V 17. kole F:L bohužel byli hodně „vidět“ rozhodčí

Pokud bych měl heslovitě popsat průběh a příčiny výsledků 17. kola naší nejvyšší fotbalové soutěže, tak bych nesměl opomenout v první řadě efektivitu, dále skvělé výkony některých brankářů, snahu o rychlé přímočaré protiútoky, včetně dlouhých míčů za obranu, ale bohužel musím zmínit i výkony a diskutabilní rozhodnutí rozhodčích. Začnu tím posledním.

Fotbal je sport kontaktní, jeho pravidla jsou v některých případech (nedovolená hra, hra rukou) tak variabilní, že rozhodčí si může vybrat ze dvou možností rozhodnutí (pískat x nepískat) kteroukoliv z nich a v obou si to rozhodnutí před pravidly obhájí. Proto já vždycky tvrdím, že jediným důkazem objektivity rozhodčího by bylo, kdyby musel naprosto stejnou situaci rozhodovat opačně, tedy kdyby se takto provinil ten druhý tým a on by se rozhodl naprosto stejně. Jenže to je nemožné zrealizovat, to ví jen ten konkrétní rozhodčí.

Nejvíce očekávaným utkáním bylo v tomto kole střetnutí Slovácka s Viktorií Plzeň. Možná i proto byl rozhodčí utkání nejvíce středem zájmu. Slovácko prohrálo 1:2 a to především díky velmi nízké produktivitě, protože vyložených šancí si svěřenci trenéra Svědíka vypracovali minimálně na tři utkání. Kromě bídné produktivity a skvělého brankáře Viktorie Staňka sehrál roli také hlavní rozhodčí s pomocí systému VAR. Domácím společně neuznali dvě branky, jednu pro hraní rukou a druhou pro ofsajd. V obou hrál hlavní roli VAR, ta druhá ofsajdová situace byla posouzena správně, ale ta první velmi problematicky. Na všech záběrech totiž byl míč a natažená paže v zákrytu, proto v žádném případě nešlo zjistit, zda se míč o paži otřel, proto podle mého názoru ani s pomocí systému VAR nebylo jednoznačně prokázáno porušení pravidel, byl to jakýsi odhad, či domněnka a jak všichni víme, pokud se přestupek (i u soudu) jednoznačně neprokáže, tak se nestal a to byl přesně tento případ a já se nedivým rozhořčení domácích, protože si nejsem jistý, zda by v opačném případě rozhodčí rozhodl stejně…

Naopak v utkání Sigmy se Slávií, které Slávia rozhodla gólem Kuchty bylo podle mého názoru evidentní, že u Masopusta, který přihrával tělem Kuchtovi, nešlo o hru rukou, ale ramenem. Přesto by mě zajímalo, zda by v opačném případě rozhodčí rozhodl stejně. Jistý si tím nejsem, ale to už nezjistí nikdo, jen jeho svědomí. Za zmínku stojí, že brankář Slávie Mandous vychytal v šestém utkání v řadě čisté konto, což svědčí o tom, že trenérský štáb Slávie se opět trefil do správného brankáře při jeho přestupu právě ze Sigmy do Slávie. Zapomenout nesmím ani na stoperskou dvojici Ousou a Kačaraba, která se několik utkání sehrávala a dnes je opravdovým pilířem týmu Slávie.

