Derby Slávia v. Sparta patří historicky i současností k nejsledovanějším utkáním v Česku. Bylo tomu tak i tentokrát a to nejen v týdnu před utkáním v médiích, ale i na stadionu. Tam si našlo cestu téměř 17 tisíc diváků, kteří však viděli dobrý fotbal jen ve druhém poločasu.
V tom prvním se hra odvíjela podle očekávání. Slávia, vědoma si vyšší kvality a aktuální formy Sparty hrála z hlubokého bloku a nechtěla hlavně inkasovat. Druhý poločas byl daleko zajímavější s mnoha šancemi na obou stranách, ale více si jich nakonec vypracovala Slávia. Jenže až v době, kdy prohrávala po vedoucí brance Sparty, kterou vstřelil v 53. minutě po rohovém kopu hlavou kdo jiný, než David Lafata. Předčil přitom jednoho z nejlepších hlavičkářů Slávie Latku. Za pět minut mohl Lafata přidat druhou branku, ale pokutový kop nasměroval do břevna branky Slávie. Potom přišly minuty Slávie, která měla několik tutovek k vyrovnání (Zmrhal, Škoda, Vukadinovič), ale Spartu podržel brankář Bičík. Pojistku na výhru Sparty zajistil druhým gólem do sítě Slávie opět Lafata.
Zastavit se musím ještě u atmosféry na utkání, která byla výborná, ale s několika zásadními výtkami. Fanoušci obou týmů a zřejmě především Slávie opět potvrdili, že jakékoliv dohody a prosby o chování během utkání v rámci fotbalových předpisů a prosté slušnosti jsou jen ztrátou času. Vždy se najde mnoho těch, kteří tato pravidla nejsou schopni ani ochotni dodržovat a kluby by měly být v komunikaci s nimi daleko důslednější a důraznější. Tentokrát jejich chování rozladilo i trenéra Slávie Beránka, protože díky řádění fanoušků Slávie (dýmovnice) byl přerušen a otupen nápor týmu Slávie ve snaze o vyrovnání.
Druhý tým z dvojice na čele tabulky SL Viktoria Plzeň si odvezla z Brna tři body, ale cesta k nim byla hodně trnitá. Plzeňští se sice ujali vedení díky pokutovému kopu (podle mého názoru byl velmi přísný), ale potom se dvakrát měnilo vedení v utkání. Brněnští totiž dokázali ještě do přestávky otočit skóre na 2:1, ale ve druhém poločasu se to stejné povedlo i Viktorii Plzeň na 2:3 a tak utkání i skončilo i přes několik šancí na obou stranách, ale především na straně domácích.
Třetím týmem, který pomohl k lepší bilanci hostujících týmů byl Jablonec, který vyhrál v Hradci Králové 2:0. Tímto ziskem tří bodů se zcela vážně „přihlásil“ k souboji o příčky, které zaručují účast v evropských pohárech. Obě branky vstřelil olomoucký odchovanec Pospíšil, první z nich po přihrávce dalšího bývalého olomouckého hráče Doležala.
Čtvrtým týmem, který dokázal v tomto kole vyhrát na hřišti soupeře byla Příbram, která deklasovala 3:0 České Budějovice. Jenže toto konstatování nestačí. Je třeba ocenit, že se to Příbrami podařilo po výměně trenéra hned dvakrát. Pod vedením zkušeného Pavla Tobiáše trápící se Příbram vyhrála i před týdnem na stadionu v Jihlavě 1:0. Nepamatuji trenérskou změnu, která by vedla k tak velkému pozitivnímu obratu ve výsledcích týmu, jako se to stalo v tomto případě. Trenér Tobiáš přišel k týmu před dvěma utkáními svých současných svěřenců na soupeřově stadionu a výsledkem je šest plusových bodů v tabulce pravdy a stejný počet do tabulky. Podle vyjádření hráčů se toho moc nezměnilo, jen jim trenér v klidu vysvětluje hru z bloku a na rychlé protiútoky a tato taktika jim vychází. Přiznám se, že jsem zvědavý na jejich výsledky v dalším průběhu soutěže, zejména na domácím stadionu, kde budou hrát podobným nebo stejným způsobem (z bloku) i jejich soupeři. V každém případě se i v případě trenéra Tobiáše potvrzuje fakt, že v trenérském povolání jsou důležité mnohaleté zkušenosti. V nedávné minulosti na to přišli nejen v Příbrami, ale i v Olomouci (Kotůlek), Teplicích (Přerost), Brně (Grmela), Slávii (Petrouš), Plzni (Uhrin ml.) a další.
