Ano, asi se všichni shodneme v tom, že největší očekávání v tomto kole splňovalo derby pražských „S“ tedy Sparty a Slávie. Je to totiž historicky derby nejsilnějších českých klubů a nejlepších klubů i v současné době, včetně probíhající sezóny. V několika předchozích derby jsme viděli spoustu záludností a nedávno, přesně ve středu tohoto týdne hodně chyb v defenzívě a hry tzv. „nahoru dolů“ na obou stranách, ale tentokrát jsme mohli vidět fotbal založený na taktických dovednostech obou trenérů, což potvrzuje nejen jejich trenérskou kvalitu, ale také to potvrzuje trend, který ve špičkovém evropském pojetí je nezbytný pro úspěšnost týmu, proto jsou oba týmy, Sparta i Slávia na prvních místech prvoligové tabulky a stále v evropských klubových soutěžích.
Proč se o tom zmiňuji? Protože se pohybuji celý život ve fotbalovém prostředí a můžu srovnávat fotbalový vývoj na hřišti, který přímo ovlivňují trenéři a jejich kvalita je nesrovnatelná s obdobím před několika desítkami let. I já jsem hrál nejvyšší soutěž v té době a vím, že prvním trenérem, který se takto „evropsky“ prezentoval byl pan Karel Brückner, u kterého jsem měl možnost se trochu poučit. Vzpomeňme jen jeho taktické rošády na EURO 2004, kdy svými taktickými tahy otočil výsledek utkání české reprezentace s Nizozemskem a takových utkání v jeho podání jsem zažil za 17 let působení v olomoucké Sigmě nespočet. V té době se řešila u mnoha jiných trenérů bohužel jen kondiční složka, taktická vůbec, proto hráli všichni stejně, jak jsem se zmiňoval ve svých komentářích mnohokrát.
I toto kolo ovšem ukázalo a nejen derby „S“, že práce trenéra je dnes vysoce odborné řemeslo a nelze ho vnímat jen přes hlučné, často negativní emoce, že nestačí jen tvrdá kondiční příprava (ale i bez ní se fotbal nemůže dělat), ale klíčová je příprava taktická a to na každé utkání jinak z mnoha hledisek (kvality a typologie svých hráčů, charakteristika hry týmu i jednotlivců soupeře atd.). Ovšem ani to nestačí, klíčové je koučování během utkání, proto dnes trenéři více méně stojí u postranní čáry a verbálně hráče upozorňují na plnění taktických úkolů, které však musí hráči znát a zafixovat si v tréninkovém procesu. A takové bylo derby Sparta v. Slávia v tomto kole. Konkrétně Slávia se snažila vyvarovat chyb, kterých hráči ve středečním pohárovém utkání udělali mnoho (proto také nenastoupil v neděli obránce Ogbu, který je skvělý v osobních soubojích, je zarputilý, bojovný, ale je tak trochu poděs a z toho ztrácí jistotu). Slávia se tedy zaměřila na pevnější defenzívu a eliminování předností Sparty (hra ze středního bloku, kvalitní bránění křídel Sparty), Sparta hrála více hru, na kterou jsme u ní zvyklí, tedy maximální tlak na míč v držení soupeře a na rychlý přechod do ofenzívy po jeho zisku. Zkrátka Slávia se poučila z utkání v poháru, hrála bezpečněji, protože nechtěla zejména prohrát a Sparta při vědomí náskoku 4 bodů v tabulce remízou také nepohrdla. Proto se oba brankáři (v brance Slávie si překvapivě odbyl premiéru brankář Staněk) trochu nudili a pro diváky to nebylo nic atraktivního, ale pro nás trenéry to bylo inspirativní, zejména taktické šachy během utkání (změny rozestavení vzhledem k typologii na postech, střídání atd.). Opravdu to vypadá, že oba soupeři nebudou do konce základní fáze FL body moc