Stalo se tak dokonce na vlastním zaplněném stadionu, shodou okolností se stejným soupeřem, s kterým ztratil v prvním kole dva body za remízu její největší soupeř pražská Slávia. Rozdíl byl jen v tom, že to bylo na stadionu v Uherském Hradišti, tedy na vlastním hřišti. Zřejmě je způsob hry týmu ze Slovácka pro favority složitější se prosadit. Jenže tentokrát hrála roli i rotace hráčů vzhledem ke klíčovému utkání v odvetě s Malmö. V základní sestavě nastoupilo do pole 9 jiných hráčů než ve Švédsku, což musí být na součinnosti i kvalitě hry znát. Ale vymlouvat se na to i trenér Friis nechce, je to zkrátka praxe, s kterou musí trenér i tým respektovat, pokud chtění evropské poháry hrát.

(Pokračování textu…)

I já mám stále větší pocit, že k takové atmosféře kromě neukázněným divákům a přemíry pyrotechniky na tribunách, přispívají některé výroky rozhodčích a především jejich rozdílné hodnocení nedovolených zákroků nebo hraní rukou. Příčinou jsou v současné době fotbalová pravidla při posuzování těchto přestupků, protože nikdo, ani já se v tom nevyznáme, co už je ruka z hlediska pravidel a co ještě ne a rozhodčí si může proto vybrat, jak situaci posoudí. Často potrestaná strana s výrokem rozhodčího nesouhlasí a někdy má i podle mého názoru pravdu, ale ve fotbalu platí, že pravdu má vždy rozhodčí. Spousta fotbalistů tohoto faktu zneužívá a při osobních soubojích, kterých je ve fotbalu nespočet při vidině ztráty míče raději upadne a je opět na rozhodčím, jak situaci posoudí, často je to ve prospěch vlivnějšího klubu a není to jen v našem fotbalu, ale i v jiných vyspělých ligách a poznal jsem to i sám na vlastní kůži při kariéře ligového hráče i trenéra, ale poznal jsem i situace, kdy jsem si jen myslel, že rozhodčí chyboval, ale po shlédnutí videa po utkání jsem zjistil, že pravdu měl rozhodčí…

(Pokračování textu…)

Navíc k 15-ti bodům patří i celkový poměr branek 15:1. Možná by se dalo říci, že se nelze těmto výsledkům divit, protože to jsou přeci nejlepší týmy v Česku, ale tak jednoduché to není. Zejména trenéři Sparty a Slávie měli situaci v přípravném období mezi letošním EURO složitější v tom, že hráči reprezentanti, v případě Sparty i nejen Česka, se zapojovali do tréninkového procesu postupně. Efektivně zvládnout zápasovou rotaci hráčů není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Když k tomu přidáme i několik aktuálně zraněných fotbalistů, je o problém více.

Mám takový dojem, že nejvíce tento stav poznamenal sehranost a součinnost hráčů Sparty, i když čtyři ligová utkání zvládli bez ztráty kytičky, ale zejména složení obranné trojky se stále hledá a navíc zcela jistě tým postupně vstřebává i odchod úspěšného trenéra Priskeho. Jeho asistent Friis je nastavený na stejnou notu, ale i zde platí pořekadlo, že jakákoliv kopie se nevyrovná originálu. Napadá mě ještě jedna příčina nevýrazných, i když výsledkově stoprocentních výkonů a tím mohou být hlavy některých hráčů a myšlenky na posunutí do z hlediska sportovního a především ekonomického atraktivnějších klubů, jako se to povedlo bývalému kapitánovi Krejčímu. Zkrátka herní projev i v utkání tohoto kola v malém derby na Bohemians nebyl bezchybný, ovšem tým prokázal skvělou mentalitu a dokázal otočit výsledek na výhru 2:1, i když první branku utkání vstřelil soupeř.

Největší konkurent Sparty Slávia má jednu výhodu a to velkou, že se během léta nezměnil trenér a jeho tým. Hráči přesně znají trenérovi představy o způsobu hry, způsob komunikace a to se také projevuje v zažitou organizaci a komunikaci s trenérem a mezi sebou. I to je příčina toho, že tým Slávie dosud neinkasoval branku a stalo se tak i v utkání tohoto kola se Sigmou Olomouc. Mě velmi překvapilo, že ani jeden z pěti odchovanců soupeře, tedy Sigmy Olomouc a dnes už hráčů Slávie (Chytil, Ševčík, Zmrzlý, Zima a dnes už i Chorý) nenastoupil v základní sestavě. Možná v tom byla nějaká dohoda klubů, ale někteří (Zmrzlý, Ševčík, Chytil) jsou zranění. Slávia vyhrála zaslouženě 2:0, ale hráči Sigmy se nemají za co stydět, v základní sestavě nastoupilo 6 odchovanců a další 4 byli ještě připraveni na lavičce náhradníků, což zapadá do pozice nejefektivnějšího klubu ve výchově vlastních hráčů. Souvisí to i s pozicí hlavního trenéra Tomášem Janotkou, který úspěšně tyto hráče vedl v úspěšné cestě „B“ týmu v Chance Národní lize.

