Hrací plochy

Při sledování sestřihů ze 17. kola Gambrinus ligy mě zaujal (mimo jiné) stav trávníků
na hracích plochách. Vesměs byly ve výborném stavu, což samozřejmě vždy přispěje ke kvalitě utkání. Při vzpomínce na dobu, kdy jsem na prvoligových trávnících (vlastně často spíše bahně) běhal já, se mi chce dnešním fotbalistům závidět.

V „naší“ době si samozřejmě o vyhřívání hrací plochy mohli oba soupeři nechat jen zdát a podle toho
také hřiště vypadala. Často to byla více groteska než fotbal. Jedno z mála kompetentních rozhodnutí
bývalého vedení ČMFS bylo nařízení nejen o splnění podmínek na stadionech z hlediska bezpečnosti a pohodlí pro diváky a další podmínky pro zkulturnění prostředí na našich stadionech, na nichž to často
vypadalo jako gladiátorské hry podpořené sprostými verbálními projevy, které odrazovaly slušné diváky a především děti a naše něžné polovičky.

Vzpomínám si, jak tato nařízení byla mnohde v klubech kritizována a byla vidět častá iniciativa
některých klubů získat výjimky. Svaz byl v tomto poměrně přísný, výjimek bylo minimum a to hlavně
pro kluby, které postoupily do nejvyšší soutěže ze II. ligy. Dnes to teprve všichni oceňujeme. V posledním období třeba při představě společného pořádání EURO se Slovenskem, kdy kromě jiných otazníků je jeden velký v kvalitě stadionů na Slovensku. V tomto ohledu jsme daleko před nimi a je to díky těmto podmínkám, které vyhlásil ČMFS. Působil jsem také krátce na Slovensku a musím tento náš náskok jen potvrdit.

Se stejným souhlasem se dívám i na nařízení ČMFS sehrát několik jarních kol Gambrinus ligy jen na vyhřívaných trávnících, jak jsem vzpomenul na začátku mého zamyšlení. Je správné, že nebyly povoleny žádné výjimky a některé kluby (Baník Ostrava, Kladno, obě Bohemians) musí odehrát tato
svá utkání na cizích stadionech, které vyhřívání mají. Přesvědčil jsem se o tom jednoznačně po zhlédnutí utkání prvního jarního kola. Totiž hrát na zamrzlém trávníku není žádná legrace. Naopak je to
moc nebezpečné pro hráče a navíc sportovně neatraktivní.

Ve vyspělých zahraničních zemích je v nejvyšší soutěži vyhřívaná hrací plocha samozřejmostí a v těch nižších, pokud je plocha zmrzlá, tak se automaticky utkání odloží. Hrát by totiž neprospělo ničemu a nikomu. Proto když si vzpomenu na naše zápolení v bahně nebo na zamrzlém hřišti (spekulovalo se potom s kolíky na kopačky), tak těm dnešním závidím. Pokrok se nedá zastavit v žádném oboru lidské
činnosti a jsem rád, že se to týká i fotbalu. Věřím, že další pozitivní kroky budou následovat…

Komentáře nejsou povoleny.