Pražská Sparta vyhrála v Karviné 2:1 určitě zaslouženě, ale dlouho se její hráči nedokázali prosadit proti soupeři s několika zahraničními dá se říci exotickými fotbalisty v sestavě, což já považuji za jednu z hlavních příčin postavení Karviné na úplném konci prvoligové tabulky. Na rozdíl od jiných prvoligových klubů v Karviné není dlouhodobě systém mládeže schopen vyprodukovat vlastní hráče a spoléhá se na ty zahraniční. Pro srovnání její soupeř Sparta měla v základní sestavě 5 hráčů ze systému mládeže ve Spartě, například olomoucká Sigma v tomto kole měla v utkání se Slávií 6 hráčů v základní sestavě a na lavičce náhradníků dalších 6. Vedení Karviné zdůvodňuje množství zahraničních hráčů regionem na okraji zájmu fotbalistů, ale o to větší zájem by přeci měl mít klub, aby si vychoval svoje odchovance. Jedním z týmu Sparty je např. Pulkrab, který opět jako „žolík“ zlomil odpor soupeře brankou, při které se trestuhodně zachoval brankař Karviné Bolek, který předpokládal, že míč skončí v autu a zaměřil se na důrazné vyčinění jednomu ze spoluhráčů, místo aby chytal, Pulkrab míč dostihl a skóroval. Druhá branka Sparty po kombinaci nakrátko a prvním dotekem byla nádherná a hlavně vedla k druhé brance.

V tomto kole si hned pět týmů odvezlo domů tři body ze hřiště soupeře. U tří největších favoritů to nepřekvapuje, ale výhra Pardubic v Mladé Boleslavi 3:2 je určitě překvapením. Dvě branky vstřelil mladý Chytil (na hostování ze Sigmy Olomouc) a jak jinak, než obě po rychlém protiútoku, a třetí branku přidal Brazilec Cadu. Je třeba dodat, že i v tomto utkání hrála roli skvělá produktivita Pardubic a především parádní zákroky jejich brankáře Letáčka, který opravdu čaroval.

Další export tří bodů se podařil Jablonci na Bohemians výhrou 2:1. Tady mě zaujala dvě velmi přísná vyloučení hráčů Jablonce Malinského a Pilaře. Rozhodčí se podle mého názoru zachoval necitlivě, protože udělil v obou případech druhou žlutou kartu, i když kontakt a faul to byl, ale nezaviněný při osobním souboji, proto druhá žlutá karta byla velmi přísná. Vzpomněl jsem si v této souvislosti na moje trenérské působení v Jablonci a utkání s Plzní (trenér Cipro), kdy jsme za stavu 0:1 pro Plzeň museli hrát také od asi 30. minuty bez dvou vyloučených. Díky různým střídáním a přeskupením hráčů na hřišti se nám podařilo vyrovnat a utkání skončilo 1:1, což asi nikdo nečekal. Tentokrát to svěřenci trenéra Rady zvládli také, i když to měli jednodušší, protože v době vyloučení vedli 2:0, my jsme museli v devíti hráčích neinkasovat a navíc se snažit vstřelit branku.

Dalším týmem z konce tabulky po Pardubicích a Jablonci, který bodoval naplno byly nečekaně Teplice výhrou 4:1 se Zlínem. Bylo vidět, jak hráči Teplic po každé vstřelené brance emotivně slaví a není se jim co divit. Největší radost musel mít i trenér Jarošík, který po svém nástupu k týmu Teplic ještě nepoznal ten pocit po zisku tří bodů, podobně jako trenér Páník v Karviné.

Velmi jsem se těšil na utkání ostravského Baníku s Českými Budějovicemi, které v minulém kole tak vyprovodily tým Slovácka výhrou 3:2 v oslabení a zvratu z 0:2. Tentokrát to byla jízda Baníku od prvních minut, po půl hodině byl stav 3:0 pro domácí a konečný výsledek 4:1. Jihočeši byli zranitelní zejména míči za obranu a rychlým přechodem Baníku po zisku míče, stejně jako jihočeši před týdnem se Slováckem. Neprosadil se ani rychlý Bassey.

Liberec porazil obávaného nováčka Hradec Králové 1:0. Na rozdíl od Karviné a Teplic pro Liberec byla výměna trenéra Hoftycha za Kozla dobrým tahem a potvrdil to i další plný bodový zisk po výhře 1:0.

Komentáře nejsou povoleny.