Ano, škoda je to proto, že jsme v tomto kole viděli hodně fotbalově zajímavých utkání. V komentáři k předchozímu kolu jsem uvedl, že vedoucí trojice ve třech po sobě jdoucích kolech bodovala naplno. Ale v tomto posledním z této vedoucí trojice získala jeden bod jen Plzeň. Týmy Sparty i Jablonce utrpěly na jaře první prohru.
Dále dva nejvážnější adepti na sestup České Budějovice a Hradec králové v domácích utkáních potřebovali vyhrát, oba vedli 2:0 a téměř za stejných okolností o body ještě přišli. A kdo čekal, že Slovácko vyhraje v Ostravě, Jihlava na Slávii a Brno vyhraje s aspirantem na evropské poháry Mladou Boleslaví. Zkrátka co utkání, to pro sázkaře velká pohroma.
Na prvním místě se zmíním o utkání Sparty v Liberci, který ji uštědřil první jarní porážku 1:2. To utkání bylo očekáváno s velkým zájmem a to ze dvou důvodů. Oba soupeři potřebovali k uchování naděje na splnění svých cílů vyhrát a za druhé se čekalo, jakým způsobem bude hrát Sparta po odvolání trenéra Lavičky a nástupu trenéra Ščasného. Jenže nakonec nejvíce, alespoň mě, překvapil domácí Liberec. Trenér Vavruška dobře věděl, že hráčům Sparty nesmí nechat prostor k jejich postupnému útoku a naopak musí vysoko napadat už jejich rozehrávku od brankáře Sparty vysokým postavením. Proto brankář Sparty Štěch byl přinucen často vykopávat míče až na polovinu Liberce, tím byl ze hry vyřazen mozek týmu Sparty Matějovský. Sparta nastoupila v rozestavení 4 4 2, i když v obranné fázi hrál jeden z útočníku pod hrotem. Jenže po ztrátách míčů, ke kterým ve hře Sparty i díky agresivnímu přistupování hráčů Liberce k nim, bylo střední pásmo hodně otevřené a méně pohybliví středoví hráči Sparty nestačili tyto kontry zachytávat. Proto zřejmě do druhého poločasu trenér Ščasný vystřídal útočníka Řezníčka a poslal na hřiště rychlého a běhavého Konatého. Správný tah, ale Liberec hrál stále výborně, jeho hráči po hřišti doslova „létali“, včetně neznámých hráčů černé pleti. Utkání tak mělo velký náboj, dramatičnost a kvalitu včetně atmosféry na tribunách. O tom, že všechny body překvapivě zůstanou pod Ještědem rozhodl rohový kop a dorážka domácího odchovance Pokorného.
Bude zajímavé sledovat v dalším průběhu Synot ligy kroky trenéra Sparty, který nazval fotbal Sparty „pohodovým“. I podle mého názoru tento termín přesně vystihuje fotbal, jaký Sparta předvádí. A opakovaně dodám, že tímto stylem je schopna porazit slabší soupeře, ale na ty srovnatelné nebo kvalitnější je to málo. Ovšem to není o trenérovi, ale o výběru hráčů nejen z hlediska mentality a charakteru (tam je to v pořádku), ale hlavně rychlostních předpokladů. V tomto smyslu týmu momentálně velmi chybí hráč typu Kadeřábka. Naopak středoví hráči jsou podobných parametrů. Fotbalově výborní, ale rychlostně a silově nedostateční (Matějovský, Dočkal, Krejčí, Mareček, Vácha a patřil tam i Hušbauer, rychlostní předpoklady nemá ani Lafata). K prosazení se v současném fotbalu, možná pro někoho bohužel, nestačí jen fotbalovost. Ta musí být podpořená zarputilostí a herní agresivitou.
Zaváhání Sparty tentokrát nevyužili další dva kandidáti na medaile Plzeň a Jablonec. Viktoria hrála bez branek v Teplicích, ale kdyby její hráči netrefili třikrát brankovou konstrukci, tak by její náskok na Spartu dělal již osm bodů. Upřímně, to by už bylo o titulu skoro rozhodnuto, takže se na mě Plzeňáci snad nebudou zlobit, když napíšu, že při jejich dvoubodové ztrátě v Teplicích bude boj o titul alespoň ještě zajímavější.
Jablonec dokonce prohrál na pražské Julisce s domácí Duklou 0:1 a určitě po prohře Sparty této ztráty litovali ještě více, protože v případě výhry mohli mít ztrátu na druhé místo jen jeden bod. A druhé místo majitele Jablonce pana Peltu i jeho podřízené láká opravdu moc a není se co divit. I druhý tým Synot ligy má totiž možnost se probojovat do nejbohatší klubové soutěže Ligy mistrů.
Po tomto 24. kole se tak trochu vyjasňuje na konci tabulky. Oba sestupem nejvíce ohrožené týmy totiž prohrály na vlastním stadionu nejen stejným výsledkem 2:3 (České Budějovice s Bohemians 1905 a Hradec Králové s Příbramí), ale i průběhem. Oba týmy v utkání vedly 2:0, ke zvratu v utkání přispěly pokutové kopy a červená karta pro jejich hráče (v Českých Budějovicích v 69. minutě a v Hradci Králové v 55. minutě). No a v obou případech těchto událostí hostující týmy využily k obratu na 2:3. Rozdíl je jenom v tom, že v Českých Budějovicích byl pokutový kop odpískán správně včetně červené karty, ale v Hradci Králové chybně, včetně červené karty. Dovedu si představit náladu a emoce v Hradci Králové, kdy mužstvo tři body tak moc potřebovalo. Navíc při pohledu na tabulku se při výhře Bohemians a hlavně Liberce i jim záchrana dost vzdálila.
Poslední dvě utkání skončila překvapivě výhrou hostů. Na ostravské Bazaly k utkání s Baníkem přijel tým Slovácka. Po utkání se radoval ze zisku tří bodů a to zcela zaslouženě. Slovácko má v týmu několik rychlostně vybavených hráčů a to je zejména na hřišti soupeře velká zbraň. To se potvrdilo i v Ostravě. V takovém utkání týmu nechybí ani kanonýr Došek, ten je třeba zejména v utkáních na domácím stadionu, kdy Slovácko více útočí. Klíčovým hráčem byl tentokrát záložník Valenta, který první branku vstřelil a na druhou nacentroval. Krátce se zastavím u Baníku Ostrava a nemohu se nezmínit opakovaně o nešikovné výměně trenéra Svědíka. Její zdůvodnění bylo velmi účelové a laické, což se nyní potvrzuje. Atraktivně a útočně bychom chtěli hrát totiž všichni trenéři, ale zásadní je mít na to hráče a dokázat to přenést na hřiště. A to teď v Ostravě zjišťují všichni. Od trenéra po vedení. Naštěstí pro ně týmu nehrozí sestup, ale atmosféra asi není nejideálnější. Ještě že měl Baník pod trenérem Svědíkem nějaké body z podzimu.
Dalším překvapivým výsledkem byla domácí prohra Slávie s Jihlavou. Podle zpráv v médiích také zasloužená. Je zajímavé, že mužstvo Slávie na podzim i na jaře začalo Synot ligu několika dobrými výsledky, ale poté se vše změnilo k horšímu a momentálně se zvyšuje nervozita, protože Slávia ještě zachráněná není. Do konce soutěže zbývá ještě šest kol a to se může stát cokoliv.