Jak prozrazuje nadpis tohoto mého komentáře k 19. kolu F:L nejvíce bodů získaly týmy z čela i z konce tabulky. To je důkaz toho, že i v dalších kolech bude hlad po bodech s cílem získat mistrovský titul (Slávia, Plzeň i Sparta) a z konce tabulky s cílem zachránit se v soutěži (Pardubice, Zlín, České Budějovice, Teplice, Jablonec). No a zbývající skupinu tvoří odspodu Brno, Mladá Boleslav, Ostrava, Liberec, Hradec Králové, Olomouc a Bohemians. Bilance těchto sedmi týmů v tomto kole? Všichni prohrály, jen týmy Olomouce a Hradce Králové se rozešly po bodu. Totální negativista a kritik by řekl, že je to proto, že těm uprostřed tabulky tzv. už „o nic nejde“ a proto těm potřebným body přenechaly. To je samozřejmě nesmysl, je to určitá shoda okolností a náhod, ale i to svědčí o tom, že naše nejvyšší soutěž je velmi vyrovnaná a nikdo v ní nemá předem nic jistého.
Konkrétně opět začnu u tří největších favoritů na mistrovský titul, kteří svá utkání vyhráli, ale ohromně se na to nadřeli. Výhru pražské Slávie s Brnem 2:0 pojistil až v závěru utkání kanonýr a žolík van Buren, Plzeň doslova výhru 2:1 s Českými Budějovicemi vydřela, jen Sparta vyhrála vysoko 6:2 na Bohemians, i když tým „Klokanů“ jim nic nedaroval.
Tady se nakrátko zastavím s poznámkou, že podle mého názoru bylo sice utkání z obou stran bojovné, v parádní atmosféře, ale občas až za hranou povolenou pravidly. Opět musím srovnávat se zahraničními soutěžemi, kde jde také o hodně, ale na hřišti hráči bojují fotbalově, bez nebezpečných soubojů hrozících zraněním. Další poznatek se týká práce trenéra Bohemians, který odvádí v klubu skvělou práci, ale v tomto případě neodhadl možnosti svých hráčů ve volbě způsobu hry, který jim dosud přinášel skvělé výsledky, ale jak po utkání konstatoval i autor dvou branek Bohemians Čermák cituji: “Nezačali jsme tak aktivně, jak bychom si představovali. Sparta měla více ze hry. Měla lepší kontrolu balonu a sbírala druhé míče. Všude byla dříve“. Jednoduše řečeno ověřený způsob hry se slabšími soupeři nemusí stačit na kvalitativně silnějšího soupeře. A to je klíčový a nejtěžší předpoklad úspěšnosti trenérské práce, který přinesou zejména trenérské zkušenosti. Jsem přesvědčen, že „zítra“ by už tým Bohemians uhrál lepší výsledek…Na závěr jen poznamenám, že branka hráče Sparty Haraslína na 1:2 pro Spartu byla nejen důležitá, ale doslova parádní. I proto, že takto stáhnout míč voleyem tak, aby neplachtil do 30. řady na tribunu je hodně těžké, ale Haraslínovi se to povedlo.
Slávia porazila Brno 2:1, ale herně příliš nenadchla. Naopak tým Brna statečně vzdoroval, byl nebezpečný v protiútocích, ale nepochopitelný zkrat mladého Ševčíka při trestném kopu Slávie totiž doslova vyběhl ze zdi proti míči a navíc se otočil zády a vzniklým volným prostorem proletěl míč do branky Brna Berkovce. V týmu Slávie se postupně zabudovávají zimní posily Ogbu, van Buren i Ewerton, poslední dva utkání rozhodli brankou.
Viktoria Plzeň porazila, jak jinak, než 2:1 České Budějovice, které ve třech kolech ještě nebodovaly, ale tým Plzně hodně potrápily. První branku Jihočechů v jarní části ligy vstřelil paradoxně nešťastně plzeňský obránce Jemelka do vlastní sítě.
Čtvrtým týmem z čela tabulky, který bodoval naplno v Liberci bylo Slovácko brankou v úplném závěru utkání na 0:1. Brankář Nguyen, na rozdíl od Českých Budějovic, které branku ještě nevstřelily, za svá záda nepustil ani jeden míč a to rozhodlo také utkání v Liberci, kde chytil několik tutovek domácího týmu.
A nyní krátce o týmech z konce tabulky. Už v minulém komentáři jsem pozitivně hodnotil práci trenéra Kováče v Pardubicích, který se po příchodu k týmu zaměřil na zlepšení defenzívy, protože jen tato cesta by je mohla nasměrovat k záchraně. Už několik kol je to na výsledcích vidět a tentokrát i na výsledku 1:0, který týmu Pardubic přinesl tři body z Mladé Boleslavi. Ještě nemají vyhráno, ale zřejmý progres tam je a to je podstatné. Jsem opravdu zvědavý, jak to v jejich podání bude pokračovat.
Něco podobného se může konstatovat i o Zlínu jen s tím rozdílem, že trenér Kováč je začínající trenér a Zlín přišel zachránit v lize zkušený trenér Vrba. Výhra 2:1 s Teplicemi byla hodně důležitá, bylo to utkání tzv. o šest bodů. Tepličtí naopak ztratili rytmus, údajně nemají s kým hrát ve smyslu zraněných klíčových hráčů a to trenéru Jarošíkovi vůbec nezávidím.
Překvapení se zrodilo v Ostravě, kde domácí Baník po výhře v Teplicích 5:0 prohrál s Jabloncem, ohroženým sestupem 1:2. Ty dva výsledky jsou jako den a noc, ale ve sportu to tak chodí, nikdy nic nejde stoprocentně naplánovat z hlediska výsledku. O Baníku jsem toho už napsal hodně a stále tam, myslím v klubu, cítím určitý nesoulad v názorech a netrpělivost z hlediska dosazení úspěšných výsledků. Utkání s Jabloncem jsem neviděl, jen sestřihy, ale i tak se mi zdá kritika výkonu a týmu i jednotlivců včetně zásahů trenéra Hapala do utkání ze strany médií a fanoušků zbytečně vysoká. Stejně tak vidím i reakci jmenovaných skupin při úspěšném utkání, kdy je zase přehnaně pozitivní hodnocení. Chybí mi tam střízlivost, pokora a trpělivost v klubu i jeho blízkém okolí. V tom se i trenérovi hůře pracuje a a často se mění. Výsledkem je nervozita a negativní atmosféra…Jedno pozitivum utkání mělo, byla to krásná branka hráče Baníku Plavšiče, i když už o ničem nerozhodla.
Další utkání tzv. „o šest bodů“ k účasti ve skupině o titul a evropské poháry se hrálo v Olomouci, kam přijel Hradec Králové. I proto bylo v utkání plno nervozity, ostrých faulů a nepřesných verdiktů mladého rozhodčího. V této atmosféře se soupeři rozešli po bodu za remízu 2:2.