Máme za sebou další kolo GL, už 13., a před sebou v podzimní části již jen poslední tři. Dosud jsme si pochvalovali, jak produktivní letošní ročník je, ale tentokrát došlo ke změně.
V tomto kole padlo v osmi utkáních pouze 15 branek a kdybychom odečetli páteční utkání Viktorie Plzeň s Jabloncem, ve kterém skončilo v síti dohromady sedm míčů, tak v sedmi utkáních fotbalisté vstřelili jen 8 branek, což činí chabý průměr něco málo více, než jednu branku na utkání.
Hned dvě utkání skončila tak nepopulární bezbrankovou remízou a navýšila počet utkání v celém probíhajícím ročníku, kdy diváci neviděli branku, na sedm. A to je počet na 13 odehraných kol určitě přijatelný. Přesto se toto kolo nemůže chlubit ještě jedním rekordem. Tím jsou právě ta dvě bezbranková utkání v jednom kole, protože těch zbývajících pět bylo rozděleno vždy po jednom utkání na kolo. Určitou zajímavostí je pohled na týmy, které v těchto bezbrankových utkáních hrály. Pouze dva týmy byly aktéry dvakrát. U nováčka ze Znojma to zcela jistě nepřekvapí, ale tím druhým týmem, který byl účastníkem bezbrankového utkání dvakrát, je Viktoria Plzeň. Navíc v obou případech na vlastním stadionu s pražskými týmy Spartou a Duklou. I z těchto čísel je znát, že loňský mistr z Plzně není v této sezóně tak efektivní, jako v posledních dvou sezónách.
To ovšem neplatilo v utkání s Jabloncem, v kterém plzeňští soupeře zcela přehrávali a kromě šesti branek si vypracovali spoustu dalších šancí. Jejich zlepšený výkon nemůže znehodnotit ani fakt, že jablonečtí hráli více než poločas v oslabení o vyloučeného obránce Nováka. Jeho herní příběh v tomto utkání zasluhuje také více pozornosti. Novák totiž obdržel první žlutou kartu již v 8. minutě za ragbyové stažení soupeře. Poté po faulu zezadu na Petrželu zavinil v 16. minutě pokutový kop. Už tady měl obdržet druhou žlutou kartu a tedy i červenou, jenže rozhodčímu se to zřejmě zdálo příliš brzy, tak mu dal Novák další příležitost ve 24. minutě, když sice neúmyslně, ale zastavil střelu domácích, která evidentně směřovala do branky, rukou v pokutovém území. Automaticky následoval další pokutový kop a „konečně“ druhá žlutá karta a tedy i červená. Za 24 minut toho tedy obránce Novák stihl hodně a navíc oba pokutové kopy Horváth a Tecl s přehledem proměnili. Je třeba dodat, že obě rozhodnutí rozhodčího byla správně posouzená.
Náš druhý zástupce v evropských pohárech Liberec nebyl zdaleka tak úspěšný, protože nedokázal na svém stadionu vstřelit nováčkovi ze Znojma branku a podílel se tak na zmíněné bilanci bezbrankových prvoligových utkání. Teoreticky měl Liberec určitě lehčího soupeře, než Plzeň, ale i tady se potvrdilo, že tomuto týmu vyhovuje daleko více hra do otevřeného obranného postavení soupeře (jako v Evropské lize), než do zataženého kompaktního bloku. Na druhou stranu znojemští prodloužili svoji sérii neporanitelnosti na čtyři utkání, v nichž obdrželi jen jednu branku a to ještě v nastaveném času v Ostravě, čímž potvrzují, že vstřelit jim branku zase není tak jednoduché. V Liberci ve druhém poločasu dokonce sahali po třech bodech, ale i s tím jedním byli určitě spokojeni.
V nejočekávanějším utkání o příčky nejvyšší mezi domácí Spartou a překvapením letošního ročníku z Teplic se radovala Sparta a je třeba říci, že zaslouženě. Hrála opět, podobně jako v utkání s Duklou, velmi kompaktně a agresivně, snažila se soupeře s míčem napadat po celém hřišti a nedat mu žádný prostor pro realizaci své ofenzivní síly. Tepličtí měli trochu smůlu v tom, že hned v úvodu se jim zranil nejlepší střelec GL Mahmutovič. I když na hřišti vydržel až do 32. minuty, tak nemohl podat svůj optimální výkon, což ovlivnilo i celý tým.
V tomto kole se hrála také dvě tradiční derby utkání na Moravě. V tom někdejším „severomoravském“ hostil Baník Ostrava tradičního rivala z Olomouce. Oba soupeři si rozdělili po jednom bodu, i když by určitě oba, zejména domácí Baník, potřeboval všechny tři. Měl k tomu velkou příležitost, protože mladý olomoucký obránce Javůrek se zachoval v duchu svého mládí a po žluté kartě nesmyslně na polovině hřiště fauloval z přemíry snahy Zawadu a po druhé žluté kartě musel do sprchy. Jenže hráči Baníku si s přesilovkou neporadili tak, jako v pátek plzeňští a ještě dnes asi nechápou, včetně trenéra Svědíka, proč tomu tak bylo. Dovolím si odpovědět, že kvalita hráčů Baníku je nižší, než kvalita hráčů Viktorie a to se nejvíce projeví právě v této situaci, kdy musíte něco tvořit a přehrát soupeře, který „zaleze“ a hraje na rychlý protiútok.
Druhým moravským derby bylo to někdejší „jihomoravské“. Brno přivítalo na svém stadionu nedalekou Jihlavu. Na rozdíl od Baníku Ostrava dokázalo vyhrát nejtěsnějším výsledkem 1:0 a získat tak důležité tři body.
Slávia Praha pod trenérem Koubkem získala další „plusový“ bod za bezbrankovou remízu v Příbrami. Bylo to tzv. utkání „o šest bodů“, protože oba soupeři se nacházejí ve velmi „napěchovaném“ konci tabulky. Vlastně „napěchované“ druhé polovině tabulky. Posuďte sami. Mez Slováckem se 13-ti body na 9. místě a posledním Znojmem s 11-ti body na posledním 16. místě je rozdíl jen dvou bodů. Opravdu neskutečné! Proto Slávisté ten jeden bod určitě vítají, i když, jak jsem se dočetl, fotbalová kvalita utkání chyběla.
Slovácko a především trenér Habanec se rozhodl, že omladí svůj tým, což přineslo ovoce v posledních dvou utkáních GL. Tentokrát na domácím stadionu sérii „utnuli“ nejtěsnější prohrou s Duklou Praha.
Za zmínku také stojí divácký zájem v tomto 13. kole. Nejen celkový s průměrem cca 6 tisíc na utkání, ale také dva, na naše poměry, velmi zaplněné stadiony tradičně v Plzni (přes 9 tisíc) a také na Spartě. Tam přišlo v letošní sezóně rekordních 16.521 diváků a to je paráda. O několik stovek tak byl překonán stávající rekord z minulého kola v Teplicích. Opět se tak potvrzuje, že diváky na tribuny přiláká především kvalitní fotbal a ten všechny tři zmíněné domácí týmy předvádí.