ztrácet a rozhodne se až v nadstavbě. Paradoxní je proto fakt, že i přes skvělé taktické výkony obou trenérů utkání skončilo bez branek, ale já bych toto hodnocení poupravil, že skvělé taktické výkony obou trenérů způsobily, že jsme branku neviděli, což z mé strany není žádná ironie, jak by si laik myslel, ale že je to fakt, bez kterého se nedá na evropské úrovni vyhrávat. Pokud jsou ovšem takto vybaveni oba trenéři soupeřů, tak se z toho stane tento bezbrankový výsledek, ale bez taktiky a jejího důsledného dodržování se v moderním fotbalu nedá uspět…
Pronásledovatel obou favoritů Viktoria Plzeň vyhrála v Pardubicích 3:2. Utkání potvrdilo trenérské kvality obou trenérů, pardubického Kováče (trénoval jsem ho v olomoucké Sigmě) a trenéra Plzně Koubka. Oba splňují v kontextu tématu z první části tohoto komentáře, tedy parametry taktické přípravy a z dalších parametrů moderního fotbalu všechna kritéria, i když jsou oba z rozdílných věkových skupin. V tomto řemesle totiž nerozhoduje věk, ale ochota na sobě pracovat, vzdělávat se a tzv. jít s dobou. Mohl bych jmenovat trenéry, kterým tzv. „ujel vlak“, ale rozhodně mezi ně nepatří trenéři Kováč ani Koubek a na fungování a výsledcích jejich týmu to je vidět.
Severočeské derby Teplice v. Liberec vyhrál domácí tým 2:0 a potvrdila se tak zkušenost trenéra Teplic Frťali, jeho tým složený z několika perspektivních fotbalistů dokonce z pásma sestupu se postupně posouvá v tabulce nejvyšší soutěže nahoru a do vedoucí skupiny o evropské poháry mu chybí už jen jeden bod a to tedy „klobouk dolů“.
Na Moravě bylo velmi očekávané utkání domácího Zlína s Baníkem Ostrava. Hosté si zaslouženě odvezli 3 body za nejtěsnější výhru 1:0, když ještě několik šancí zejména rychlík Tanko neproměnil. Zápasová bilance Baníku Ostrava je zajímavá, psal jsem o tom v minulém komentáři, kdy mají výrazně vyšší bodový zisk na hřištích soupeřů než na svém stadionu. O zřejmé příčině jsem se zmínil tamtéž.
Zajímavá utkání se hrála v Karviné, kde vyhrálo hostující Slovácko 1:3, i když prohrávalo 1:0. Stejný průběh mělo utkání Mladá Boleslav v. České Budějovice, hosté vstřelili vedoucí branku již v 7. minutě, ale 3 body zůstaly v Mladé Boleslavi po výhře 3:1. Tady jen podotknu, že mě bude první výhra Mladé Boleslavi zajímat z toho pohledu, zda je to důkaz stability po nástupu nového trenéra Holoubka, já věřím, že ano, ale vždy záleží i na kvalitě soupeře a tím bude tým Bohemians.
Poslední dvě utkání měla shodný průběh v tom smyslu, že vedoucí branka znamenala jen zisk bodu za remízu. Stalo se tak v Jablonci, kde se ujal vedení tým Hradce Králové, ale domácí Chramosta vyrovnal z pokutového kopu na 1:1 a v Olomouci se ujala vedení hostující Bohemka, ale zajímavé a atraktivní utkání díky oběma týmům skončilo remízou 2:2. Poslední 4 jmenovaná utkání jen potvrdila, že v současném fotbalu vedoucí branka nic neznamená a je třeba se snažit o výhru do poslední minuty.
Krátce k základní statistice. Dívácký zájem trochu klesl, průměrná návštěva na utkání byla sice slušných 5093 diváků, ale pokud bychom nepočítali rekordní návštěvu na Spartě, tak průměr na 7 utkání by byl jen 3209 diváků.
Bilance domácí v. hostů byl jen 2 výhry domácích, 3 remízy a 3 výhry hostů, poměr branek je shodný 11:11, branek proto padlo 22, což je necelé 3 branky.