Díky událostem v českém fotbalu v průběhu několika posledních dnů, včetně dnešního vydání deníku Sport, jsem se rozhodl napsat tento svůj komentář, protože přesně vystihuje zásadní změnu myšlení směrem k výběru hráčů, kterou jsem já preferoval už před cca 20-ti lety a byl jsem za to terčem ironických poznámek a posměšků a dnes je tato filosofie, kterou se řídím celou svou trenérskou kariéru zásadním kritériem při angažování nového fotbalisty, což zmiňují všichni kluboví činovníci, především trenéři a sportovní ředitelé.
Konkrétním impulsem k sepsání tohoto komentáře bylo zdůvodnění odchodu ze Sparty hráče Kangy sportovním ředitelem Tomášem Rosickým, či dnešní názory bývalého mého protihráče Láďi Vízka v deníku Sport na adresu odchodu tohoto dnes již bývalého afrického extravagantního fotbalisty pražské Sparty.
Všechny tyto souvislosti se pokusím vysvětlit. Jak jsem se přiznal v jednom z posledních rozhovorů v deníku Sport na téma prospěšnosti pro tým Sparty útočníka Tetteha (podle mě netýmový hráč s neprofesionálním přístupem k fotbalu, tedy svojí práci), inspirovala mě filosofie jednoho úspěšného nizozemského trenéra Hiddinga, který již před více než dvaceti lety prohlásil: „Při výběru hráčů mě nezajímá jen to, co umí s míčem, ale také jeho mentalita a charakter“. Zvýraznil jsem nejen to jeho hlavní krédo v práci trenéra, ale i jak dávno se tak stalo a tím pádem jak dávno se tímto krédem řídím i já. Z toho rozhovoru v deníku Sport to totiž nebylo zřejmé. Vzhledem k tomu, že v českém fotbalovém prostředí dlouho panoval názor, že kvalitní fotbalista musí být tak trochu „průšvihář“, tak jsem byl, jak jsem napsal v úvodu tohoto komentáře ironizován…
Vzhledem k tomu, že s mnohými názory Ládi Vízka nesouhlasím, protože on byl v té dávné době jedním z představitelů těch ne zrovna vzorných fotbalistů (na rozdíl ode mě), tak jeho názorům rozumím, protože on se i k trenérské problematice dnes vyjadřuje jako bývalý fotbalista a často nerespektuje, že fotbal se za tu dobu neskutečným způsobem změnil, vyžaduje úplně jiné typy fotbalistů atd. Proto rozumím tomu, že rozlišuje aktuální posily Slávie a trenéra Trpišovského za běžce a posily Sparty za fotbalisty. Proto mě u něj překvapil názor na ukončení angažmá Kangy, kterého zkritizoval za netýmový přístup ke hře, a ouha zkritizoval jeho charakter. Samozřejmě tím trefil hřebíček na hlavičku, což mě opravdu překvapilo. Jen bych se ho rád zeptal, kdo byl v posledních sezónách úspěšnější, zda běžci Slávie nebo fotbalisté Sparty…
V těchto dnech se dolaďují soupisky prvoligových týmů a mě zaujala v kontextu tématu tohoto mého komentáře aktivita Sparty, protože s tou slávistickou tak nějak počítáme automaticky. A tady vidím (u Sparty) velký posun ve filosofii výběru hráčů nejen směrem ke sportovní kvalitě, ale i z hlediska mentality a charakteru hráčů, což v minulosti (za trenéra a sportovního ředitele Ščasného a před ním italského trenéra Stramacioniho) nebylo zvykem, na rozdíl od Slávie. Aktuální posily Sparty Krejčí z italské Boloně, Čelůstka a Pavelka z tureckých klubů Antalyaspor a Kasimpasa jsou podle mého názoru opravdové posily, kterými byli i v reprezentaci po nástupu trenéra Šilhavého. Jsou to zkušení fotbalisté se správným charakterem, navíc Krejčí a Pavelka jsou odchovanci Sparty. Zkrátka všichni zapadají do představ sportovního ředitele Rosického, které sdělil veřejnosti nedávno při odchodu Kangy.
Proto já dnes už můžu říci, že dosud byla mentalita a charakter klíčová u trenéra a sportovního vedení ve Slávii a dnes už konečně i u Sparty. Jsem rád, že na to, co jsem preferoval já už před více než dvaceti lety dnes přišli všichni, protože parametr o mentalitě a charakteru dnes už slyším ze všech klubů a ze všech stran.
A jak se dá rozumět nadpisu tohoto mého komentáře? Jednoduše!! Sportovně hledají trenéři typologicky fotbalisty dle své představy o způsobu hry, ale všichni musí dnes už mít správnou mentalitu a charakter, jak se dozvídám dnes a denně z médií. Říkám si: KONEČNĚ!!!