Přesto, že ve 4. kole nebyla sehrána dvě utkání (Plzeň v. Brno a Bohemians v. Hradec Králové), tak si troufám tvrdit, že nadpis tohoto mého komentáře platí. V komentáři k 1. kolu a několika překvapujícím výsledkům jsem vysvětlil, jak je v současném fotbalu důležitá volba herní strategie týmu, součinnost hráčů atd., což byla podle mého názoru, s kterým určitě nemusí každý souhlasit, hlavní příčina těchto výsledků, protože vyšší počet nových hráčů v základní sestavě, jako např. u Slávie a Sparty 6, potřebuje určitý čas na adaptaci na způsob hry celého týmu.
Po 4. kole vidím v tomto kontextu velký pozitivní posun u týmů Sparty, Slávie, Slovácka, Plzně i Liberce, naopak stagnuje olomoucká Sigma, Jablonec a především ostravský Baník a Mladá Boleslav. Přidávám krátké hodnocení konkrétních utkání tohoto kola.
Pražská Sparta i díky změnám v kádru hráčů a nárokům nového trenéra vůbec nezachytila úvod sezóny, vypadla z evropských pohárů, následovala prohra v 1. kole na Letné s Libercem. Od té doby je evidentní a bylo tomu tak i v utkání v Mladé Boleslavi, že její výkony jako týmu jdou nahoru, jednotliví hráči vědí, co a jak mají hrát, navíc široký kádr hráčů tak trochu umožnil trenéru Priskemu najít hráče, kteří nejlépe splňují jeho požadavky a nároky, sestava se stabilizuje a navíc má trenér varianty, jak pomoci hře týmu střídáními hráči z lavičky. To platilo i tentokrát, když např. útočník Čvančara se po příchodu na hřiště na druhý poločas přičinil o zvrat nejen brankou, ale i asistencí a pomohl tak Spartě k zasloužené výhře 1:3.
Její soupeř z mého pohledu stále hledá tu správnou cestu k elitnímu týmu naší ligy, ke kterým se ambiciózní vedení klubu chce řadit, ale dlouhodobě se mu to nedaří a já jen dodám, že cestou angažování hráčů za zenitem výkonnosti se mu to podařit nemůže a nepomůže mu k tomu ani trenér typu Pavla Hoftycha, „žoviálního“ trenéra s mentalitou hráče, proto mě nepřekvapuje, že došlo k verbálnímu konfliktu s trenérem Priskem, který ještě po utkání na tiskovce trenér Hoftych zlehčoval…
Další z favoritů a tým s podobným scénářem v hledání optimální sestavy je pražská Slávia. Trenér Trpišovský při šířce kádru, který má k dispozici, má spoustu variant volby základní sestavy svého týmu a navíc má před sebou nejdůležitější úkol protlačit se do skupiny Konferenční ligy. Po utkání s Rakowem i díky kvalitě soupeře se do základní sestavy netrefil, i já jsem viděl jeden z problémů v množství hráčů z Afriky, což možná není problém ve F:L, ale s tak kvalitním soupeřem, jako byl soupeř z Rakowa, je mentalita hráčů z Afriky (nedůslednost v defenzívě, individualismus ve hře, neplnění taktických záměrů, komunikace…) zejména těch nových, kteří se tak rychle nedokáží identifikovat s herním stylem týmu Slávie. Možná i proto v utkání s Pardubicemi nastoupila Slávia s osmi českými hráči a pouze Traore původem z Afriky, ale již dlouhodobě působící v Česku. Výhra Slávie 7:0 svádí k určitým závěrům, ale i trenér Slávie Trpišovský ví, že byla pro něj bohužel ovlivněná přísným vyloučením hráče soupeře v závěru prvního poločasu, což mu zhatilo reálný pohled na změny, které i díky utkání v Rakowu udělal, ovšem zřejmý progres zejména v součinnosti v útočné fázi hry tam byl evidentní. Hattrickem se připomněl zkušený Tecl, po minulém jeho hattricku jsem upozorňoval na to, že to bylo se slabším soupeřem a že bych to v jeho případě nepřeceňoval, čas mi dal zapravdu, podobně to vidím i tentokrát. Přesto mě potěšil klid a z toho pramenící technická kvalita při situacích, z kterých Tecl skóroval.
