9.kolo FORTUNA:LIGY nebylo o nic méně zajímavé a inspirující pro trenéry, hráče i fotbalové fanoušky než ta předchozí. V osmi utkáních se do brankových sítí „zatoulalo“ 26 míčů a to stále udržuje celkový průměr téměř na 3 brankách na utkání a to je velmi dobré vysvědčení pro ligu.
Tentokrát tedy začnu u našich pohárových zástupců, protože jsem dlouhodobě stoprocentně přesvědčen o tom, že vložená utkání týmu je určitou zátěží navíc v konfrontaci se soupeřem, který tuto zátěž nemá. A 9.kolo tuto logickou a neoddiskutabilní praxi potvrdilo.
V zahraničí v nejsilnějších ligových soutěžích na tento fakt mají kluby jeden recept, který u nás moc použít nejde. Tím je široký kádr kvalitou srovnatelných hráčů, který se snažila u nás vytvořit např. Slávie Praha. I na hráčích Slávie byla v utkání s Bohemians Praha patrná, samozřejmě zejména ve druhém poločasu, fyzická únava. Trenér Trpišovský se svým realizačním týmem sice poskládali široký kádr kvalitou srovnatelných hráčů, ale při aktuálním velkém počtu zraněných a tedy do utkání nepoužitelných hráčů musí hrát hráči zatíženi vloženými zápasy Evropské ligy doplnění ještě ne tak zkušenými fotbalisty, jako jsou např. Zelený a Matoušek. Navíc proti Slávii stál běhavý, mladý a ctižádostivý soupeř Bohemians. Fotbal, který Slávie pod trenérem Trpišovským se mi moc líbí, ale tentokrát šlo i trenérovi o to, aby jeho hráči neztratili v závěrečné půlhodině nejtěsnější vedení 1:0. A to se jim s vypětím všech sil podařilo.
Druhé a ještě pikantnější utkání týmů hrajících evropské poháry se hrálo v Jablonci, kam v pondělí přijela Viktoria Plzeň. Pikantní na tomto utkání bylo, že vložená utkání hráli v týdnu oba soupeři a srovnání tedy mělo být velmi zajímavé. A také bylo. Karty totiž byly rozdány tak, že ve výhodě měla být plzeňská Viktoria, která hrála s CSKA Moskva už ve středu a na vlastním stadionu. Jablonec hrál v Rennes až ve čtvrtek a navíc musel cestovat do Francie a zpět. Zcela logicky by měl být unavenější tým Jablonce. Jenže v utkání to vypadalo tak, že hráči Plzně hráli „evropské“ utkání v pondělí dopoledne. To je samozřejmě nadsázka, která přesně vystihuje zapálení do hry a projev Jablonce a Plzně. Průběh utkání postavil „na hlavu“ tyto předpoklady a výsledek 3:0 pro domácí Jablonec to jen potvrdil.
A pokud se ptáte, jak je to možné, tak odpověď je ve druhém atributu každé lidské činnosti a tím je kromě fyzické náročnosti i ta mentální, která je podle mého názoru daleko zásadnější. Hráči Jablonce byli na utkání daleko lépe připravení v hlavách, než favorit z Plzně. O tom by se dalo psát ještě dlouho, já jen připomenu jedno srovnání, které jsem použil v nedávném komentáři a týkalo se prohry Plzně 0:4 na Slávii. To srovnání spočívalo v nastavení obou klubů tenkrát konkrétně Plzně a Slávie a dnes v 9.kole Plzně a Jablonce. Hráči Jablonce byli i přes větší fyzickou únavu více namotivovaní, odhodlaní atd. Hráči Plzně nikoliv. A tady jsme u mentálního nastavení hráčů a to je na dlouhý samostatný materiál.
