Ano, 30. kolo uzavřelo nejen letošní ročník naší nejvyšší fotbalové soutěže, ale také vyluštilo poslední neznámou tajenku. Tou byly dva sestupující týmy. Po dramatickém průběhu se nimi staly dva moravské kluby Sigma Olomouc a nováček ze Znojma.
Přesto, že hra o Černého Petra ještě nebyla vyluštěna, svůj komentář začnu novým českým fotbalovým mistrem Spartou Praha. Mužstvo Sparty i v tomto závěrečném kole potvrdilo svoji suverenitu a vyprovodilo svého soupeře z Vysočiny Jihlavu jasným výsledkem 4:1. A to muselo nastoupit bez nejlepšího kanonýra tohoto ročníku Hušbauera (18 branek), který nemohl tuto slávu prožít přímo na hřišti pro trest za čtyři žluté karty. Sparta se stala mistrem zcela zaslouženě. Vytvořila tak i několik rekordů, např. všech 15 domácích utkání vyhrála, získala rekordní počet bodů 79, vstřelila nejvíce branek 78 a nejméně jich inkasovala 19. Dokonce vstřelila nejvíce branek na domácím i hostujících stadionech, stejně tak jich na domácím i hostujících stadionech nejméně obdržela. Co více může svědčit o tom, že titul je ve správných rukou. Připočtěme k tomu zisk Poháru České pošty a nesmím zapomenout na 8 hráčů Sparty v poslední nominaci trenéra české reprezentace Vrby.
U Sparty se musím ještě zastavit. Na jejím příkladu je vidět, jak funguje klub, který nemá jasno o svém směrování v klubové i sportovní oblasti, o nevyhovující hráčské politice, o nevhodném složení mužstva, o nesprávných lidech na důležitých postech kolem „A“ mužstva. Takto totiž Sparta fungovala v několika posledních sezónách a s největším rozpočtem. Od okamžiku, kdy do klubu přišel na post sportovního ředitele trenér Hřebík a jako trenér „A“ mužstva Víťa Lavička, tak je vše zcela zřejmé a jasné. Klub vsadil na svoje odchovance, kterých zabudoval do „A“ mužstva hned několik, na charakter hráčů odjinud (před tím Řepka, Blažek versus nyní Vaclík, Holek, Lafata atd.). Dnes je jasné, že šéfem hráčské kabiny je trenér Lavička se svým realizačním týmem a ne skupina starších hráčů s pochybným charakterem. A výsledkem je letošní spanilá jízda Sparty.
Příklad z přeměny Sparty by si měly vzít kluby Slávie a Sigmy Olomouc, které v letošním ročníku tahaly za velmi krátký konec provazu s přihlédnutím ke své tradici a možnostem. Už při vyhazovu trenéra Slávie Koubka a příchodu nizozemského trenéra Pastoora jsem způsob, jakým se to stalo hodně kritizoval. I díky podobné svojí zkušenosti v Trenčíně, jakou si prošel trenér Koubek ve Slávii. Momentálně je Slávie bez trenéra, který doslova utekl do nizozemského Alkmaaru dělat pouze asistenta trenéra a řeči o nové filosofii a atmosféře v klubu jsou jen prázdnými frázemi, které vynášel nový sportovní ředitel Karol Kisel. Snad už dnes také ví, že dělat fotbal není nic jednoduchého, a že ani vysokoškolský diplom a skvělá hráčská minulost nezaručí úspěšnost, když nejsou zkušeností. Nakonec se Slávie zachránila, i když jen díky výsledkům jiných klubů, protože v Ostravě prohrála 2:0.
Dalším klubem, který by si měl vzít příklad ze Sparty je Sigma Olomouc. Jsem z jejího sestupu nejen smutný, ale i šokovaný. V tomto klubu jsem pracoval 17 let a nikdy bych nevěřil, že se to může stát. Sigma totiž hrála nejvyšší soutěž 30 let a já byl při tom postupu před třiceti lety v jejím dresu na hřišti. Od sestupu Sigmu nezachránil ani zlepšený výkon v Liberci. Remíza 1:1 však byla málo. Pro zdůvodnění tohoto krachu mám jedno vysvětlení. Tím je srovnání atmosféry v tomto klubu s aktuální atmosférou ve Spartě. Tam je vidět i cítit zvenčí, že všichni táhnou v klubu za jeden konec provazu. V Sigmě to tak necítím. Klub jako celek podle mého názoru ztratil pokoru na všech úrovních včetně mládeže a to se mu teď vrátilo. Pro tento názor mám mnoho konkrétních argumentů, ale to sem nepatří, to je na samostatnou analýzu, kterou si určitě v klubu udělají.
