Vím, že po přečtení tohoto mého komentáře budu podezírán z podvodu. Že mě bude mnoho čtenářů považovat za podvodníka typu „po bitvě generál“. Komentář se bude věnovat prvnímu utkání našeho reprezentačního týmu na EURO 2016 se Španělskem, které naši prohráli 0:1 brankou z 87. minuty. Ale já nejsem podvodník, ale kromě jiného i fotbalový trenér, člověk, který má přehled o dění ve fotbalu na české i mezinárodní úrovni a hlavně realista a ne populista. Proto jdu ve fotbalovém prostředí občas tzv. proti proudu.
Prohru 0:1 jsem si nepřál, ale věděl jsem, jakým taktickým záměrem máme šanci uspět, věděl jsem v jaké sestavě asi proto nastoupíme, tušil jsem, jak utkání skončí a hlavně jsem věděl, jaké budou po utkání reference odborníků i „odborníků“. A teď tedy konkrétněji.
Některé kritické hlasy nad trenérem Vrbou zvolenou taktikou chápu u fanoušků, kteří jsou fotbalovými nadšenci bez odborné erudice, chápu kritiku mého kolegy a bývalého protihráče Ládi Vízka a jeho štamgastů v „Kozlovně“, ale kritiku od fotbalových trenérů nechápu. Nevěřím tomu, že by na Vrbově místě zvolili jiné priority v taktickém záměru, že by neřešili v první řadě úkol jak eliminovat kvalitu soupeře, že by zkrátka šli do utkání se Španělskem způsobem, který by zcela jistě vedl k prohře s několikabrankovým rozdílem. Docela by mě zajímalo, jak by vypadalo hodnocení utkání, pokud by náš tým vydržel ještě 3 minuty plus nastavení s nulou na svém kontě.
Proč by mě to zajímalo? Protože podobným způsobem šlo naše reprezentační mužstvo pod Pavlem Vrbou do domácího utkání (s podporou zaplněných tribun) proti Nizozemsku v úvodu kvalifikace. Jenže se i díky kolosální hrubce jednoho z obránců Nizozemska v závěru utkání vyhrálo brankou Pilaře a všichni hodnotili utkání a zvolenou taktiku jako jedinou možnou vedoucí k úspěchu.
Na pravidelném doškolování trenérů trenér Vrba podrobně přednášel o přípravě na toto utkání a já mu dal v diskuzi dotaz, zda se neobával kritiky na zvolenou hodně defenzívní taktiku v případě porážky. On mi odpověděl, že obával, ale neviděl možnost, jak v tomto utkání jiným způsobem uspět.
A to byl podle mého názoru také případ včerejšího utkání se Španělskem. Zkrátka hrát z hlubšího bloku, i zvolenou sestavou a taktikou nejdříve eliminovat přednosti soupeře a pokusit se o rychlé protiútoky a standartní situace. Ano, i já jsem viděl, že ta druhá část taktického záměru nevycházela podle trenérových i mých představ, ale to v žádném případě neznamená, že podstata taktického záměru byla špatná. Pokud bychom s týmem Španělska hráli aktivněji, tedy vytvářeli po ztrátě míče, ke kterým by zcela jistě docházelo, okénka v naší defenzívě, tak by takoví hráči, které má Španělsko, toho zcela jistě využili a výsledek by potom kritizovali úplně všichni.
Ve fotbalu stále platí, že trenér musí zvolit takový způsob hry, který odpovídá typologii a především kvalitě svých hráčů v konfrontaci se soupeřem. A to trenér Vrba včera udělal. Ukázala to hned 7. minuta, kdy po lehké ztrátě míče Daridy, při snaze přejít po zisku míče před naším pokutovým územím do protiútoku, měli Španělé první tutovku. A to zcela jistě bylo varováním i pro české hráče, že musí hrát na vlastní polovině jednoduše a bezpečně. Proto často používali neadresné odkopy a báli se ve větším počtu vyrážet do protiútoků.
Zcela souhlasím s komentářem redaktora Podroužka v deníku Sport, že bychom měli vychovávat fotbalisty, kteří by se Španělskem sehráli z hlediska způsobu hry v budoucnu rovnocenná utkání, ale to je daleká budoucnost. My hráli se Španělskem včera a současní čeští fotbalisté odevzdali v utkání opravdu svoje maximum (což by měla být samozřejmost) a pokud by hráli tak, jak radí někteří laikové i trenéři populisté, tak by to nedopadlo dobře. A pochopil to zřejmě, po chybách v přechodové fázi a následných obdržených brankách v přípravných utkáních před EURO, i Tomáš Rosický. O tom byl můj předchozí komentář na mých webových stránkách. Rada o větší aktivitě po zisku míče v utkání se Španělskem mi připomíná jednu radu zaručující výhru ve fotbalu, jednoho „odborníka“: „Vstřelit o jednu branku více, než soupeř“ (samozřejmě do soupeřovy branky). Jen nedodal, jakým způsobem toho na hřišti dosáhnout…
Sečteno podtrženo, náš tým hrál to, na co v současné době proti Španělsku má, utkání probíhalo podle předpokladů, jen bezbrankový stav mohl vydržet o chvíli déle. Kritiků by zcela jistě ubylo, jako jich ubylo po vzpomínané šťastné výhře s Nizozemskem. Jsem přesvědčený, že ve dvou zbývajících utkáních budou hrát naši fotbalisté zcela jinak, protože budou proti nim stát sice silní protivníci Chorvatsko a Turecko, ale už to nebude Španělsko. A nepochybuji o tom, že to ví i trenér Vrba a podle toho své hráče na utkání připraví.