3. kolo Evropské ligy? Skvělý studijní materiál

Máme za sebou třetí kolo skupinové fáze Evropské ligy a pro mě to bylo velmi inspirativní a doufám, že i pro všechny fotbalové trenéry a příznivce našich klubů a pro český fotbal obecně. Kdo četl moje komentáře po prvním i druhém kole, tak si vzpomene na můj kritický pohled na konfrontaci našich týmů s mezinárodní konkurencí zejména v rychlosti pohybu, práce s míčem, orientace v prostoru apod. Tentokrát toto srovnání vyznělo daleko lépe a netvrdím to jen proto, že pražské týmy Slávie a Sparty získaly po výhrách s atraktivními a tedy i dostatečně kvalitními soupeři tři body za výhry (Slávia s francouzským týmem Nice 3:1 a Sparta se skotským týmem Celtikem Glasgow 4:1 dokonce na soupeřově stadionu). Tvrdím to proto, že k těm výhrám dospěly oba naše týmy po změnách, které k tomu přispěly, dokonce jsem přesvědčen o tom, že k výhrám obou týmů logicky přispěly (fotbal má totiž logiku) společně změny v sestavách našich týmů směrem k typologicky dynamickým a rychlostně vybaveným a proto mladším hráčům, u Sparty i změna rozestavení.

Než se zmíním o konkrétních pozitivních změnách Slávie a Sparty, nesmím zapomenout na opačný případ a tím byl tentokrát Slovan Liberec, který ve srovnání s prvním kolem, kdy porazil belgický Gent, musel provést sedm změn v sestavě, shodou okolností včetně absence rychlostně vybavených hráčů a výsledkem byla prohra 5:0 v Hoffenheimu. Já vím, moc šancí by svěřenci trenéra Hoftycha neměli i v úplné sestavě, ale jejich konfrontace s německým soupeřem by byla určitě vyrovnanější.

Zajímavou shodou okolností všechny tři naše týmy, resp. jejich trenéři, byli nuceni (z důvodů zranění nebo nemoci covid-19) nebo se z vlastní vůle rozhodli provést v základních sestavách ve srovnání s prvním kolem sedm změn. Jak už jsem naznačil v úvodu u všech tří šlo o změny směrem k mladším, rychlostně vybaveným hráčům, pouze u Liberce z donucení masívními zdravotními absencemi.

Nyní krátce k utkání Sparty v Glasgow, kde byl pozitivní dopad změn ve výkonu a logicky i výsledku ve srovnání s předchozím utkáním v Miláně nejmarkantnější. Po utkání s věhlasným milánským AC jsem nešetřil kritikou hry Sparty, největší rozdíl byl v pohyblivosti, dynamice nejen pohybu, ale činností s míčem, kombinace převážně do nohy, bez sprintových náběhů za obranu, po zisku míče přihrávky dozadu bez sebevědomého přímočarého přechodu do útoku. Ve Skotsku bylo všechno naopak díky změně typologie hráčů směrem k pohyblivosti, rychlosti, aktivitě a úspěšnosti v boji o míč. Určitě pomohla změna v rozestavení na tři střední obránce, které dirigoval zkušený Pavelka, v základní sestavě se objevil mladý stoper Plechatý a hlavně uzdravený Hancko. Na postech halvbeků rychlostní typy Polidar a Vindheim, uprostřed pohyblivý Sáček, fotbalový mladý Karabec a další mladý defenzívní Krejčí ml. A především tentokrát neuvěřitelně efektivní Juliš na hrotu s ním nesmírně pracovitý pohyblivý Karlsson. Zkrátka se v týmu uplatnila rychlost a energie na úkor pomalosti a pohodlného fotbalu. Ukázalo se, že pomalých hráčů nemůže být v týmu v současném fotbalu mnoho. Souhlasím, že Dočkal je pomalý, ale pro tým důležitý, ale už ne společně s pomalým Trávníkem a silově nevýrazným Krejčím starším, k tomu pohybově neohrabaní stopeři Lischka a v Miláně i Čelůstka.

Pražská Slávia, vlastně trenér Slávie Trpišovský se rozhodl shodou okolností také pro sedm změn v základní sestavě. V tomto složení hráči zřejmě ještě nehráli, což se v první dvacetiminutovce trochu projevilo, možná v součtu s nervozitou. Postupně si ovšem hra Slávie tzv. “sedala“ a hráči si začali více věřit. Jak už jsem napsal minule dnešní Slávia je jiná, než v době skupiny Ligy mistrů. Už nehoní soupeře při jeho zakládání útoku po celém hřišti. Tato změna herní strategie vychází z jiné typologie hráčů a v tom je vždy základ úspěšnosti týmu a jejich trenéra. Trenér musí zvolit herní strategii týmu podle typologie a kvality hráčů, které má k dispozici. A tady je trenér Trpišovský velmi silný a proto úspěšný. Za jednu důležitou věc v současném fotbalu bych hráče Slávie nepochválil. Tou je poměrně velké množství nevynucených chyb v přechodu do útoku, které kvalitní soupeř dokáže potrestat. Např. Holeš obdržel už ve 14. minutě žlutou kartu za držení soupeře za dres po své laciné ztrátě míče. V té chvíli jsem se obával, a určitě si to uvědomoval i sám Holeš, druhé žluté karty v dalším průběhu utkání i vzhledem k defenzívním úkolům, které Holeš má. A hlavně obě branky Slávia obdržela po jednoduchých ztrátách míče (Masopust a autové vhazování Dorleye), dalších mnoho laciných ztrát soupeř nepotrestal. Naštěstí hráči Slávie vstřelili tři branky. Dvě mladý Kuchta, což je určitě skvělá vizitka, ale doporučil bych mu se podívat na video z utkání, aby viděl, jak je trapná jeho snaha „vykoledovat“ si pokutový kop. Ale to mu určitě vysvětlí i trenér Trpišovský.

Prohru Slovanu v Hoffenheimu nemá cenu hodnotit. Je mi jasné, že v situaci, která v Liberci s počtem nakažených nastala tým trenéra Hoftycha neměl žádnou šanci, i když to trenér před hráči určitě nepřiznal, ale i pro ně to muselo být složité. Možná by se spíše měli v Liberci zamyslet, v čem mají ještě rezervy v boji s koronavirem, aby těch absencí nebylo v druhé polovině Evropské ligy, ale i v obnovené FORTUNA:LIZE tolik, i když ten vir číhá na nás všechny, ale sportovci to mají ještě těžší se mu ubránit… Už se moc těším na další kolo Evropské ligy, protože se ukáže, zda změny, které trenéři našich týmů, především Sparty a Slávie, budou uplatněny i nadále nebo to byly jen aktuální změny pro konkrétní utkání. Já doufám, že ne.

Komentáře nejsou povoleny.