Dále mě v tomto kole zaujaly některé názory, že naše liga je o atletech a ne o fotbalu. V tomto kontextu se kriticky uvádějí jména Souček, Zmrhal a další fotbaloví pracanti. Ať chcete nebo ne tak, jako veškerá lidská činnost i fotbal se vyvíjí. Dělám ho celý život a prožil jsem i zcela jinou fotbalovou dobu. Je pravda, že současný fotbal vyžaduje atleticky daleko větší zátěž, než kdysi. Hráči musí být rychlí běžecky i ve všech činnostech, silní v soubojích (fotbal je stále více kontaktní sport) a přitom ovládat kulatý nesmysl. Navíc je nutná i skvělá orientace v prostoru. Dnes má fotbalista k vyřešení herních situací minimum času, proto také často dochází k technickým chybám. Na místě nebo v pomalém rytmu jako kdysi by dnešní hráči dokázali všechno řešit kvalitně, ale v rychlosti to je horší. Proto platí, že rychlost je určujícím předpokladem a pokud je fotbalista navíc kreativní je to přidaná hodnota a cena hráče jde nahoru. Jenže pokud je fotbalista s míčem technicky dokonalý, ale v pomalém režimu, tak je pro moderní fotbal nepoužitelný. Tak to prostě je, a proto já hráče typu Souček a Zmrhal hodnotím velmi vysoko a jsem přesvědčen, že ve Slávii dlouho nevydrží. Navíc tito dva mají skvělé osobnostní vlastnosti. Jsou pracovití, ctižádostiví a k tomu pokorní.
Herně i výsledkově se zvedá Sparta Praha. Je to zcela jistě zásluha trenéra Ščasného, ale také k tomu přispívá fakt, že trenér i hráči mají, po vyřazení z evropských soutěží vždy celý týden na přípravu k dalšímu utkání. A jsme zase u těch vložených utkání, jako na začátku tohoto komentáře. Pokud jde o Spartu, tak velkým přínosem je talentovaný útočník Tetteh, který je rychlý (zase ta rychlost), navíc nešetří krokem, neustále se nabízí sprintovými náběhy a je proto včas u míče a dostává se do šancí, které dokáže proměnit.
Tabulku střelců ovšem vede ruský fotbalista Komličenko, který v dresu Mladé Boleslavi vstřelil v 9. utkáních 10 branek a to je skvělá bilance. Zajímavý je také poměr branek jeho týmu 22:20, protože to znamená, že tým Mladé Boleslavi nejvíce branek vstřelil i nejvíce obdržel.
Zaujal mě také výsledek Opavy, tedy výhra 2:0 s Teplicemi. Ale nejen výsledek, ale i vyjádření hráče Schaffarzika: „Už nám teklo do bot. Před tím jsme hráli na krásu, teď účelně na body. Takhle to mělo být od prvního kola a měli bychom jich o pár víc“. Ukázalo se, že moje indicie před zahájením nejvyšší soutěže „zda sympatický fotbal Opavy z FNL bude úspěšný i ve F:L“ se ukázala jako oprávněná. Uvidíme, jak se bude dařit trenérovi Skuhravému v Dukle Praha.
První utkání s Libercem Dukla pod ním porazila Liberec 2:0, i když se štěstím. Tentokrát přijela do Olomouce k utkání posledních dvou týmů a odjela bez bodu. Sigma naopak získala výhrou 1:0 důležité tři body do tabulky a hráči tak zřejmě „zachránili“ pozici trenéru Jílkovi, jak přiznal autor jediné branky Jemelka. Je to sympatický pohled hráče a svědčí o soudržnosti olomoucké kabiny a trenéra, což je klíčové v úvahách o změně trenéra. V tomto případě by to nebyla podle mého názoru správná cesta.
V posledních kolech se dostala do formy Karviná a potvrdila to výhrou 4:1 s Příbramí. Kromě tří bodů příbramští v Karviné ztratili i útočníka Slepičku, který si nešťastně zlomil kotník. Podobně, tedy bez cizího zavinění, se zranil útočník Slávie Tecl. V té souvislosti bych chtěl nabádat rozhodčí, aby netolerovali tvrdou hru za hranicí pravidel, i když těchto případů se to netýká, tak podobných zákroků je vidět stále více.
Typickým takovým utkáním bylo derby ve Zlíně, kam přijel nažhavený Baník Ostrava podpořený svými fanoušky. Ti odjížděli do Ostravy nadšení po výhře 1:2. To nic nemění na tom, že oba moravské týmy se nachází v horní třetině prvoligové tabulky, což se v předchozích sezónách nestávalo a já doufám, že tam dlouho vydrží.