Dalším týmem, který mě zaujal, tentokrát negativně je Baník Ostrava a jeho trenér Vrba. Co konkrétně? Dlouhodobě kritizuji sportovní vedení Baníku, které mění svoji herní strategii svého „A“ týmu. Nejdříve trenér Kozel s dominancí na míči, když zjistili, že na to nemají hráče tak mladý trenér Smetana, který to brzy rozpoznal, snažil se o přímočarý fotbal, proč byl odvolaný nevím. Chvíli na přechodnou dobu trenér Galásek a nyní trenér Vrba se strategií zpět dominancí na míči. Už v komentáři po utkání Baníku na Bohemians (3:3) jsem zmínil, že trenér Vrba po utkání kritizoval hráče za ztráty míčů v rozehrávce, já jsem napsal, že na takový fotbal nemají. Před týdnem doma výhra 3:1 po gólech po přímočarých akcích. Moje pochvala v komentáři. Nyní prohra s Teplicemi 1:2 a kritika kritika trenéra hry s dominancí na míči a spoustou ztrát míčů a polemika trenéra Vrby na tiskovce, že na takový fotbal zřejmě nemají hráče. A já dodám to, co jsem napsal už po Bohemians: „Základní povinností trenéra je určit způsob hry svého týmu podle typologie svých hráčů a jejich kvality pro tento způsob hry“. A dodal jsem, že tak zkušený trenér by si to měl umět vyhodnotit. Problém vidím v tom, a já to ve svých komentář píši často, že kdysi hráli všichni stejně, jenže dnes je způsobů hry spoustu, ale trenér se musí trefit do toho nejvhodnějšího pro daný tým. A k tomu nestačí mít jméno z minulosti nebo klub nemůže angažovat trenéra podle známého jména trenéra nebo kterého si přejí fanoušci. To musí na sebe vzít sportovní vedení a hlavně musí respektovat aktuální vývoj fotbalu. Vůbec bych se nedivil, kdyby se Baník rozhodl opět k další změně ne trenéra, ale herní strategie svého týmu.
Doslova zajímavé utkání zejména z pohledu trenéra se hrálo v Olomouci. Domácí Sigma prohrála se Slováckem 1:2 a nejen proto se nyní budu věnovat týmu Slovácka, protože to je opravdu zajímavý materiál. Trenér Svědík v klubu odvádí skvělou práci a v Olomouci se to opět potvrdilo. Vzhledem k tomu, že jeho svěřence čeká ve čtvrtek odveta s AIK Stockholm, tak postavil do utkání v Olomouci jen jednoho hráče v poli obránce Hoffmanna, který hrál ve čtvrtek s AIK Stockholm. První poločas i díky tomu výkon Slovácka byl mizerný. Do druhého poločasu poslal tři důležité hráče (Petrželu, Havlíka a Mihalíka) a během hry potom Trávníka a Kadlece. Tím nejen dokázal otočit stav utkání z 0:1, ale také využít celou šířku svého kádru hráčů, což mu potvrdilo zpětnou vazbou možnosti složení týmu do dalšího náročného programu během pravděpodobné účasti v „evropské“ skupině. Mě potěšilo, že jak zmínil i komentátor, že celých 90 minut byl na hřišti bývalý hráč HFK Olomouc, tedy klubu, kde pracuji u mládeže již 12 let, obránce Šimko, kterého jsem v roce 2013 do Slovácka doporučil.
Poslední dvě utkání skončila nerozhodně, i když herní kvalitu a více šancí měly domácí týmy. Jedná se o utkání Liberce s Českými Budějovicemi 1:1 (obě branky padly po identických hrubých chybách brankářů, pro Liberec o to těžko stravitelné až v 90. minutě). Druhým utkáním byl střet dvou týmů, které ještě nevyhrály, do Zlína přijel Jablonec a oba týmy po remíze 2:2 stále na premiérovou výhru čekají.
Kanonýři se opět vyznamenali, v šesti odehraných utkáních podle 23 branek, což je téměř 4 na utkání.