Jak jsem naznačil v nadpisu tohoto mého komentáře nabídlo 8. kolo F:L zejména pro trenéry podle mého názoru spoustu důležitých poznatků. Abych popsal všechny podrobně, potřeboval bych k tomu více prostoru, než mám v tomto okamžiku k dispozici. Přesto se pokusím některé z utkání tohoto kola popsat.
Nejdříve několik obecných zásad, které by měl každý trenér a především jeho svěřenci respektovat, pokud chtějí být úspěšní a v tomto kole nebyli. Zdůrazňuji ovšem, že jsou to moje osobní poznatky a názory, s kterými nemusí každý souhlasit, ale v tomto kole měly vliv na některé nečekané výsledky:
1. trenér by měl při volbě herní strategie svého týmu vnímat možnosti, tzn. kvalitu a typologii svých hráčů v konfrontaci s aktuálním soupeřem.
2. vysoké procento držení míče v žádném případě nezaručuje úspěšný výsledek v daném utkání, naopak to může svědčit o tzv. fotbalu do pomala, bez rychlé, přímočaré přechodové fáze po zisku míče…
3. pravidlo, které jsem poprvé kdysi slyšel z úst legendárního trenéra Karla Brücknera: “Pokud tým dostává hodně branek, tak má špatného trenéra, pokud střílí málo branek, tak má špatné hráče“. Podstatu si každý jistě dokáže vyvodit.
K prvnímu bodu já řadím jednoznačně utkání Opavy na svém stadionu se Slávií Praha, ve kterém domácí tým prohrál hrozivě 0:6. Už před časem jsem kritizoval ukvapené změny na trenérské lavičce a nejvíce hned tu první, když musel skončit trenér Ivan Kopecký. Byl kritizován za to, že jeho tým hraje příliš defenzívně atd. Jenže on věděl, že pokud chce jeho tým uspět, nesmí dostávat moc branek, protože jich díky nedostatečné kvalitě hráčů moc dávat nebude. A když k tomu přidám i z vlastní zkušenosti, že v Opavě amatérské vedení klubu při hodnocení trenéra bere v úvahu i názory tvrdého jádra fanoušků i funkcionářů města, které je akcionářem klubu, tak výsledek je ten, že dnes je manažerem a trenérem bývalý reprezentant Radek Kováč, kterého velmi intenzivně doporučoval ještě stále hráč a jeho kamarád Pavel Zavadil. Těmto trenérům já říkám „trenéři s hráčským myšlením“ a výsledkem je prohra se Slávií 0:6. Dodám, že díky pravidlu č.1 a 3 z úvodu tohoto komentáře.
Další dvě utkání měla podobnou charakteristiku. Oba výsledky jsou velkým překvapením a obě utkání měla něco zásadního společného. Mám na mysli prohru Viktorie Plzeň ve Zlíně 0:1 a prohru pražské Sparty na svém stadionu s Českými Budějovicemi dokonce 2:4. To společné se týká pravidla č. 2. Oba poražené týmy měly velmi vysoké procento držení míče (cca 70%), přesto prohrály, oba vítězné týmy a především oba trenéři Páník a Hořejší se nebáli přidělení nálepky „defenzívní trenér“ a zvolili hru převážně z aktivního obranného bloku na vlastní polovině hřiště a rychlém protiútoku, které byly nejen velmi nebezpečné, ale také velmi efektivní. Současně zvolili jednoduché zakládání útoků od vlastní branky výkopem brankáře nebo i přes obránce, kteří přenesli míč jednoduše na polovinu soupeře a tím zamezili nebezpečným ztrátám míčů na vlastní polovině hřiště. Tím vyhověli dokonale pravidlu č.1. Obě utkání by se dala dále podrobněji rozebírat, např. stereotypní, pomalá kombinační hra Plzně atd., ale klíčem byla základní strategie soupeřů, která vycházela především ze zkušeností jejich trenérů. Způsob hry musí být totiž kromě jiných parametrů také bezpečný směrem k vlastní brance. V Opavě to bylo všechno opačně, včetně nezkušeného trenéra, kterého si do klubu prakticky přivedl jeho kamarád z hráčské kabiny.
