Ano, silná trojka Viktoria Plzeň, Sparta Praha a Jablonec bodovala naplno, což ovšem už není tak velkým překvapením. Vždyť například vedoucí Plzeň bodovala naplno ve všech sedmi jarních kolech a její rivalové Sparta a Jablonec ztratili pouze body za dvě remízy, z toho jedna byla ve vzájemném utkání. Zkrátka i u nás máme aktuálně tři silné kluby, které všem ostatním ujely o „parník“. A musíme si zvykat, že vyhrávat budou pravidelně a naopak ztráta nějakého bodu bude vyjímečná. Není to ovšem nic mimořádného, podobná situace je i v jiných zahraničních ligách.
Tentokrát se ovšem na tři body nadřely s různou mírou nasazení. Sparta je vydřela až v posledních minutách utkání, Jablonec při těsném vedení definitivně svého soupeře z Hradce Králové zlomil v poslední čtvrthodině a Plzeň naopak rozhodla již v první půlhodině. Ten rozdíl ovšem nemá žádný vliv na jejich plný bodový zisk a na postavení v tabulce Synot ligy.
Určitě nejočekávanějším utkáním tohoto kola bylo historicky nejdůležitější derby tzv. pražských „S“ Sparty a Slávie. Bylo už 283. v historii. Často se stávalo, že oba týmy se pohybovaly na čele nejvyšší soutěže a šlo v něm nejen o vítězství v utkání, ale i o mistrovský titul. V posledních sezónách to je zcela jinak, Sparta je v tabulce a v bodovém zisku na tom podstatně lépe, než Slávia. To nic nemění na faktu, že v derby tato statistika neplatí a začíná se doslova od nuly.
To se potvrdilo i tentokrát a nechybělo mnoho, aby favorit zůstal bez bodového zisku, což by v případě Sparty znamenalo i ohrožení šance na mistrovský titul nebo zisku druhého místa, zaručujícího předkola Ligy mistrů. Sparta nakonec v 89. minutě strhla výhru na svoji stranu, ale zraněními zdecimovaná Slávia nebyla od výhry daleko. Jsou to sice jen kdyby, ale šance Hrubého, když postupoval sám na branku a mohl tak zvýšit vedení Slávie na 0:2, byla velká. Podle mého názoru o výhře Sparty rozhodly dva faktory. Trenér Slávie Beránek měl velké starosti již se složením základní sestavy. To se mu podařilo, ovšem i díky tomu, že do ní musel zařadit i v posledním období zraněné hráče, tedy s tréninkovým mankem. Což se v některých případech logicky ve snaze neodkrýt karty ještě před utkáním dozvídáme až nyní po něm. I to vysvětluje sníženou aktivitu týmu Slávie ve druhém poločasu. Ale musím zmínit i ten druhý důvod obratu v průběhu utkání ve druhém poločasu. Tím byla možnost a hlavně využitá možnost trenéra Lavičky ovlivnit průběh utkání střídáním a taktickými změnami. V tom měl trenér Sparty velkou výhodu ve srovnání s trenérem Beránkem.
Konkrétně došlo ke změně rozestavení na tři obránce, nasazení dynamického Konatého na pravou stranu, kde normálně podobnou roli plní aktuálně zraněný Kadeřábek a nasazení dalšího útočníka Řezníčka. V situaci, kdy hráčům Slávie viditelně ubývaly síly to bylo velice správné řešení a nakonec se ukázalo, že mělo i žádaný efekt v podobě otočení skóre a zisku důležitých tří bodů pro Spartu. Tady se ukázalo, jak důležitý je koučink trenéra a hlavně jak je důležité mít v utkání tyto možnosti ovlivnit průběh utkání. Trenér Lavička je měl a trenér Beránek ne. A to rozhodlo.
Tým Jablonce potvrdil výhrou s lepšícím se Hradcem Králové 4:0 své ambice minimálně na druhou příčku, i když výhra se nerodila tak lehce, jak by napovídal výsledek. Vypadá to tak, že všichni tři aspiranti na medailové umístění budou svá utkání vyhrávat s výjimkou vzájemných utkání. Na vstřelených brankách se podíleli nové zimní posily. Dvakrát Greguš a jednou Masopust. Doplnil je tradičně netradiční střelec obránce Novák.
