A musím dodat, že se jim to vyplatilo. Komentář ke 14. kolu F:L začnu malým okénkem do statistiky. Při pohledu na všechna utkání a jejich výsledky zjistíme, že v každém ze sedmi odehraných utkání (to osmé mezi Spartou a Slováckem bylo přeloženo na 9. listopadu kvůli o den posunuté dohrávce Konferenční ligy Slovácka s Kölnem) diváci viděli minimálně 3 branky a to je opravdu vzácná efektivní vyrovnanost. Celkem padlo 25 branek, což je průměr na utkání více než 3,5 branky a to je dobrá vizitka kanonýrů. Někdo možná namítne nedobrá vizitka defenzívní práce týmů. Pokud se ovšem zaměřím na způsoby, jakým k brankovým situacím docházelo, tak podle mého názoru konečně v českém fotbalu přicházíme na to, že vzhledem k omezeným schopnostem a dovednostem, zejména v práci s míčem, hráčů v české nejvyšší soutěži se vyplatí ustoupit od strategie tzv. „dominance na míči“ (to nám zítra předvede tým Barcelony v Plzni v závěrečném utkání skupinové fáze Ligy mistrů) a zaměřit se především na rychlé přepínání po zisku míče a následný rychlý protiútok (to nám předvedl minulý týden Inter Milán v utkání s Viktorií Plzeň), standardní situace a rychlá změna těžiště hry. A to jsem já v tomto kole viděl, nejvíce branek padlo právě z těchto tří situací.
Začnu malým pražským derby utkáním Bohemians se Slávií. Při pohledu na statistiku zisku bodů domácích „Klokanů“ (3 body doma, 16 bodů venku) to je typický příklad, který není náhodný a potvrdilo to i toto utkání a zmíním se v tomto kontextu i o Slávii. Slávia byla tentokrát velmi nebezpečná zejména ve druhém poločasu právě z rychlých protiútoků, které jim umožňovaly ztráty míčů hráčů Bohemians. Jsem přesvědčen, že toho by měla Slávia využívat i na mezinárodním poli, kde se snaží soupeře tlačit, hraje nátlakově, ale měla by umět měnit i rytmus hry, např. pustit vědomě (jako před několika dny Inter Milán Viktorii Plzeň) soupeře na vlastní polovinu ve větším počtu hráčů, donutit ho ke ztrátě míče a potrestat následným rychlým protiútokem do nezformované obrany nebo rychlým založením útoku brankářem, jako se to podařilo na Bohemians. Výhra Slávie 4:1 je pro tým „Klokanů“, vzhledem k průběhu krutá a i já jsem viděl některé výroky hlavního rozhodčího i VAR, které se mi nelíbily. Obě situace, po kterých se mohla kopat penalta bych já řešil shodně. Buď penalta na obě strany nebo žádná. Byla to bohužel kaňka na utkání, které jinak mělo skvělou atmosféru a 5 branek v sítích soupeřů.
Naopak velmi klidné a bezproblémové utkání sehrál vedoucí tým F:L ligy Viktoria Plzeň ve Zlíně při suverénní výhře 3:0. O tom, že klub bere velmi vážně cestu k dalšímu mistrovskému titulu svědčí i to, že se celý tým před utkáním ve Zlíně letecky z Milána po utkání s Interem přesunul do Brna a ušetřil síly před ligovým utkáním. Že se to vyplatilo je evidentní. Samozřejmě i hráči určitě zjistili, a to jsou právě ty získané zkušenosti, že týmy typu Inter Milán jsou jiná kategorie, než soupeři ve F:L, zejména to poznal mladý Jirka, kterého jsem i já po utkání na Interu kritizoval, ve Zlíně byl s bilancí 2+1 strůjcem výhry. Podobně lze charakterizovat dalšího pro ligu i ve Zlíně důležitého hráče Chorého, který se dokáže svojí bojovnou mentalitou prosadit ve F:L, ale na Ligu mistrů to nestačí (konkrétně proč jsem zmínil v předchozím komentáři). Ovšem jeho asistence při jedné z branek ve Zlíně, kdy po zisku míče dlouhým přitaženým pasem změnil těžiště hry zleva doprava o 50 metrů na nabíhajícího spoluhráče Jirku a toho už obránci Zlína nestihli pokrýt a Jirka skóroval.
Dalším týmem, u kterého já vidím progres i díky novému trenérovi Hapalovi je ostravský Baník, který i v tomto kole v utkání s Mladou Boleslaví těžil ze standardních situací. Při výhře 3:1 padly všechny tři branky hlavou, ale změnila se také atmosféra v týmu, která přispívá k aktivitě a rychlému přepínání po zisku míče. Trenér Vrba chtěl dominovat na míči, ale následně si stěžoval, že na to nemá hráče. Kde se stala chyba? Samozřejmě v tomto případě u trenéra a nebyla jen jedna, ale ta hlavní u sportovního vedení klubu…Naštěstí pro Baník to musel dát do pořádku až z Anglie povolaný odchovanec Baníku Mikloško.
Další výměna trenéra, která zafungovala, i když ne tak rychle, ale zafungovala proběhla v Pardubicích. Výhra ve „východočeském“ derby s Hradcem Králové 3:1 mě velmi překvapila, ale vypadá to, že po utkání na Spartě a s Brnem (dohromady obdržených 8 branek) se hra Pardubic stala bezpečnější, přeloženo bez nevynucených ztrát, a roli hrály zase standardní situace. Především trestný kop Janoška a branka Černého po odraženém míči střelou z poza pokutového území byla paráda.
Určitě překvapením tohoto ročníku F:L jsou výkony Zbrojovky Brno. Podobně jako Hradec Králové asi nikdo nečekal jejich postavení ve skupině o mistrovský titul. Brněnští hodně těží z efektivity mladého Ševčíka a především zkušeného Řezníčka a při jasné výhře s Libercem 3:0 si dokázali, že by to mohlo jít i na domácím trávníku před vlastními fanoušky. Dosud tým trenéra Dostálka bodoval především jako hostující tým.
Kromě pražské Slávie se i týmu Teplic podařilo v utkání se Sigmou Olomouc otočit skóre utkání při první obdržené brance na konečných 2:1. Tepličtí potřebovali body jako sůl a zasloužila se o to dvojice útočníků Žák a Gning, který by podle očitých svědků nemusel v Teplicích při svých výborných výkonech pokračovat dlouho. Uvidíme!
Tým Jablonce má za sebou několik sérií, nejdříve tři výhry, potom tři prohry a nyní doufají, že výhrou 3:0 s Českými Budějovicemi zahájili další sérii výher. Uvidíme, zda tato výhra je dílem chápání hráčů požadavků nového trenéra Horejše nebo jen jeho perfektní znalosti předností a nedostatků týmu, který ještě nedávno trénoval. To se uvidí v dalších kolech.