V této chvíli si dovolím malou odbočku. V neděli odpoledne jsem sledoval, kromě jiných utkání, atraktivní duel Premiere league mezi FC Liverpool a Leicestrem, před utkáním vedoucím týmem nejkvalitnější soutěže na světě. A vedoucí tým soutěže Leicester řešil obrannou fázi hry důsledným obranným blokem od vlastní poloviny, v určitých pasážích i hlubokým blokem a nemyslím si, že proto prohrál 0:3. U nás často takový způsob hry odsuzujeme a „přilepujeme nálepky“….Nejčastěji se tímto prezentují právě bývalí fotbalisté, kteří ovšem nikdy na trenérské lavičce neseděli.
V kontextu s touto problematikou mě v tomto kole zaujalo utkání Zbrojovky Brno s Příbramí, které skončilo remízou 1:1. Oba týmy totiž obdržely v osmi kolech nejvíce branek a především domácí tým v posledních utkáních ukazuje, že hráči i trenér Machálek po, v tomto smyslu, tragickém začátku soutěže, kdy naivně inkasovali hodně branek, se poučili a v posledních dvou utkáních získali 4 body a obdrželi jen jednu branku. Naopak na jejich úroveň v počtu obdržených branek se sesunula Opava.
Výhra Sigmy Olomouc a třetí příčka tabulky je určitě překvapením, proto už ne výhra s Karvinou 3:0, i když pro soupeře trochu krutá. Podíleli se na ní oba brankáři. Karvinský Neumann hrubou chybou při první brance a olomoucký Mandous naopak skvělým výkonem v celém utkání. U Sigmy jsem si všiml ještě jedné zajímavosti, která možná určitým způsobem může nebo nemusí hrát roli v pohodě týmu. V základní sestavě Sigmy nastoupili jen 4 odchovanci Sigmy, což nebývalo v posledních sezónách zvykem. Ještě větší roli určitě hraje, že si sedla trenérova výbušná povaha se současnou mentalitou těch cizích hráčů. Byla by to otázka spíše pro psychologa, ale mám pocit, že něco na tom bude.
Severočeské derby Liberce s Jabloncem jsem zažil jako trenér tenkrát slabšího Jablonce. Nezapomenu na utkání v Jablonci, prohrávali jsme ve 30.minutě 0:3, do poločasu jsme snížili na 2:2 a v poslední minutě vyrovnal Jožka Weber, dnes trenér Mladé Boleslavi. Tentokrát Jablonečtí vyhráli v Liberci 1:3 a to zcela zaslouženě. Nabízí se vysvětlení, že chybějící trenér Jablonce Rada byl příčinou prohry v předchozím utkání s Brnem a stejně tak tentokrát chybějící trenér Hoftych byl příčinou prohry Liberce. Rozsoudit by to musel opět psycholog, možná by stačil znalec vnitřního prostředí týmu.
Mladá Boleslav porazila docela s přehledem oslabené Pardubice 4:1, což by neměla být zejména v současné době nějaké výmluva, protože oslabení jsou více nebo méně v podstatě všichni, už to nemá cenu ani zmiňovat.
Poslední utkání, když nepočítám odložené mezi Baníkem Ostrava a Slováckem, se hrálo na Bohemians, kteří porazili Teplice 2:0. Zda to bude znamenat ohrožení trenéra Hejkala se mi nechce vůbec řešit, protože jednak tyto spekulace, které se týkají i nyní hned několika trenérů, nemám rád a hlavně jsem přesvědčen, že trenér Hejkal dělá s týmem, který má, maximum možného.
V osmi utkáních tohoto 8. kola padlo 29 branek, což je více než 3.5 branky na utkání. Současně je to koření fotbalu a mají to rádi zejména fanoušci, ovšem my trenéři, jak vyplývá z tohoto mého komentáře, už méně. I když se mi někdy zdá, že některým to vůbec nevadí…