V úvodu mého komentáře k 9. kolu FORTUNA:LIGY vysvětlím jeho nadpis. Kdo čte moje komentáře k současnému fotbalu tak potvrdí, že již několik sezón tvrdím, a vím, že mnozí se mnou nesouhlasí, že v naší nejvyšší soutěži platí, že stále větší procento utkání skončí úspěšným výsledkem hostujícího týmu. V tomto kole to byla 1 výhra domácích, 3 remízy a 4x vyhrál hostující tým. A protože fotbal má, podle mého názoru ve všem svoji logiku, tak ji má i v tomto konkrétním případu. Není to proto, že naše liga je vyrovnaná, jak jsem slyšel včera ve studiu O2 TV, vyrovnanost je jen dopad tohoto trendu, podstatná je příčina, která vyplývá právě z logiky fotbalu. Tou je tendence fotbalových trenérů v naší nejvyšší fotbalové soutěži přiblížit se modernímu, já říkám evropskému fotbalu, což já velmi vítám, ale jako všechno nové i tento trend, který já velmi chválím má přesto spoustu úskalí, která ovlivňují například i tento zmiňovaný trend úspěšnosti hostujících týmů.
Co mám konkrétně na mysli? Moderní fotbal, já ho nazývám evropským, spočívá v tom, že trenéři učí své svěřence zakládat své útočné akce tzv. výstavbou hry od vlastní branky přes střed hřiště směrem na útočnou polovinu hřiště. A více to platí pro domácí týmy, které z logiky věci chtějí být před vlastními fanoušky aktivní, kombinačně efektivní i efektní. Jenže tady se negativně projevuje problém našeho českého fotbalu a tím je nedostatečná kvalita v práci s míčem (orientace v prostoru, první dotek, rychlá přihrávka do změny těžiště hry), a proto dochází ke ztrátám míčů, na kterých se podílí kromě nekvalitní práce s míčem i aktivita soupeře v tlaku na míč, kteří jsou potom schopni rychlým protiútokem domácího soupeře potrestat brankou. Příčinou je tedy snaha týmů hrát evropsky v konfrontaci s nutnými předpoklady k tomuto způsobu hry, který je u těch nejkvalitnějších evropských týmů daleko příznivější, a proto je jejich hra i bezpečnější vzhledem k vlastní brance. A proto při pohledu na tabulku naší nejvyšší soutěže zjistíme, že 9 týmů získalo více bodů u soupeře, než na vlastním stadionu, což bohužel nemůže těšit vlastní diváky na tribunách, ale z hlediska vývoje fotbalu to má tuto logiku. Podle mého názoru nejdále je v tomto trendu především díky trenérovi Trpišovskému pražská Slávia (proto jsem byl zvědavý na konfrontaci těchto dvou soupeřů), proto dokáží na domácím stadionu střílet tolik branek a je tu další logické vysvětlení. On fotbal má totiž zcela jasnou a nezpochybnitelnou logiku.
Proč jsem se tak detailně v tomto komentáři zmínil o příčinách tohoto „českého“ trendu? Protože i v tomto 9. kole F:L tahaly za kratší konec domácí týmy. Jedinou výhru domácího týmu 3:0 totiž zajistila Viktoria Plzeň ve šlágru kola se Slávií Praha a to ještě za situace, kdy hned v 1. minutě utkání dostala šanci na pokutový kop a Slávii byl současně vyloučen obránce Santos. Kromě toho, že to byla výhoda pro soupeře, tak to bylo také, z mého pohledu naprosto mamutí ovlivnění utkání z hlediska jeho kvality, očekávání, zkrátka z takového utkání jakékoliv výstupy a hodnocení nemají reálný význam a vůbec tím nemířím k rozhodčímu, protože ten jeho výrok byl spravedlivý a v rámci pravidel. Jen i mně přišlo líto, že jsme my fanoušci i třeba novináři a experti přišli o zážitek z konfrontaci dvou aktuálně nejlepších týmů, přitom tak rozdílného pojetí hry. Ten fotbal je za této situace pro mě nezajímavý, zkrátka neodpovídá očekávání a realitě obou týmů. Přiznám se, že sledovat takové ovlivněné utkání, i když opakuji, že podle pravidel, mě nebavilo…
Jeden poznatek mě ovšem dal, že i ve fotbalu, tedy týmovém sportu, je potřebná a klíčová znalost i kvalita jednotlivců, která utkání ovlivní. V tomto případě logicky bylo záměrem trenéra Viktorie Bílka hrát přes brazilského obránce Santose, který ještě nedávno hrál v dresu Plzně a dobře tedy všichni v Plzni věděli, že pod tlakem dělá chyby a potvrdilo se to už v 1. minutě utkání.
