V posledním komentáři jsem se zabýval utkáním našeho reprezentačního týmu v Itálii, po kterém nabídl svoji rezignaci jeho trenér Bílek a předseda FAČR pan Pelta ji okamžitě přijal.
Okamžiků v jeho několikaletém působení u reprezentace, na tento krok bylo, podle mého názoru, již v minulosti několik. Přesto, že i já jsem povoláním fotbalový trenér a měl bych projevit určitou loajalitu, tak jsem přesvědčen, že k výměně trenéra na tomto nejprestižnějším postu se mělo přikročit dříve.
Trenér Bílek při tiskové konferenci po Itálii prohlásil, že jeho chybou byla malá komunikace s médii a veřejností. V průběhu svého působení u reprezentace dokonce prohlásil, že je překvapen, jak velký je na tomto postu na trenéra vyvíjen tlak. I tahle jeho zjištění, jak se říká „s křížkem po funuse“, svědčí o tom, že na tuto funkci nebyl vůbec připraven, že zkrátka byla nad jeho schopnosti. Věřte mi, že jsem si toto vysvědčení myslel od úplného začátku, kdy jej naprosto nepřijatelným způsobem do této funkce instaloval tehdejší předseda FAČR, kamarád Ivan Hašek. Bohužel jediným doporučením trenéra Bílka na tuto prestižní funkci bylo právě jeho kamarádství s Haškem. Jiné doporučení neznám a ani žádné není. To, že byl mistrem ligy a vítězem poháru se Spartou není pro toho, kdo v té době znal poměry v našem fotbalu, žádným velkým trenérským úspěchem.
Souhlasím s kritikou způsobu výběru trenéra pro českou reprezentaci a doufám, že po odchodu trenéra Bílka bude způsob volby daleko profesionálnější a odbornější. Přeci trenér národního týmu musí mít jako trenér hodně zkušeností, musí mít za sebou řadu trenérských úspěchů a vůbec nemusí být bývalým fotbalovým reprezentantem. Jen musí mít u hráčů patřičnou autoritu. Tak, jak ji měl trenér Brückner, i když nebyl reprezentantem.
Při pohledu zvenčí, doplněným informacemi, které ke mně z kuchyně národního týmu prosáknou, tak trenér Bílek a jeho kamarád manažer Šmicer měli k hráčům, zejména těm starším, kamarádský přístup, což nepovažuji za zásadní chybu. Jen se tím nesmí rapidně snížit autorita trenéra. Ta se také sníží v okamžiku, kdy o některých trenérových kompetencích spolurozhodují starší hráči nebo vedení FAČR a jemu to nakonec nevadí nebo mu to dokonce začne vyhovovat. Svědčí o tom, kromě jiného, i roztrhané obleky v letadle po baráži v Černé Hoře.
Nejvíce si trenér a manažer společně s hráči notovali ve chvílích, kdy po určitém výkonnostním a výsledkovém neúspěchu neunesli zaslouženou mediální kritiku a společně se všichni pro následující kvalifikační utkání semkli a všem těm, kteří jim nepřejí ukázali, že si tu kritiku nezaslouží. Všechny kritiky považovali vždy za své nepřátele. Současně si tím neuvědomovali, že tím jen potvrzují fakt, že trenér nemá odpovídající respekt, protože nedokáže hráče donutit přistoupit maximálně zodpovědně i k přípravným utkáním.
Ano trenér Bílek dokázal s národním týmem postoupit na EURO 2012 do Polska a tam se protlačit do čtvrtfinále. Jenže na této cestě měl několikrát velkou kliku. Ze skupiny to bylo s odřenýma ušima, v baráži nalosovaný nejslabší soupeř Černá Hora, na EURO 2012 nejslabší skupina (Rusko, Polsko, Řecko), navíc všechna utkání ve Wroclavi, která je od nás kousek a podpora českých fanoušků tak byla zaručena. Já vím, my fotbalisté často používáme heslo: „Anglická královna se nebude ptát, jak jsme toho dosáhli, důležitý je výsledek“. Jenže pokud mám hodnotit práci trenéra, tak to nemůže být jen a pouze přes výsledky utkání. Trenér by měl vždy pracovat s cílem, vyždímat z týmu maximum možného a to se v podání trenéra Bílka dlouhodobě nestalo. Velkou kliku měl také v tom, že v době největšího zmaru mu trenér Vrba v Plzni připravil několik hráčů, kteří byli právě v době před a na EURO 2012 pro reprezentaci klíčoví (Jiráček, Pilař, Rajtoval, Petržela, později Darida, Limberský, Kolář). Trenéru Bílkovi dlouho trvalo, než definitivně pochopil, že stavět na hráčích Sparty je chyba a povolal ty plzeňské. Trenér Vrba byl vlastně takovým jeho externím asistentem.
Když jsme u těch asistentů, tak i odchod asistenta trenéra Klusáčka potvrdil diletantismus u národního týmu. Trenér Hašek si jej vybral jako asistenta do arabských zemí a FAČR jej bez problémů uvolnil s tím, že za něj vlastně není třeba sehnat náhradu, že jeho práci si rozdělí zbývající členové realizačního týmu. Proč tam tedy trenér Klusáček byl, když pak nikomu nechyběl? Zřejmě byl také s někým kamarád a ten mu zajistil práci u reprezentace na dobu, než si něco najde. Divně skončil další asistent Komňacký (zaslechl jsem, že si nerozuměl se staršími hráči, což mi zcela zapadá do obsahu tohoto komentáře) a místo něj byl dosazen Pešice, který starším hráčům určitě vyhovuje. Je to také ten typ trenéra, který má pochopení pro vrtochy některých hráčů. Jak znám Františka Komňackého, tak ten je (ty vrtochy…) v oblibě nemá. Asistent Pešice se hned na začátku svého působení u reprezentace uvedl při návštěvě prvoligového utkání Teplice v. Olomouc opovrhujícím prohlášením na adresu hráčů obou týmů a tím znehodnotil úroveň české Gambrinus ligy, z které by měl čerpat další adepty do národního týmu, jehož se stal asistentem.
Vím, že pracovat na takto všemi sledovaném trenérském postu není legrace, ale zároveň vím, že trenér Bílek na tuto funkci neměl lidsky ani odborně a podle toho to dopadlo. Nesouhlasím totiž s tím, že současná generace je o takový kus slabší, než ta „Nedvědova“. Je to jen výmluva, protože trenér Brückner by i s těmito hráči dokázal daleko více, než trenér Bílek. A tím je řečeno vše.