Asi nejočekávanější utkání 7. kola naší nejvyšší fotbalové soutěže se hrála až na závěr v pondělí. Ve Zlíně se hrálo nejen o nejvyšší příčku v tabulce, ale také o tom, zda zcela vyprodaný stadion bude na vlastní oči sledovat v sestavě Sparty v současnosti nejlepšího a proto i nejúspěšnějšího českého fotbalistu Tomáše Rosického. U něj musím bohužel použít i jeden nepříjemný přívlastek, kterým je i nejnáchylnějšího fotbalistu na zranění. I tentokrát vůbec do Zlína s výpravou týmu neodcestoval a já doufám, že to je proto, aby doháněl v klidu v Praze tréninkové manko a ne kvůli dalšímu třeba i lehkému zranění. I já jsem byl totiž zvědavý, jak ovlivní hru v posledních utkáních nevýrazné Sparty.
Postavení Zlína na čele prvoligové tabulky je určitě největším překvapením nejvyšší soutěže a po remíze se Spartou 1:1 se na tom nic měnit nebude. Samotné utkání mělo obrovský náboj, hrálo se ve výborné atmosféře vyprodaného stadionu a bylo se opravdu na co dívat. Podle předpokladů domácí hráli z obranného bloku po zisku míče na rychlé protiútoky a Sparta naopak postupným útokem. Hosté z Prahy nastřelili třikrát konstrukci branky Zlína, ale svoje šance měli i domácí „ševci“. Konečná remíza je určitě spravedlivá a větší spokojenost s ní vládne ve Zlíně, protože jeho hráči se budou minimálně celý další týden na ostatní týmy v lize dívat z první příčky. Sparta chtěla určitě vyhrát a s remízou spokojená není. Zlepšeným výkonem ovšem naznačila, že to tak dlouho nenechá.
Dalším týmem, který si dělá zálusk na první příčku po nepřesvědčivém úvodu ligy je Viktoria Plzeň, která pod trenérem Pivarníkem evidentně dělá kroky k zatraktivnění své hry směrem k větší agresivitě a přímočarosti. Trenérovi se daří postupná přeměna nejen způsobu hry, ale také sestavy týmu, stále více prostoru dostávají noví hráči jako Hromada (momentálně zraněný), Kace, Zeman a Poznar a to nutí i „starousedlíky“ přidat v přípravě. Zkrátka konkurence pomáhá výkonnosti celého týmu a potvrdilo se to i v utkání s Karvinou, které Plzeň vyhrála 2:0 a i trenér soupeře Weber přiznal, že zaslouženě.
Další očekávané utkání se hrálo v pražském Edenu, kam přijel k utkání se Slávií Praha v Evropské lize úspěšný Liberec. Jenže libereckým to v české lize moc nejde a potvrdilo se to i na Slávii. Výhra Slávie 1:0 byla sice těsná, ale zasloužená. Sestava Liberce byla otazníkem, protože trenér Trpišovský díky nahuštěnému programu se sestavou točí, navíc mu bude několik týdnů chybět zraněný lídr a kapitán týmu obránce Pokorný. Tentokrát odpočívali i Breite, Baroš a Sýkora a na výkonu týmu to bylo znát.
Opačné starosti má trenér Slávie Šilhavý, který musí před utkáním přemýšlet, koho nepostaví do základní sestavy. Dlouho kritizovanou nejdražší posilu Van Kessela sice do základní sestavy nominoval, ale o poločasu ho vystřídal, protože jeho výkon byl opravdu nevýrazný. Někteří komentátoři to označují za velkou odvahu, ale forma tohoto hráče je už tak dlouho nevýrazná, že to musí pochopit každý, včetně majitelů klubu, kteří za tohoto hráče zaplatili 35 milionů. Další tentokrát pozitivní zprávou pro Slávii, kromě zisku tří bodů je, že se trefil kanonýr Slávie Škoda a všichni teď věří, že konečně prolomil smůlu a bude v této činnosti pokračovat.