Další očekávané utkání se hrálo na Spartě, kam přijel ostravský Baník pod taktovkou nedávného trenéra Sparty Pavla Vrby. Určitě i trenérovi Baníku posloužila znalost hráčů Sparty, ale já mířím více k jednotlivcům, kteří už v týmu Sparty nejsou a byli pro ni klíčoví a hlavně efektivní jako Hložek, Hancko, zraněný Juliš. Utkání skončilo remízou 1:1, pro favorizovanou Spartu to je 5. remíza v řadě, i když poměr střeleckých pokusů byl 20:1 pro Spartu. Baníku tedy stačila 1 střela na gól, Spartě z 20-ti střel skončila v síti jen jedna. A jsme opět u efektivity.
Dalším příkladem vlivu jednotlivce na výkon týmu je absence ještě nedávno nejlepšího hráče Hradce Králové Vlkanovi, který přestoupil do Plzně (o jeho přínosu pro Plzeň i ve skupině Ligy mistrů jsem psal v minulém komentáři). I trenér Hradce Králové Koubek po bezbrankovém utkání se Zlínem řekl, že jeho tým nevstřelil branku ve třech posledních utkáních především díky tomu, že už v týmu není Vlkanova a já s tím jednoznačně souhlasím.
V dalším utkání se střetly dva týmy, které mají v této i v minulé sezóně podobný problém a tím je termínová náročnost působení v ligovém kolotoči a skupině některého evropského poháru. V loňské sezóně to poznával Jablonec, v této Slovácko, které i díky tomu + vzpomínanému trendu na začátku komentáře prohrálo s Jabloncem 0:2.
Na posledním místě v tabulce F:L se nachází už s větším odstupem pěti bodů tým Pardubic, kterému zatím nepomohla ani výměna trenéra, nový trenér Kováč (trénoval jsem ho kdysi v dorostu, juniorce i „áčku“ Sigmy) se musel smířit s prohrou jeho svěřenců s týmem Bohemians 0:1. Uvidíme v dalším průběhu soutěže, protože více prostoru pro práci s novým týmem bude mít v reprezentační přestávce, která nás čeká.
Ve zbývajících třech utkáních platí opět nepsané pravidlo, které je základem tohoto komentáře. Při vyrovnanosti obou soupeřů bodují častěji hostující týmy. Platí to o utkání Liberec – Mladá Boleslav 1:3, České Budějovice – Sigma Olomouc 0:3 a Brno – Teplice 2:2. Opakuji na závěr, neplatí to obecně všude, jen tam, kde hrají přibližně stejně kvalitní soupeři (např. v utkání Slávie se Sankt Joseph z Gibraltaru bylo v obou utkáních jen otázkou o kolik branek Slávia vyhraje) a protože je naše liga vyrovnaná, což je pravda, tak příčinou tohoto trendu je způsob hry před vlastními diváky a naopak na cizím stadionu. Už slyším argumenty, že to neplatilo v tomto kole i v utkání Pardubice – Bohemians, kde byli „doma“ Pardubice a doma „Klokani“ a dopadlo to stejně výhrou pro domácí, jenže proto, že oficiálně byli hosté. To je tedy výjimka, která potvrzuje pravidlo…