Výhry obou zmiňovaných favoritů určitě hodně zajímaly třetího favorita Viktorii Plzeň. Všichni jsme byli zvědaví, jak silný tlak na její hráče oba rivalové vytvořili. Jenže hráči Plzně v nedělním utkání na vyprodaném domácím stadionu s Brnem si s tím evidentně hlavu nelámali. Suverénně diktovali tempo hry svou typickou kombinační hrou a za 30. minut bylo na ukazateli skóre 2:0 pro domácí, když se dvakrát prosadil kanonýr Mahmutovič. Celou pozitivní atmosféru na stadionu umocnilo i krásné a emočně velmi dojemné choreo na podporu nemocného hráče Čišovského. Ve druhém poločasu domácí přidali další dvě branky a na konečných 4:1 upravil soupeř z Brna až v závěru, kdy hráči Plzně naopak už ztratili koncentraci. Mám takový dojem, že letošní titul mistra bude ve správných rukou. Tuto moji větu by asi určitě nerad četl trenér Plzně Koubek, protože všichni víme, že poslední kroky k zisku jakékoliv trofeje jsou nejtěžší, ale já si to dovolím tvrdit již dnes.
Hodně sledovaným utkáním bylo derby zeměpisně blízkých soupeřů v Mladé Boleslavi, kam přijel sestupem ohrožený Liberec. Domácí hráči si uvědomovali, že musí napravit hodně nepovedená utkání v národním poháru v Třinci (prohra 1:3) a hlavně debakl v Teplicích 0:5. Hostující tým zase potřebuje k záchraně každý bod. Nakonec se oba soupeři o body podělili po remíze 1:1, což asi neuspokojilo nikoho nebo možná oba. Nicméně pro oba týmy to znamená, že si udržely svá aktuálně zvýhodněná postavení v tabulce. Konkrétně Mladá Boleslav na 4. místě, tedy zaručujícím evropské poháry a Liberec na 14. místě zaručujícím záchranu. Do konce je ovšem ještě 7 kol a v těch se teprve rozhodne.
V jiné situaci, než Liberec jsou aktuálně České Budějovice. Nejen že jsou v tabulce na 16., tedy sestupující příčce, ale hlavně nic nenasvědčuje tomu, že by se v jejich případě vyskytovala tendence něco na tom změnit. Mužstvu nepomohla ani výměna trenéra, slabou útěchou je snad jen to, že tentokrát v Příbrami inkasovalo jen jednu branku při prohře 0:1 a jen tak nepatrně snížilo vysoký průměr 3 obdržené branky v jarních prvoligových utkáních. Příbram naopak se touto výhrou vzdálila přímému ohrožení sestupu.
Poslední dvě utkání 23. kola by se dala nazvat utkáním týmů ze středu tabulky. V obou vyhrály hostující týmy. Určitě nečekanější je výhra Baníku Ostrava v Praze ve vršovickém Ďolíčku s Bohemians 1905 0:2. Nečekaná je proto, že pro tým Baníku je to první výhra v jarní části soutěže, což po výměně trenéra Svědíka kolegou Frňkou nebylo pro nikoho v Baníku příjemné. Paradoxní na tomto vítězství je fakt, že se zrodilo v utkání, kdy od 7. minuty odstoupil zraněný lídr týmu Milan Baroš. Navíc první branku vstřelil Narh, který nastoupil právě místo něj. Toto určitě ostravské hráče, trenéry i vedení netrápí. Pro ně je důležité, že první tři body vybojovali, navíc na hřišti soupeře. Uvidíme, jak se to projeví na pohodě týmu v dalších utkáních.
Utkání, v kterém tzv. „o nic nešlo“ se hrálo v Jihlavě, kam přijela pražská Dukla. Jen podotknu, že termín v úvozovkách, který jsem použil nemám rád a nikdy s ním nesouhlasím a určitě s ním nesouhlasí ani trenéři obou vzpomínaných soupeřů Klusáček a Kozel. Ve sportu, fotbal nevyjímaje, vždy o něco jde. Souhlasit proto jde možná s tím, že v tomto utkání hráči nebyli pod tak velkým tlakem, jako jiné týmy hrající o záchranu či evropské poháry. Tři body si překvapivě za výhru 1:2 odvezla Dukla Praha, i když první branku vstřelili domácí hráči. A to se ve fotbalu často nestává. V tomto kole se otočit skóre utkání kromě Dukly podařilo i Spartě.
Kromě výsledků některých utkání mě ve 23. kole Synot ligy zaujala i celková návštěva cca 48 tisíc diváků, což dělá průměr 6 tisíc na utkání. Průběh a atmosféru utkání pražských „S“ dokonce Václav Kadlec ze Sparty přirovnal k uznávané Bundeslize. Je jasné, že k bilanci diváckého zájmu tentokrát přispělo právě pražské derby, ale stadiony byly vyprodané i v Plzni a na Bohemians. Podlo dohromady 24 branek, což činí velmi dobrý průměr 3 branky na utkání.