiž jejich konkurenti bodovali (Opava 3, Brno, Mladá Boleslav a Teplice 1 bod) a oni měli velkou, bohužel jen teoretickou možnost bodovat také. Dočetl jsem se, že hodnotil výkon svého týmu jako velice nervózní, což se mohlo stát paradoxně díky vyloučení soupeře a zvýšení tlaku na jeho hráče v možnosti vyhrát. Pro Slovácko to je potvrzení velmi kvalitní práce trenéra a všech hráčů a povzbuzení před utkáním se Slávií, které je čeká za týden.

Komentáře nejsou povoleny.