Na začátku sezóny evropských pohárových soutěží stálo 5 českých zástupců. Prvním vyřazeným bylo Slovácko a druhým se stala po čtvrtečních odvetách Viktoria Plzeň, která si už o vyřazení tak trochu říkala v předchozím souboji se soupeřem z Walesu. Týmy pražské Sparty ani Slávie neuspěly v kvalifikacích o Ligu mistrů, Slávia nyní i o Evropskou ligu. Jako bolestné jí zůstala nová klubová soutěž Konferenční liga. Sparta o „Evropskou ligu“ nepřišla možná proto, že už ji měla díky systému těchto soutěží zajištěnou a ve čtvrtek už o ni nemusela bojovat. Třetím zástupcem ve skupinové fázi „Konferenční ligy“ se stal Jablonec, který doslova deklasoval slovenského soupeře Žilinu.
Jak už jsem zmínil, Sparta už ve čtvrtek nehrála, má zajištěnu skupinu Evropské ligy, v této chvíli už víme, že její soupeři budou francouzský Lyon, skotský Grasgow Rangers (předpokládám, že naši fanoušci je za excesy v utkání se Slávií nepochválí) a dánský klub Bröndby Kodaň.
Dalším želízkem v ohni byla pražská Slávia. V odvetě proti Legii Varšava byly karty po remíze 2:2 v Praze rozdány jasně. Výhra by znamenala postup našeho držitele mistrovského titulu, prohra postup mistra Polska. Jenže i v tomto utkání, podobně jako v předchozím souboji s Ferencvárosem Budapešť se přihodilo něco, co se ve fotbalu jen tak nestává a já si nic podobného ani nepamatuji. Hráč Slávie Holeš obdržel v tak klíčovém utkání pro celý klub červenou kartu za faul hned ve 3. minutě utkání. Před utkáním jsem byl přesvědčen, že hra na soupeřově hřišti bude Slávii vyhovovat. Domácí tým musel k postupu vyhrát, proto hrát nátlakově, což Slávii vyhovuje. Jenže po třech minutách bylo všechno, včetně této mojí strategie jinak. Nutno dodat, že i když nebezpečný faul našeho hráče Holeše byl nešťastný a neúmyslný, tak červená karta byla na místě. I v této situaci hráči Slávie hráli vyrovnanou partii a těsně před poločasovou přestávkou Ekpai vstřelil parádní vedoucí gól.
Ve druhém poločasu přišlo postupně to, co se dalo čekat. Domácí trenér posílil ofenzívu a hráčům Slávie docházely síly. Přesto mohlo být ještě veseleji, ovšem to by musel slávistický útočník Tecl proměnit samostatný nájezd na brankáře. Byl to už jeho druhý v tomto utkání, důležitější, protože by vedení Slávie narostlo na 2:0 a to už by se těžko Legii otáčelo. Souhlasím s trenérem Trpišovským i šéfem Slávie Tvrdíkem, že hráči utkání prakticky celé v oslabení odmakali, nechali na hřišti všechny svoje síly, ale dvě kritické poznámky si neodpustím.
Standa Tecl je velmi zkušený fotbalista, osobnost týmu s příkladným přístupem k fotbalu své práci. Jenže šance, které si svojí pracovitostí a rychlostí vypracuje neproměňuje dlouhodobě. Bohužel se tak stalo i v tomto utkání.
Druhá kritická poznámka se týká nízké efektivity Slávie a to platí také dlouhodobě, resp. zejména po odchodu Tomáše Součka, který střílel důležité branky po standardních situacích, forma a zdravotní stav brání skórovat nedávné kanonýry Simu a Olayinku, o případu kanonýra Kuchty toho moc nevíme . Slávia všechny přehrává, ale soupeři na mezinárodní úrovni z minima vytěží maximum. Navíc v posledních utkáních platí pro Slávii pořekadlo: „Na pos…..ho i h..zl spadne“. Jak jinak nazvat situace Kolář v Budapešti nebo Holeš ve Varšavě.
Druhá poznámka s efektivitou přímo souvisí. Stačí si vzpomenout, jakým způsobem Slávie s Legií inkasovala branky. No jasně po centru do pokutového území. Dobře si všímám, že hráči Slávie raději míč podrží, kombinují někde v méně nebezpečném prostoru hřiště, přitom se utkání vyvíjí tak, že musí skórovat
V této chvíli už také víme soupeře Slávie ve skupině „Konferenční ligy“, kterou podle mého názoru všichni hodně podceňují. Podceňují ji z pohledu ekonomického, tomu rozumím, i když ten rozdíl není extrémní (to neplatí o „Lize mistrů“ ale i sportovního, což se s tím při pohledu na skupinu Slávie s Feyenoordem Rotterdam, Unionem Berlín a Maccabi Haifa nemusí tak jevit.
Viktoria Plzeň prohrála v prodloužení v Sofii 0:3 sice gólem minutu před koncem prodloužení, ale zaslouženě. A jsme opět u efektivity. Plzeňský tým měl i v tomto utkání daleko více šancí, lepší herní projev, ale bez efektu. Navíc to, jak se zachoval obránce Hybš v situaci před třetí brankou? Dva metry od rohového praporku a pomezního rozhodčího naprosto zbytečně intenzivně tahal v souboji soupeře za dres, což pomezní rozhodčí nemohl přehlédnout, přesto se hráč Viktorie rozčiloval, proč rozhodčí pískal. No a zákon schválnosti z následného centru padla rozhodující branka. Trenér Bílek v závěru utkání poslal tradičně do hry i druhou „věž“ Beauguela k Chorému. Proč asi, aby zvýšil pravděpodobnost prosazení se hlavou po centru do pokutového území. Hráč Kačer, přibližně na rohu pokutového území má možnost i naslepo míč do tohoto prostoru poslat, proto na hřiště francouzský fotbalista přeci šel, ale on raději počká a přihraje míč zpět a za chvíli je konec utkání. Já mám často pocit, že našim hráčům nejde ani tak o vstřelení branky, jako chlubit se virtuální dominancí držením míče na svých kopečkách.
Opačným příkladem, tedy pozitivním je i pro mě překvapivě tým trenéra Rady Jablonec. Vím, slovenský soupeř ze Žiliny zřejmě není tak silný, jako jiné týmy, ale předcházelo mu velmi lichotivé hodnocení. Jenže jablonečtí byly v obou utkáních, na rozdíl od obou předchozích našich týmů, velice efektivní. Po domácí výhře 5:1 vyhráli 3:0 i v Žilině na umělé trávě. Na rozdíl od Slávie je účast ve skupině „Konferenční ligy“ pro jablonecký klub sportovní i ekonomický úspěch a jsem přesvědčen, že zasloužený. Celtig Glasgow byl pro ně silný, uvidíme, jak se týmu bude dařit ve skupině, kde na ně čekají nizozemský Alkmaar, rumunská Kluž a dánský Randers.