Už před zahájením letošního ročníku nejvyšší fotbalové soutěže mám spadeno na Zbrojovku Brno a jejího nového trenéra Habance. Nelíbilo se mi jeho PR před nástupem do pozice trenéra Zbrojovky, ve kterém v podstatě nepřímo kritizoval odcházejícího trenéra Kotala za způsob hry, který praktikoval, tedy strategii vycházející z dobré defenzívy. Tímto stylem se Brno umístilo v první polovině tabulky, což byl zcela jistě výborný výsledek. Trenér Habanec sliboval k dobrým výsledkům i razantní zatraktivnění hry. Že se to sice zejména majitelovi hezky poslouchá je jasné, ale že to není tak jednoduché už dnes ví po remíze 1:1 na vlastním stadionu s nováčkem z Hradce Králové i zkušený trenér Habanec. Také pohled na výsledky dasavadních šesti utkání nesvědčí o atraktivním útočném fotbalu zejména před vlastními diváky. Při skóre 3:5 (plus dohrávka se Slávií) nastřílelo Brno společně s Příbramí nejméně branek, společně se Zlínem, Mladou Boleslaví a Spartou nejméně inkasovalo a ve třech utkáních před vlastními diváky získalo 5 bodů při skóre 2:1. Tato čísla tedy nesvědčí o atraktivitě hry s mnoha vstřelenými brankami. Uvidíme, jak bude proklamovaná změna v Brně pokračovat dále.
Z pohledu výsledků ve svých utkáních a bodovém zisku potvrdila Mladá Boleslav i v tomto kole výbornou formu. Na domácím stadionu porazila Slovácko jasně 3:0 a podle průběhu mohla být výhra i vyšší. Odchod trenéra Jarolíma a nástup trenéra Kalvody s týmem absolutně nic negativního neprovedl a postavení Mladé Boleslavi naznačuje ty nejvyšší ambice. Naopak je možné, že změna trenéra z despotického Jarolíma k žoviálnímu Kalvodovi tak trochu uvolnila atmosféru. Mladá Boleslav je tak trochu schovaná za mediálně hodně prezentovanou Spartou, Slávií, Plzní a částečně Zlínem a dokázala nahradit i zraněného tvůrce hry Radu a oživila útočníka Chramostu. Jsem zvědavý, jak si tým z města automobilů bude počínat v dalším průběhu soutěže.
Do Příbrami cestovaly v tomto kole Teplice a všichni jsme byli zvědaví, zda domácí tým konečně vstřelí branku a získá nějaké první body do tabulky. Obojí se po výhře 3:2 nakonec podařilo, i když doslova v hodině dvanácté. Cenné pro trenéra Příbrami Radu i celý tým je, že domácí hráči museli hned dvakrát otáčet nepříznivé skóre a ten rozhodující gól vstřelila střelecká posila Mahmutovič až v nastaveném času.
Dalším adeptem na poslední příčku po výhře Příbrami byla Jihlava, která v týdnu vyměnila trenéra. Úmyslně nepíši odvolala, protože trenéra Hippa na postu hlavního trenéra sice nahradil bývalý trenér reprezentace Michal Bílek, ale na jeho přání trenér Hipp u týmu zůstal, jen se přesunul na post asistenta. Zvláštní a netradiční řešení, ale proč ne, když oba dva trenéři jsou kamarádi a s touto variantou souhlasí. Navíc prý i hráči tuto variantu přivítali.
Pod novou trenérskou dvojicí potřebovala Jihlava porazit Jablonec, což se nakonec nepodařilo, ale bod za remízu 1:1 v Jihlavě hodnotí sice jako ztrátu, ale pod heslem lepší jeden bod, než nic, protože domácí museli srovnávat vedení Jablonce brankou kanonýra Rabušice.
Na pražské Julisce se hrálo malé pražské derby mezi Duklou a Bohemians. Po dobrém výkonu Dukly v Jablonci byl k týmu po odchodu trenéra Šilhavého do Slávie potvrzen trenér Hynek, což já považuji za velmi pozitivní krok vedení Dukly, kterým opět potvrdili, že nastavená koncepce klubu pro ně není věcí neznámou a mně se způsob práce v tomto klubu líbí, na rozdíl od jiných. A výhra Dukly 4:1 to potvrdila. Trenér Hynek je totiž dlouholetým trenérem v Dukle, přes mládež se propracoval k juniorce a nyní nastal čas k posunu k prvoligovému týmu. A to, že nejvyšší soutěž nikdy nehrál a netrénoval není vůbec důležité. Už z jeho rozhovorů je znát, že je to pracovitý, inteligentní chlap a jako trenér zkušený a pro klub, jakým je Dukla naprosto vhodný.