Dopoledne nás čekal další přejezd. Po snídani jsme se do Basileje přemísťovali tentokrát vlakem. Z cesty mám dva zážitky, jeden příjemný, druhý naopak. Příjemným bylo prostředí ve vlaku (čisto) a naprosto tichý chod vlaku. Bylo by tam slyšet i spadnout špendlík. Tím nepříjemným zážitkem bylo, že jsem až po příchodu na hotelový pokoj zjistil, že jsem zapomněl ve vlaku bundu. Doufám, že v příštích dnech se citelně neochladí.

Bohužel tentokrát nás oba zítřejší soupeři Švýcarsko a Turecko nechali sledovat své tréninky pouze 15 minut. Švýcaři se rozcvičovali ve dvojicích s míčem a Turci se chvíli procházeli a potom také s míčem přebíhali ve středovém kruhu.
Zítřejší dvě utkání hodně napoví o šancích na postup do čtvrtfinále z naší skupiny „A“. Dlouho jsme řešili, jaký výsledek utkání Švýcarsko-Turecko bude pro nás nejlepší. Nakonec jsme se usnesli, že nejlepší bude, když porazíme Portugalce. Vím, že to bude těžké, a přiznávám, že tomu moc nevěřím. Zároveň vím, že ve fotbale je možné všechno a hlavně bych si to moc přál.

Příspěvek byl vložen dne 10.06.2008 [Úterý] v 23:00 hodin a zařazen do rubriky Denik. Reakce na tento příspěvek můžete sledovat prostřednictvím kanálu RSS 2.0. Komentáře ani zpětné odkazy nejsou v tuto chvíli povoleny.