Výbuch za výbuchem
Nejprve se podíváme na posledních pět angažmá tohoto kdysi úspěšného kouče. V uplynulých deseti letech vystřídal pozice trenéra v týmech Qatar SC, dvakrát vedl Fujairah FC ve Spojených Arabských Emirátech, v téže zemi se objevil i na lavičce Emirates Clubu a naposledy koučoval reprezentaci Libanonu. A jak jeho angažmá končila?
Odvolán po dvou zápasech se skóre 1:8. Odvolání ze sestupových pozic po šesti porážkách v řadě. Vyhazov po šesti kolech z předposledního místa tabulky.
12. místo v tabulce (ze 14 týmů) a neprodloužení smlouvy.
Konec angažmá po posledním místě v kvalifikační skupině a dvou výhrách ze třinácti zápasů.
Řekli byste si, že tohle je muž, kterého chcete? Jen těžko, viďte.
(zdroj internetový portál „žongl“).
Jméno není všechno
Ano, Ivan Hašek těží ze jména, které si kdysi v českém fotbale vybudoval, ale jeho výsledky v posledních letech nejsou alarmující, nýbrž diskvalifikující. Když se na Haškovo jméno ptali legend českého fotbalu, tak byli skoro unisono pro jeho angažování. Jenže dokázali by tito lidé říct, jakým stylem hrají Haškovy mančafty? Znají jeho poslední výsledky? Nebo jeho angažování kvitují jen z důvodu, že jsou to jeho kamarádi?
Respektovaná osobnost? Ano, ale co dál?
Jasně, asi se nemůžeme přít o to, že je čerstvě šedesátiletý trenér respektovanou osobností a vzdělaným člověkem. Nicméně to je Dana Drábová také a nikdo ji nenavrhuje do funkce trenérky fotbalové reprezentace. Za koučem by měly stát především výsledky, které prostě a jednoduše Hašek v posledních letech absolutně nemá. Mnozí namítnou, že trénoval ve Francii nebo měl výsledky ve Spartě. Jasně, ale to bylo v době, kdy se ještě na našich pláních proháněli dinosauři. Fotbal se strašně rychle posouvá a Hašek při posledních trenérských angažmá jasně ukázal, že tento posun nestíhá.
Smrdí to kamarádšoftem
Z mého pohledu a zkušenosti je tento způsob výběru trenéra reprezentace čistým amatérismem, protože ten proces volby má stejné parametry a zákonitosti jako volba trenéra klubového, tzn., že nejdříve musí odborné (ne politické) vedení FAČR stanovit parametry, které by měl tým reprezentace splňovat z hlediska způsobu hry a podle toho hledat nejvhodnějšího trenéra, který má s tímto způsobem co největší a úspěšnou zkušenost. V žádném případě by kompetentní lidé na FAČR neměli volit trenéra jen podle známého jména, což platí i pro klub, v posledním období to byl případ např. Baníku Ostrava, Zlína nebo Plzně, což jsem také kritizoval. Proto mě zaráží, že na téma volby trenéra reprezentace dostávají hodně prostoru v médiích zejména bývalí známí fotbalisté z doby zcela jiného fotbalu a navíc bez zkušeností na postu trenéra a často také s ne zrovna profesionálním přístupem poplatným té době. Současný fotbal totiž vyžaduje daleko přísnější plnění hráčských povinností na hřišti díky mnoha způsobům hry podle herní a taktické strategie trenéra, ale také zcela profesionální přístup hráčů. Proto je třeba pracovat s hráči se správnou mentalitou a charakterem a v tomto jim musí jít příkladem i trenér. A v těchto parametrech a požadavcích já o trenéru Ivanu Haškovi nevím nic, a proto bych pro něj při případné jeho volbě ruku nezvedl a zvolil trenéra, kterého dobře znám, myslím jeho způsob herní strategie a komunikace s hráči, která je základem všeho dalšího. I poslední výsledky našich zástupců v evropských klubových pohárových soutěžích ukazují, že v tomto trenérském řemesle se pomalu posouváme i z pohledu práce trenérů na evropskou úroveň, ale každý trenér potřebuje také zpětnou vazbu nejen od svého realizačního týmu, ale i ze strany odborného vedení FAČR, které nastavuje požadovanou efektivní sportovní strategii reprezentačního týmu ČR. Odborné vedení FAČR schopné řešit problematiku současného moderního fotbalu podle mého názoru nejsou ani reprezentanti z dávné minulosti, ani hlasy fanoušků v diskuzích na internetu a hlavně ani někteří členové komise pro volbu trenéra reprezentace.