Při pohledu na tabulku naší nejvyšší fotbalové soutěže Synot ligy po 2. kole je překvapující tým na prvním místě. Tím je totiž nováček ze Zlína a to asi nečekal nikdo. Přiznám se, že ani já. Proto se netradičně nebudu nejdříve zabývat týmy, které nás reprezentují v evropských pohárech, ale právě dosavadním překvapením ze Zlína.
Opakuji, že i pro mě je to překvapením, ale po důkladném rozboru výsledků, vlastní znalosti klubu (působil jsem v něm v sezóně 2004-5), trenéra Páníka i vyjádření samotných hráčů, tak mi vychází, že postavení nováčka v čele soutěže má racionální základ, i když zřejmě jen dočasný, a i když bych to všem ve Zlíně přál zažívat co nejdéle. Pokusím se stručně pojmenovat příčiny tohoto stavu.
Zlín byl a možná ještě je u mnoha expertů a fanoušků fotbalu jedním z hlavních kandidátů na sestup do FNL a toho velmi zkušený trenér Páník dokonale využil k motivaci svých hráčů před prvním utkáním v Synot lize na Bohemians i s Jihlavou. Ze své vlastní zkušenosti mám ověřené, že takový způsob motivace zabírá na hráče daleko více, než třeba zvýšené prémie za vyhrané utkání. Možná se někdo pousměje, ale tak to opravdu funguje.
Dalším faktorem v úspěšném začátku nováčka soutěže je zkušený trenér Páník, který dokáže své hráče nejen motivovat, ale současně také udržet tzv. na zemi. Jeho zkušenost se projevuje i v okamžiku, kdy si uvědomuje, že jeho tým může uspět pouze za předpokladu, že všichni hráči budou na hřišti bojovat za tým a dodržovat všechny taktické pokyny, zejména hrát poctivě dozadu a hlavně o tom dokáže přesvědčit své svěřence. Ta dvě utkání Zlína jsem neviděl celá, ale i z krátkých ukázek a z několika statistik je evidentní, že hru postavil na důsledném plnění povinností v defenzívě a rychlém protiútoku. V utkání s Jihlavou měl Zlín kromě vítězné branky po rohovém kopu i další šance a všechny po rychlých protiútocích, naopak soupeř neměl žádnou. A to je základ úspěchu týmů, jako je Zlín. Sympaticky mi znějí také názory samotných hráčů na jejich nečekané postavení v čele tabulky Synot ligy. Vypadají rozumně, pokorně a uvědomují si, že možná v začátku soutěže „jen“ využili podcenění soupeřů, že měli teoreticky slabší soupeře, možná i trochu štěstí, ale současně si uvědomují, že hrát se dá v Synot lize s každým. Sami tvrdí, že skutečnou sílu jim ukáže hned další utkání na Spartě. V této situaci se jim i tam pojede dobře, protože šest bodů za dvě nejtěsnější výhry jim nikdo nesebere. Sám jsem zvědavý, jak si mužstvo Zlína na Spartě povede, ale že to Sparta nebude mít lehké podobně jako v Jihlavě i nyní doma s Baníkem Ostrava se dá tušit.
Až nyní budou další zastávkou v mém komentáři největší favorité Synot ligy Sparta, Plzeň a Jablonec. Pro všechny platí, že jejich nepřesvědčivé výsledky v tomto kole tak trochu způsobily změny v sestavách týmů s cílem šetřit některé hráče před důležitými odvetami v evropských pohárech. Já vím, vypadá to jako výmluva, protože nikdo především trenéry Sparty a Plzně k šetření hráčů nenutil. S tím souhlasím, ale změny nakonec provedli a sám trenér Dukly Kozel po výhře s Plzní 1:0 sympaticky připustil, že jim nahrálo, že trenér Koubek šetřil některé hráče (Limberský, Hořava, Petržela, Mahmutovič, Kovařík) před odvetou s Maccabi Tel Aviv. Ovšem přesto i v této situaci si hráči Viktorie vypracovali mnoho vyložených šancí, jenže možná i díky nezkušenosti je neproměnili.
Druhý zástupce v předkolech Ligy mistrů Sparta Praha měla mít lehkou práci i při několika změnách v sestavě, kdy nastoupili Brabec, Hušbauer, Breznaník, Lafata a brankář Štěch, s odepisovaným Baníkem Ostrava. Nakonec díky závěrečné desetiminutovce tři body zůstaly na Letné za výhru 3:1, ale dlouho Sparta nemohla „odemknout“ bránu Baníku a navíc obdržela první branku a musela výsledek „otáčet“. Krátce se zastavím u portugalského útočníka Paixaa. Před začátkem ligy prohlásil, že v dresu Sparty vstřelí za sezónu 30 branek. Svědčí to jednak o jeho sebevědomí a schopnosti zaujmout média, ale hlavně to svědčí o tom, že nezná českou nejvyšší soutěž, která má vysokou úroveň organizace hry, taktickou vyspělost a z toho důvodu bude mít velmi málo času a prostoru pro realizaci tohoto zcela jistě smělého plánu.
