Nevídané! Sparta ve 25.kole ligy pomáhala Slávii k mistrovskému titulu

Ne, ne, nepomátl jsem se. Jenže program 25. kola a aktuální stav v prvoligové tabulce to zařídil tak, že tápající tým Sparty měl za úkol v prvé řadě napravit propadák a svoji prohru v Jihlavě, která bojuje o záchranu v nejvyšší soutěži, a los ji k tomu nabídl soupeře z nejprestižnějších, tedy Viktorii Plzeň.

Jenže ta se přetahuje s historicky největším rivalem Sparty pražskou Slávií o mistrovský titul a po sobotní těžce vybojované výhře Slávie na Slovácku 0:2 byly karty rozdané dokonce tak, že Slávie se prodrala do čela prvoligové tabulky s dvoubodovým náskokem před Plzní a jednoduchými počty si tedy každý mohl doplnit, že Plzeň si první příčku udrží jen za předpokladu, že Spartu porazí. A tomu měla zabránit paradoxně Sparta a tím naplnit nadpis tohoto komentáře.

To se jí nakonec po zásluze podařilo po výhře 2:0 a je třeba říci, že zcela zaslouženě. V utkání byla jasně lepším týmem a především daleko hladovějším, jak přiznal po utkání i kapitán Viktorie Roman Hubník. Na první pohled je k zamyšlení, že tým Plzně, bojující o mistrovský titul je méně hladový, než Sparta, která má momentálně spoustu problémů, které způsobují ztrátu sportovní formy a nejsou to jen zdravotní problémy. Jenže podobné a možná ještě větší má v současné době i Viktoria Plzeň. A tím mířím k nečekanému, i když možná v kuloárech očekávanému, ale v každém případě nepochopitelnému odvolání trenéra Pivarníka z prvního místa prvoligové tabulky. To totiž není běžná věc a musí za tím být něco víc, než nespokojenost s herním projevem a s výsledky týmu, jak se zpravidla oficiálně uvádí. Dovedu si představit, co se skrývá pod, ve fotbalovém prostředí používaným termínem „specifická hráčská kabina“ v Plzni. A to je podle mého názoru příčina bezkrevného výkonu Viktorie. Trenér byl z prvního místa odejit a teď je to na nás, hráčích a trenérech s našim hráčským myšlením. A to byl tlak na hráče Plzně, který neustáli. Navíc jsem stoprocentně přesvědčen, že v týmu Plzně jsou hráči, kteří odvolání trenéra Pivarníka přivítali a možná dokonce iniciovali, ale také hráči s opačným názorem a to je problém, který v Plzni podcenili. V dalších utkáních se ukáže, zda to hráči s „trenéry-kamarády“ zvládnou.

A hráči Sparty? Jak řekl po utkání brankář Bičík: „Po Jihlavě jsme byli na dně, po Plzni to nemohlo být horší“. Zkrátka tým Sparty šel do utkání s pocitem, že teď už to může být jen lepší, tedy bez tlaku na očekávaný úspěšný výsledek. A to zafungovalo.

A co pražská Slávie a její výhra 2:0 na Slovácku? Zápas zvládla svojí současnou typickou strategií. Nežene se bezhlavě za vstřelením gólu, nelpí na udávání tempa hry a je trpělivá. Vzpomenul jsem to v minulém komentáři po jejím utkání s Hradcem Králové. Dává svým soupeřům pocit mít utkání pod kontrolou, nechá ho hrát, ale v příhodné chvíli udeří, jako na Slovácku donutila obránce Hofmanna chybovat a brejk skvěle dohráli Mingazov se Škodou. Pak opět přepustila iniciativu domácím a v závěru, také typickým způsobem po standartní situaci, tentokrát rohovém kopu přidal Deli pojistku.

Obě utkání, na Spartě i na Slovácku, měla několik společných znaků. Hrálo se v nich o mistrovský titul, obě skončila 2:0 a já mířím k tomu, že v obou utkáních mělo vítězné mužstvo menší procento držení míče. Sparta po získání vedení se stáhla do obranného bloku a nechala hrát Plzeň, i když její tzv. aktivita nevedla k ničemu.

Slávie šla s touto strategií od začátku, ale na rozdíl od minulého utkání s Hradcem Králové, který hrál aktivně, ale s mnoha nevynucenými ztrátami a Slávie toho využívala, Slovácko prokazovalo daleko větší kvalitu na míči, dokázalo na polovině Slávie dobře kombinovat a být i nebezpečné. Přesto nakonec tři body patřily Slávii, ale nadřela se na ně daleko více, než před týdnem a získala je i s menším procentem držení míče.

V tomto kole jsme byli svědky mnoha zajímavých případů. Např. hattrick mladoboleslavského útočníka s příznačným jménem Golgol Mebrahtu. Brnu tím zkomplikoval situaci na konci tabulky a svému týmu udržel naději na čtvrtou příčku, která zaručuje předkolo Evropské ligy. Bude to totiž ještě velký boj, protože i v tomto kole potvrdily Teplice výhrou 1:0 s Karvinou, že jejich vítězná šňůra není náhodná a je to výsledek výborné formy mužstva a kvalitních výkonů. I pro mě je překvapením, co v Teplicích trenér Šmejkal předvádí. Karvinští tak prodloužili sérii porážek na číslo 5, ale je třeba dodat, že její součástí jsou dvě domácí prohry s největšími favority na titul Slávií a Plzní a to po velmi dobrých výkonech.

Ještě delší sérii, tentokrát ne porážek, ale bez výhry (s několika remízami) ukončili hráči Zlína výhrou na Bohemians 0:2. Kromě ukončení nepříjemné série se také znovu přihlásili k souboji o čtvrtou příčku společně s jmenovanými Teplicemi a Mladou Boleslaví. Navíc mají možnost dnes postoupit přes pražskou Slávii do finále MOL Cupu, podobně jako Mladá Boleslav ve středu na svém stadionu s druholigovou Opavou.

Na závěr jsem si nechal nepříjemný boj o záchranu, který se velmi zdramatizoval. I já, a určitě jsem nebyl sám, kdo před časem odepisoval Příbram, která tentokrát vyhrála v Jablonci 2:4. Dalo se očekávat, že po loňském závěru ligy bude tento výsledek vzbuzovat vášně a nedůvěru, ale v každém případě hráči Příbrami vstřelili v Jablonci 4 krásné góly, což je kořením fotbalu a přihlásili se tak razantně o vstupenku do prvoligové soutěže i pro příští ročník. Že v rozhodném okamžiku měli ke střele hodně času a místa je také pravda.

Dalšími uchazeči, kteří neví, zda svoji vstupenku do příštího ročníku nejvyšší soutěže budou muset roztrhat jsou Hradec Králové a Jihlava. Hradečtí prohráli na svém stadionu v utkání s Libercem, který také ještě nemá jasno o svém ligovém působení příští sezónu, ale výhrou 0:1 se jí hodně přiblížil. Připomenul se někdejší reprezentant Milan Baroš, protože rozhodující branku vstřelil v závěru prvního poločasu Kerbr z pokutového kopu po faulu na něj.

Třetím nejvíce ohroženým týmem sestupem je Jihlava, která po výhře se Spartou nezvládla utkání na pražské Julisce s Duklou a prohrála 1:4.

V tomto kole hráči vstřelili v jarní části rekordní počet branek 24, což dělá průměr na utkání přesně 3 branky a snad se bude střelcům v tomto směru dařit i nadále. V posledních pěti kolech soutěže se máme určitě na co těšit.

Komentáře nejsou povoleny.