Třetím vzadu v loňské sezóně byla Viktoria Plzeň a vypadá to tak, že tomu bude i v letošní sezóně. Tentokrát tým trenéra Koubka deklasoval tým Karviné 5:0, což jen potvrzuje správnost změn v kádru hráčů během loňské sezóny směrem k mladším a ambicióznějším hráčům, než před příchodem trenéra a i to je předzvěstí, že to bude v podání nejen týmu Viktorie, ale i celého klubu dlouhodobější úspěšné období podobně, jako loňská sezóna a to nejen v ligové soutěži, ale i evropských klubových pohárech. Tým Karviné jsem po předchozím kole chválil včetně trenéra Hyského, ale tentokrát narazili na připraveného a kvalitnějšího soupeře a výsledek 5:0 to jen potvrzuje.

Baník Ostrava po nešťastné prohře uprostřed týdne v závěru utkání v Kodani i přes velmi dobrý výkon přivítal na stadionu ve Vítkovicích Hradec Králové. Utkání ovlivnilo vyloučení hráče soupeře Kučery už ve 12. minutě utkání a další průběh probíhal ve snaze vypořádat se s pevným obranným valem soupeře, který měl v oslabení dokonce možnost dostat se do vedení 0:1, jenže Mihálik neproměnil pokutový kop, brankář Baníku Markovič skvěle vykopl míč letící do středu branky. Nelze si nevšimnout, že tým Baníku vyhrál obě domácí utkání (včetně Evropy) 1:0, což nekoresponduje s často prohraným utkáním před vlastními diváky v loňské sezóně.

Posledním zástupcem v „Evropě“ je Mladá Boleslav, která na domácím stadionu porazila České Budějovice 4:0. Situaci na jihu Čech si tak trochu dokáži představit a nezávidím trenérovi Strakovi ani jeho předchůdcům. Problémy s financemi jsem jako trenér prožíval v několika klubech (Vítkovice, Opava a Trenčín), všude hráči a trenéři neviděli výplatu až 5 měsíců. Trenér potom musí hodně časového prostoru věnovat na motivování hráčů k tréninku a utkáním místo kvalitního tréninku, vysvětlovat například, že stávka není řešení apod.

Pardubice prohrály na vlastním stadionu se Slováckem 0:1 a potvrdila se tak i moje předsezónní prognóza, že letní změny v kádru a zejména odchod trenéra Kováče budou mít negativní dopad na výkony a výsledky týmu Pardubic.

Tentokrát neměl radost z prohry v Teplicích ani bývalý trenér Pardubic Kováč, dnes trenér Liberce po prohře 2:1. Mladý tým Teplic naopak potřeboval po prohře v Olomouci v minulém kole vyhrát a nabrat sebevědomí do dalšího průběhu soutěže a to se jim povedlo, i když až v 94. minutě. Pro mnohé je to určitě výsledek překvapující, ale i v minulém komentáři jsem napsal, že teplický tým v Olomouci podal velmi dobrý výkon, i když prohrál. Práce trenéra Frťali je tam vidět, je to práce v klubu, v kterých jsem působil i já, tedy ekonomicky slabších a proto mladších hráčích. Naopak prohra Liberce, který se hodně posílil na poli ekonomickém i fotbalovém je překvapivá.

Poslední utkání tohoto kola se hrálo na Julisce, stadionu pražské Dukly, která ovšem prohrála 0:2 s Jabloncem. Vypadá to, že nováček soutěže bude mít problémy se záchranou, je všeobecně známo, že rozdíl ve kvalitě nejvyšší soutěže Chance Ligy a Chance Národní ligy je stále větší a i toto utkání je toho důkazem. Možná se tým trenéra Rady postupně aklimatizuje na vyšší soutěž, ale to ukáže až její další průběh.

Stručná statistika:

bilance utkání domácí-remíza-hosté: 5 0 3, poměr bodů 15:9, poměr branek 15:6.

celková návštěva: 52 421 diváků, průměr na utkání: 6 552 diváků.

Každý, kdo si přečte nadpis tohoto mého komentáře k 3. kolu naší nejvyšší fotbalové soutěže Chance Ligy na první pokus nepochopí, kam tím mířím, proto se budu snažit, kromě stručného hodnocení sedmi utkání tohoto kola (osmé derby Karviná v. Baník Ostrava bylo odloženo vzhledem k termínové kolizi s programem ostravského týmu v evropské soutěži) vysvětlit co mám na mysli.

(Pokračování textu…)