Třetím z party největších favoritů je Jablonec a i on zachraňoval alespoň bod za remízu 2:2 11 minut před koncem. Podceňovaná Bohemka se dokonce dostala dvakrát do vedení, které se domácím vždy podařilo vyrovnat, ale na vedoucí a vítěznou branku již hráčům Jablonce nezbyl čas ani síla. Bude fajn, pokud si branky uschovali do Kodaně, kde bez jejich vstřelení nemohou postoupit v Evropské lize dále.
Před týdnem se stalo v utkání Teplic se Sigmou Olomouc něco, co se nevidí ani jednou za sezónu, možná za několik sezón. Mám na mysli vstřelení dvou branek jedním mužstvem v nastaveném času a tím změnit rozdělení bodů za konečný výsledek. Sigmě Olomouc se tak podařilo získat v Teplicích zlatý bod a Teplice o dva přišly. A světe div se, hned v následujícím kole se stalo něco velmi podobného stejnému týmu, ale bohužel pro něj v opačném postavení. Za nerozhodného stavu 1:1 v utkání s Příbramí obdržela domácí Sigma v nastaveném času dvě branky a tím přišla o jeden bod a Příbram naopak získala k tomu jednomu další dva za výhru 1:3. Při té příležitosti si vybavuji, že hráči Sigmy před týdnem po utkání v Teplicích logicky tvrdili, že tento zvrat v nastaveném času je výsledkem síly týmu. Co říkali o týden později nevím, ale i takový je fotbal a nikdo nikdy neví, jak se utkání a brankové skóre bude vyvíjet a to je to, co láká na tribuny diváky na celém světě.
Do Teplic zavítalo Slovácko a bylo jasné, že po trestuhodné ztrátě dvou bodů Teplic v nastaveném času před týdnem se Sigmou Olomouc to v Teplicích nebude mít snadné. To potvrdil i velmi přísně nařízený pokutový kop po údajném faulu Chvátala, který hostuje v dresu Slovácka z pražské Sparty na zkušeného Vachouška. Proti tomuto rozhodnutí podává Slovácko protest, i když body jim to nevrátí. Hráči Teplic byli navíc velmi dobře připraveni na eliminaci kanonýra Doška a jejich výhra byla zasloužená.
Mladá Boleslav potřebovala na vlastním stadionu po prohře v Liberci nutně vyhrát s Brnem a to se jí podařilo. Do utkání tentokrát trenér Jarolím již nasadil ofenzívní esa Skaláka a Chramostu a na poslední čtvrthodinu nastoupil i Milan Baroš. Za tu chvíli dokázal nezištně přihrát na branku kolegovi Chramostovi, který tak v závěru utkání pečetil výhru 2:0. Zda příchod Baroše do Mladé Boleslavi nebyl jen vydařeným marketingovým tahem se ukáže až v dalším průběhu Synot ligy.
Posledním utkáním, o kterém jsem se ještě nezmínil byla dělba bodů za remízu 2:2 mezi Slávií a Libercem. Liberec se brzy ujal vedení a to jeho hráče, jak se stává ve fotbalu poměrně často, natolik uspokojilo, že za 11 minut to bylo 2:1 pro domácí Slávii, když jednu z branek vstřelil kanonýr Slávie Škoda. Jenže ve druhém poločasu vyrovnal do té doby na lavičce odpočívající útočník Šural a Slávia si tak musí na první zisk tří bodů ještě počkat.
Při souhrnném pohledu na osm výsledků osmi utkání stojí za zaznamenání, že v osmi utkáních bylo dosaženo čtyř variant výsledků (3:1, 2:2, 2:0 a 1:0) vždy ve dvou utkáních. Branek v nich padlo 22, což je v součtu s prvním kolem výborných 51 a průmět více, než tři branky na utkání.
Stejně, jako v prvním kole ve čtyřech utkáních tým, který první vstřelil branku tak nevyhrál. Otočit skóre utkání na 3:1 dokázala Sparta a Příbram, k remíze 2:2 se dopracovala Slávia a Jablonec.
V prvním kole jsem si všiml vysoký počet získaných bodů moravských týmů v utkáních proti českým. A nyní je to právě naopak. Ve čtyřech utkáních se utkal tým z Čech se soupeřem z Moravy a všechna vyhrály týmy ze západní části republiky se skóre 10:2. Moravu zachraňoval ziskem tří bodů jen Zlín, ale s moravským soupeřem z Jihlavy.
Na české poměry byla v tomto kole nadprůměrná i návštěva na stadionech podobně jako v kole prvním s průměrem téměř 5,5 tisíc na utkání.
Po týdnu, v kterém se bude rozhodovat o postupu ze třetího předkola Ligy mistrů a Evropské ligy (Plzeň, Sparta, Jablonec a Liberec) nás čeká 3. kolo Synot ligy, která se vyvíjí opravdu velmi zajímavě