7. kolo Gambrinus ligy ještě není u konce (dnes se hraje ještě dohrávka Slávia – Teplice), ale událostí, které přineslo je mnoho. Dohrávka nemůže nic změnit na bilanci výsledků utkání výrazně příznivější pro domácí týmy.
Po sedmi utkáních získaly hostující týmy jen dva body za remízy a to ještě oba domácí týmy v těchto utkáních (Jablonec s Příbramí a České Budějovice s Duklou Praha) vedly. Jablonec dokonce ještě 10 minut před koncem 2:0. Navíc hostujícími týmy byly letošní účastníci evropských pohárů Sparta Praha, Liberec a Mladá Boleslav. U Liberce i Mladé Boleslavi tím pokračuje nepříjemná série, která má u obou několik společných znaků. Oba týmy byly již vyřazeny z evropských pohárů, oba týmy postihlo zranění či nemoci klíčových hráčů a oběma se celkově začátek sezóny nevydařil. Je jasné, že atmosféra v těchto klubech tomuto stavu odpovídá a v Mladé Boleslavi tento stav donutil k rezignaci trenéra Koubka. Jeho zdůvodnění osobního rozhodnutí rezignovat na funkci hlavního trenéra díky narušení komunikace mezi ním a důležitými hráči z kabiny týmu je možná pro nezasvěceného podivné. Pro znalce fungování trojúhelníku trenér – hráči – vedení to logiku má. V takové situaci musí totiž sehrát rozhodující roli vedení. Musí se rozhodnout, zda odejde trenér nebo problémový hráč nebo skupina hráčů. V Mladé Boleslavi to vedení evidentně řešit nehodlalo, tak to za ně udělal trenér Koubek.
Určitě pozitivním zjištěním v tomto ligovém kole byl návrat libereckého fotbalisty Jiřího Štajnera na hřiště. Po vážném onemocnění se vrátil poměrně brzy, proto nečekaně, ale všichni mu to určitě moc přejeme, protože takové fotbalisty naše Gambrinus liga potřebuje a momentálně nejvíce asi jeho spoluhráči.
Na závěr tohoto komentáře jsem si nechal utkání, na které jsme se určitě všichni už dlouho těšili. I když já osobně jsem jej nakonec díky fotbalovému zaneprázdnění v přímém přenosu sledovat nemohl, tak mám o něm spoustu informací z různých médií a měl jsem také možnost okomentovat analýzu tohoto atraktivního utkání od firmy Panini Digital, která obsahuje spoustu zajímavých statistik a čísel z tohoto utkání.
Je škoda, že průběh utkání před vyprodaným stadionem v Plzni zastínily debaty o způsobu řízení rozhodčím Matějkem. Troufám si tvrdit, že dokážu věrohodně vydedukovat z průběhu jakéhokoliv utkání strategii rozhodčího. V tomto případě to musím nechat bez komentáře, protože jsem viděl jen krátký sestřih. Proto můžu jen podotknout, že Limberský si pro pokutový kop tzv. šel, a i když ke kontaktu došlo, tak se pískat neměla. Fotbal je totiž kontaktní sport a pokud by měl každý fotbalista po kontaktu s protihráčem upadnout, tak by bylo v každé vteřině utkání hned několik hráčů na zemi. Pokud kontakt není příčinou pádu hráče, ale je účelově hráčem naplánován, tak by se faul v těchto případech pískat neměl.
Z toho, co jsem nyní popsal by se mohlo zdát, že domácí Plzeň nevyhrála zaslouženě, ale jen díky nafilmované penaltě. Tak tomu vůbec není. Plzeňští vyhráli naprosto zaslouženě a Sparta si musí dát pozor, aby jim jejich stížnosti, které jsou možná částečně oprávněné, neposloužili jako alibi pro zdůvodnění porážky.
I když jsem utkání neviděl, tak mě k tomuto závěru opravňuje prostudování zmiňované analýzy. Ta totiž ukázala, že Viktoria Plzeň byla v celém utkání daleko aktivnější a co je na tom to nejcennější, ve druhém poločasu svoji aktivitu ještě vystupňovala. Neuchýlila se tedy k bránění těsného vedení 1:0. K tomu několik čísel v poměru Plzeň : Sparta:
Těžiště hry od vl.br. – I.pol. 57,3 : 54,4 II.pol. 62,5 : 47,5 m!!
Pressing od vl.br. – I.pol. 39,6 : 44,6 II.pol. 53,0 : 34,8 m !!
Plzeň tedy „bránila“ těsné vedení posunutím svojí hry blíže k brance Sparty, tedy aktivním útokem. A to je to, co ji charakterizuje a ukazuje na její kvalitu. Hráčským statistikám dominuje jeden z nejstarších fotbalistů celé Gambrinus ligy Pavel Horváth. Potvrzuje to jeho nezastupitelnou roli v týmu nejen v kabině, ale i na hřišti.
Opomenout nemůžu na závěr komentáře k 7. kolu Gambrinus ligy vítězství nováčka z Jihlavy 3:2 s Baníkem Ostrava. Ne jenom proto, že to utkání bylo velice pohledné a padlo v něm pět branek. Jihlavu chci jmenovat proto, že je jediným týmem v soutěži, který ještě nepoznal porážku. Kritici možná namítnou, že ze sedmi utkání pětkrát remízovala a to jsou ztráty. Jenže v jejich případě je třeba brát v úvahu, že před několika měsíci tento tým hrál „jen“ druhou ligu, a že z těch pěti remíz přišel o vítězství v posledních vteřinách zápasů (na Slávii a v Liberci). Měřítkem kvality jejich hry je vyprodaný stadion a ten v Jihlavě mají, podobně, jako v Plzni.
Zář
19
2012