Dva pohledy na kvalifikační týden

Předpokládám, že my všichni, kdo se zajímáme o fotbal jsme si udělali svou soukromou analýzu posledních dvou utkání naší reprezentace ve Španělsku a v Českých Budějovicích s Lichtenštejnskem. Udělal jsem si ji i já a dovolím si podělit se s ní s vámi. Odehraná utkání lze hodnotit ze dvou pohledů. Prvním jsou konkrétní výsledky v ních a tím druhým jsou předvedené výkony našeho mužstva.

K vyhodnocení porážky ve Španělsku a vítězství s Lichtenštejnskem lze přiřadit hodnotící formulku „splněná povinnost“. Nic více a nic méně a není to zjištění vůbec složité. I z tohoto pohledu byla ta utkání před i v jejich průběhu tak rozdílná, že jedno vítězství a jedna porážka byla povinnost a určitě se na tom všichni shodneme. Já jsem ovšem nezapomněl do tohoto výsledkového hodnocení zařadit ještě jedno i pro nás velmi důležité utkání. Tím bylo to včerejší na hřišti s hliněným povrchem v Kaunasu mezi Litvou a Španělskem, které favorit ze Španělska zvládl v poměru 3:1. To považuji v situaci, kdy nás už zajímá jen druhé místo ve skupině (za vítězným Španělskem) a při porážce s Litvou v Olomouci, za stejně důležitý výsledek, jako náš s Lichtenštejnskem. Proto hodnotím kvalifikační týden z pohledu výsledků, i přes naši jen splněnou povinnost, pozitivně. Protože pokud by Španělé po vítězství v Granadě s Českem tzv. „usnuli na vavřínech“, jako se to často stává našim hráčům, tak by nám hodně zkomplikovalo postupovou matematiku.
Pozitivně ovšem zcela určitě nebudu hodnotit předvedenou hru našich reprezentantů v těchto dvou kvalifikačních utkáních. Vzhledem k tomu, že i laikovi bylo jasné, že půjde o dvě zcela rozdílná utkání díky nesrovnatelné kvalitě obou soupeřů, jsem byl zvědavý, jak si s tím poradí trenér Bílek a samotní hráči. Utkání ve Španělsku jsem i já hodnotil pozitivně, stejně tak trenérem Bílkem zvolenou herní strategii. Hrát ve Španělsku jinak, než na neprostupný hluboký obranný blok se snahou o rychlý protiútok by byla fotbalová sebevražda. I když někteří experti radili jinak. U nás totiž tento způsob hry je všeobecně odsuzován, ale hrají tak všechna evidentně fotbalově slabší mužstva proti těm evidentně fotbalově silnějším na celém světě. Hrát jinak si zkusila před několika lety Slávia na Arsenalu a nedávno Žilina v Lize mistrů. Oba odešli s debaklem. Naopak Sparta s Liverpoolem letos hrála z bloku a nechybělo mnoho, aby přes něj postoupila v Evropské lize. Tyto příklady, včetně utkání ve Španělsku v konfrontaci s výkonem české reprezentace s Lichtenštejnskem potvrzují známou fotbalovou pravdu. Jednodušší je naučit mužstvo bořit, tedy bránit, než tvořit, tedy útočit. Určitou roli v tom hraje i kvalita hráčů, ale predevším schopnost trenéra mít vůbec nějakou svoji představu o způsobu hry, vysvětlit ji hráčům, přesvědčit je o její správnosti a především to s nimi všechno nadřít v tréninku. Zkrátka ty představy přenést na hřiště, což je nejtěžší. Tohle všechno skvěle fungovalo za trenéra Brücknera (jak v nedávném rozhovoru vzpomínal Tomáš Galásek), a proto měl výsledky.
Při pohledu na hru naší reprezentace vlastně ani nevím, jak chce hrát. Rosický by chtěl hrát jako Arsenal, i když konečně pochopil (jak řekl po utkání ve Španělsku), že jsme hráli to, na co momentálně máme. Nevidím tam vědomou součinnost při hře s míčem ani prostorovou kompaktnost. Nevidím tam snahu o okamžité napadaní soupeře s míčem po naší ztrátě, protože jsme buď daleko od sebe nebo nás to nenapadne nebo se nám nechce. Nevím, která varianta je správně a doufám, že ne všechny. Každá kolektivní hra vychází z kvalitní obrany, ale včerejší brejky soupeře ze suterénu světového žebříčku svědčí o tom, že u nás to neplatí. V dnešním fotbalu je rozhodující schopnost získat nebo naopak ztratit míč ve střední třetině hřiště a my těch ztrát měli mnoho. Rozhoduje, jak se mužstvo chová po ztrátě nebo po zisku míče. A my byli po ztrátě míče nekompaktní a po zisku pomalí.
Ne, po dobrém začátku se mi výkon našeho mužstva nelíbil, chyběla mi tam jiskra, více odhodlání, bojovnosti. Jakoby si hráči řekli, že my přeci tohoto soupeře porazíme i bez těchto vlastností. Možná je ukolébala brzy vstřelená branka, určitě se projevila únava z úterního utkání ve Španělsku, které hráče stálo mnoho sil. Jinak opravdu nevím, proč to takto je, ale něco mi říká, že… Ne, ne, trenér zná situaci v kabině lépe a určitě si s tím poradí.

Komentáře nejsou povoleny.