Skvělé představení v podobě ofenzívního fotbalu jsme mohli vidět v utkání Teplic s překvapením letošní sezóny Slováckem. Tým z Moravy se nacházel v té době na třetím místě tabulky především díky výsledkům na domácím stadionu a bylo otázkou, zda je podpoří i v Teplicích. Nepříjemným překvapením zejména pro trenéra Habance byl rozdíl v pojetí hry s domácím týmem, který má tým rozdělen na dvě části. Defenzívní část mužstva je silná v osobních soubojích, hraje s maximální agresivitou. Druhou skupinu tvoří ofenzívní zahraniční hráči především černé pleti, kteří dokáží uplatnit svoji rychlost a drtit soupeře rychlými protiútoky. Hráči Slovácka nedokázali tomuto mixu čelit a výsledkem byla jasná prohra 4:0. Zajímavé na tom je fakt, že tým Slovácka je složený podobně. Kvalitu v ofenzívě, kterou ovšem, podobně, jako tepličtí, dokáží uplatnit především na vlastním stadionu, tvoří kanonýr Libor Došek, na křídlech Kerbr a Diviš a pod Doškem Kalouda. Proto bude zajímavé sledovat pozorně výkony Teplic na soupeřově trávníku. Vypadá to tak, že tam zatím není nadšený ani trenér Ščasný.
Dalším utkáním, které přineslo jasnou výhru pro domácí tým bylo utkání Dukly Praha s trápící se Jihlavou. Domácí „vojáci“ vyhráli 4:1 a po prohře před týdnem na Slovácku 1:5 si spravili náladu. Jihlava naopak po první výhře v Hradci Králové před týdnem prohrála doma s Příbramí a tentokrát po bezkrevném výkonu plným individuálních chyb i na Dukle. Trenér Jihlavy Rada opět vedl mužstvo proti svému synovi, který se dostal v tomto ročníku poprvé do branky Dukly. Po utkání byl určitě spokojenější syn. Táta mi připadal docela odevzdaný a to není dobré znamení. Jihlavští se tedy po vzkříšení Příbrami opět usadili na posledním místě.
Dramatické utkání viděli diváci na ostravských Bazalech, kde domácí tým vyhrál nejtěsnějším rozdílem 1:0 s Bohemians 1905 brankou v nastaveném času a navíc v oslabení o vyloučeného hráče. Bylo to jejich čtvrté utkání, ve kterém brali tři body a všechna skončila tímto těsným skóre. Ukazuje se, že organizace hry jim funguje (s jednou výjimkou při prohře 0:6 v Liberci) a to je základ úspěchu. Tým Bohemians i v Ostravě potvrdil, že jeho tři výhry na hřišti soupeře nebyly náhodné. I v Ostravě hráči sahali po bodech třech, ale nakonec si neodvezli ani jeden.
Poslední utkání se hrálo v Liberci, kam přijela Mladá Boleslav. Utkání sice skončilo bezbrankovou remízou, ale tento výsledek klame, protože nabízí hodnocení nezáživného fotbalu bez šancí. Jenže opak byl pravdou. Utkání bylo oboustranně svižné a ofenzívní se spoustou šancí na obou stranách. Problémem hráčů obou týmů bylo jejich proměňování. Vyznamenali se při tom oba brankáři Kolář a Hruška.
Vypadá to, že tabulka se již upravuje podle teoretických předpokladů před zahájením nového ročníku. Oba největší favorité Plzeň a Sparta jsou v čele, za nimi posílený Jablonec, dále Teplice a Mladá Boleslav. Na konci tabulky naopak nepřekvapují týmy Jihlavy, oba nováčci z Hradce Králové a Českých Budějovic a s nimi se zvedá Příbram a překvapivě tam patří Liberec. Ten sice prohrál jen jednou, ale již 6 krát hrál nerozhodně a to jsou v tříbodovém systému ztráty.
V každém kole SL se vyskytuje mnoho zajímavého, často překvapujícího. V tomto 9. kole byl vidět skvělý fotbal v Teplicích, Liberci, druhý poločas na Slávii, drama v Ostravě a Brně, hodně branek na Dukle, boj o důležité body v Hradci Králové a v Českých Budějovicích. Nuda nebyla nikde a to je dobře. Můžeme se těšit po evropských pohárech, kde se představí pražská Sparta, na kolo další , už desáté.