Druhým sestupujícím je nováček ze Znojma. Sportovně mužstvo působilo sympaticky. V okamžiku, kdy všichni pochopili, že požadavkům moderního fotbalu již dávno sportovně, mentálně i charakterově nevyhovuje zkušený Marek Heinz, tak tým pod trenérem Kalvodou ožil a závěr podzimu hrál výborně. Jenže v zimě přišel o několik důležitých hráčů (Okleštěk, Hrošovský, Nepožítek) a bylo to znát. Ještě větším problémem podle mého názoru byla také udělená výjimka pro účast v GL, která způsobila, že tým bude hrát svá „domácí“ utkání v Brně, tedy bez podpory svých diváků (těch pár stovek nepočítám). S postupujícím časem se ukazovalo, že termíny, které klub slíbil dodržet ve výstavbě stadionu bude obtížné splnit a v této situaci je velmi těžké motivovat hráče. To se ukázalo právě i v tomto posledním kole, kdy Znojmo prohrálo, pro změnu na stadionu v Jihlavě, s Duklou 0:2. I tato změna stadionu na poslední kolo připomíná známý „Kocourkov“ a prestiži naší nejvyšší soutěže neprospívá. Přimlouval bych se za zrušení jakýchkoliv výjimek pro případné postupující kluby.
Čtvrtým ohroženým týmem sestupem v posledním kole byla pražská „Bohemka“ 1905. Ta měla z ohrožených týmů nejtěžšího soupeře Viktorii Plzeň. Ta přijela do „dolíčku“ oslabená o tři „vykartované“ hráče a domácím docela během utkání „zatápěla“. Největší šanci však měli domácí, když po chybě Procházky přestřelil prázdnou branku Afričan NˇDekre. Hráči Bohemians 1905 bojovali a konečná bezbranková remíza jim po dvouminutovém čekání na remízu Olomouce v Liberci stačila k záchraně.
Před posledním kolem GL jsem slyšel i četl mnoho prognóz, které hlásaly, že všechna čtyři mužstva bojující o záchranu určitě vyhrají. Skutečnost byla taková, že nevyhrál nikdo, pouze týmy Bohemky a Olomouce remízovaly a Znojmo a Slávie prohrály. Je dobře, že se ukázalo, že naše nejvyšší soutěž není taková „žumpa“, jak si někteří příznivci (nebo nepříznivci) myslí. A to je dobře.
Ze zbývajících utkání posledního kola mě zaujala třetí porážka za sebou našeho zástupce v evropských pohárech Mladé Boleslavi. Skoro to vypadá, že definitivním zajištěním pohárové Evropy pro hráče tohoto týmu sezóna skončilo. Je dobře, že Příbram, která Mladou Boleslav porazila 3:1 již byla zachráněná. Jinak by se vyrojily zcela jistě zaručené informace, že utkání bylo prodané.
Jablonec si zajel pro další porážku tentokrát do Brna. Trenér Skuhravý prohlásil už po utkání s Bohemians 1905 před týdnem, že je rád, že s některými hráči již nebude spolupracovat atd. Z toho evidentně vyplývá, že na tento náročný post ještě nebyl připraven. Trenérská práce obecně je velmi náročná a na prvoligové úrovni to platí dvojnásob. Často si, zejména začínající trenéři neuvědomují, že i když budou své práci dávat maximum a podle nejmodernějších metod, tak očekávaný výsledek se nemusí dostavit. A to je pro začátečníka frustrující a je to zřejmě i případ trenéra Skuhravého. Nejdůležitější totiž je psychologie v práci s hráči a k tomu jsou třeba především zkušenosti a respekt hráčů. Do Jablonce nastupuje od nové sezóny zkušený trenér Šilhavý a zkušený šíbr pan Pelta určitě ví proč. Spekuluje se i o velkém třesku v hráčském kádru a uvidíme, jak si bude Jablonec vést v nové sezóně a s jakými hráči.
Poslední nezmíněné utkání se hrálo na Slovácku, kam zavítaly Teplice. Tým plný zahraničních hráčů po skvělém podzimu na jaře slevil ze svých výkonů, Slovácko naopak po nevydařeném podzimu na jaře hrálo skvěle. Utkání ovšem skončilo opačně, protože domácí tým prohrál 0:2. Přesto se Slovácko stalo nejúspěšnějším týmem na Moravě s umístěním na 6. místě tabulky GL.
Jako moravského patriota mě tedy netěší, že v příštím ročníku GL, vlastně SYNOT ligy bude mít Morava pouhopouhé 4 zástupce v nejvyšší soutěži. Sestupují totiž dva moravské kluby a z FNL postoupí zcela jistě dva kluby české. Budou to dva z trojice České Budějovice, Hradec Králové a Táborsko. Posledně jmenovaný klub ovšem nemá odpovídající stadion, takže v případě jeho postupu budeme opět svědky utkání s minimem diváků na neutrální půdě, pravděpodobně v Příbrami.
Za sebe hodnotím letošní ročník GL velmi pozitivně. Do tohoto hodnocení patří i účinkování dvou našich týmů v evropských pohárech Plzně a Liberce. Svými výkony by k nim patřila i Sparta, ale tomu zabránil výpadek se švédským Häckenem. Doufejme, že letos si Sparta dá pozor, protože výkonnost na to má.
O kvalitě české nejvyšší fotbalové soutěže je přesvědčen i trenér národního mužstva Vrba, proto je v nominaci na poslední přípravná utkání ve Finsku a zejména v Olomouci s Rakouskem mnoho hráčů z Gambrinus ligy, od nové sezóny SYNOT ligy.