Po shlédnutí přímého přenosu utkání české reprezentace ve Finsku jsem měl z výkonu našeho mužstva rozpačité pocity. Zkrátka jsem neměl a ani dnes nemám tak pozitivní pohled na naše mužstvo v tomto utkání, jako trenér Vrba. Předpokládám, že z jeho strany je v tom tak trochu diplomacie, že zkrátka chce navodit pozitivní atmosféru kolem mužstva a nekritizovat jednotlivce v médiích. S tím naprosto souhlasím.
Souhlasím s tím, že výkon českého týmu byl lepší, než v prvním utkání s Norskem, i když výsledek 2:2 byl totožný. Jenže podle mého názoru Norové byli daleko kvalitnějším soupeřem, než tentokrát Finové. Oponenti možná budou tvrdit, že s Norskem jsme hráli na domácím trávníku atd.
Asi všichni u obrazovek jsme hodnotili lépe naši útočnou činnost ve srovnání s tou obrannou. Neměl jsem možnost si utkání přehrát znovu, jako to udělal trenér Vrba již v letadle při letu z Helsinek, ale i z přímého přenosu bylo zřejmé, že naše defenzíva celého týmu nebyla dobrá a obranná čtyřka nebyla dostatečně kompaktní. Platí to především o obou středních obráncích Suchém a Kadlecovi. Už dlouho si všímám, že obránce Kadlec řeší některé herní situace jako obránce velmi lehkomyslně a nedůrazně, Suchý zase vypadá nejistě a to při řešení obranných situací i při rozehrávce.
V sestavě nastoupilo několik debutantů (Kadeřábek a Vácha) a i na některých méně zkušených hráčích byla vidět v začátku nervozita, což je logické, která je opouštěla až postupně během utkání. To se projevovalo i v útočné fázi hry po zisku míče, kdy v mnoha případech volili hráči místo rychlé přihrávky směrem k brance Finů raději zpětnou přihrávku. Přesto se nám podařilo vstřelit v prvním poločasu dvě branky. Líbil se mi útočník Vydra, který byl pro obranu Finů nepříjemný nejen svojí rychlostí, ale i agresivním přímočarým pohybem. Během prvního poločasu byl velmi aktivní levák Krejčí. Několikrát se propracoval ke střele, ale ta byla nedůrazná a časté centry byly stereotypní. Co tím mám na mysli? Často centroval, stejně tak Kadeřábek z druhé strany, do tzv. „kapsy“ mezi brankářem a obranou, ale tam byl dobře pokrytý jeden, max. dva jeho spoluhráči, ale míč měl směřovat zpětně do druhé vlny, kam nabíhali další, ne tak dobře pokrytí naši středoví hráči.
Do druhého poločasu došlo v obou týmech k několika střídáním. Obraz hry se docela změnil. My jsme měli velmi vysoké procento držení míče (přesné neznám, ale zajímalo by mě) a to trenér Vrba chválil. Já ovšem ne. Naše hra byla sice pod kontrolou míče, ale bez momentu překvapení po zisku míče, s množstvím zbytečných alibistických přihrávek směrem k naší brance. Hra na zdlouhavé držení míče je dnes jakýmsi trendem, ale taková hra nevede k vyloženým šancím ani gólům. A tak to bylo i ve druhém poločasu v Helsinkách. Navíc na hrotu už nepracoval silný a rychlý Vydra, ale nevýrazný Václav Kadlec. V obraně vypadal jistě stoper Procházka, ale je třeba říci, že Finové už nebyli tak aktivní, jako v prvním poločasu. Možná jsme měli zkusit je vědomě pustit hluboko na naši polovinu a potrestat rychlou přechodovou fází po zisku míče. Tu jsem tam ve druhém poločasu neviděl.
Nemyslím si, že je dobré vnímat roli Tomáše Rosického v české reprezentaci jako nepostradatelného, ale jsem přesvědčen, že právě jeho zrychlení po zisku míče, kolmé průniky a průnikové kolmé přihrávky naší hře chyběly. Hušbauer je určitě zaslouženě v reprezentaci, má dobrý výběr místa v pokutovém území, výbornou střelu, ale je pomalejší pohybem i prací s míčem. A to je na nejvyšší evropské úrovni problém.
Nevýrazní se mi zdáli další dva Sparťané Vácha a Dočkal. Druhý jmenovaný skvěle přihrál Vydrovi na první gól, ale oba by měli zrychlit ve všech herních činnostech. Při vší úctě Finové nejsou nejsilnějšími soupeři v Evropě.
Moje hodnocení jednotlivých hráčů by bylo velmi podobné tomu, které jsem si přečetl v hodnocení čtenářů v deníku Mladá fronta. Tedy nejlepší Vydra a Darida, slušní Hušbauer, Kadeřábek, Limberský, Krejčí, Procházka a Vácha, průměrní Dočkal a Pudil a utkání nevyšlo oběma Kadlecům, Vaclíkovi, Suchému a Vaňkovi. Snaha se určitě nedá upřít nikomu, ale jenom snaha je na této úrovni málo. Trenér Vrba má větší možnosti si výkony jednotlivců i celého mužstva zanalyzovat a vyhodnotit. Podle mého názoru ho čeká ještě hodně práce v prvé řadě dobře hráče vybrat a potom naučit určitému hernímu stylu. A času nemá tolik, jako v klubu.