Do konce základní části naší nejvyšší fotbalové soutěže a rozdělením tabulky na tři části zbývají už jen poslední tři kola. Při pohledu na tabulku zjistíme, že mnoha týmům ke splnění předsezónních cílů něco málo nebo hodně chybí. A nemám na mysli jen boj o mistrovský titul mezi Slávií Praha a Viktorií Plzeň, ale také snahu udržet se nebo naopak protlačit do první šestky, nespadnout nebo na poslední chvíli vystoupat z poslední šestky týmů. Důležité je také vyhnout se baráži nebo přímému sestupu.
A v těchto chvílích, a viděl jsem to už právě i ve 27. kole, jsou důležité osobnostní předpoklady hráčů, minimálně těch klíčových. A tady je rozhodující, a já jsem se tím řídil celou svojí trenérskou kariérou, doplňovat hráčský kádr nejen fotbalisty s kvalitní ovládáním míče, vyhovujícími tzv. „čísly“ ze statistik, kterých dnes mají trenéři nespočet, nebo pohybovými předpoklady pro moderní fotbal. Myslet je třeba také na mentalitu a charakter hráče, ctižádost, pracovitost, odhodlání, snahu se zlepšovat, týmové myšlení a nesmím zapomenout také na správnou míru sebevědomí. Tady hraje důležitou roli nejen trenér týmu, ale také sportovní vedení klubu, protože to všechno je ovlivňováno také ekonomikou klubu. Tyto zmíněné vlastnosti byly v českém fotbalovém prostředí v minulosti velmi přehlíženy a podceňovány, příkladů bych mohl uvádět spoustu, naposledy ve Spartě po příchodu trenéra Stramaccioniho, ale mám s tím i spoustu osobních zkušeností. Dokonce mám zkušenost i s baráží (zachraňoval jsem v ní úspěšně na Slovensku Trenčín v sezóně 2006-7). V takových situacích, a ta současná ve F:L tomu odpovídá, je klíčová nejen skladba týmu s parametry osobnostními, ale také pedagogicko psychologická práce trenéra.
Jak jsem zmínil na začátku tohoto komentáře, tak v některých klubech se v této chvíli ukazuje, že chemie není optimální. Například problém v tomto smyslu vidím v Teplicích, které hrály na Spartě při prohře 0:3 odevzdaně, kde trenér Hejkal „bojuje“ s některými hráči, problém vidím v Sigmě Olomouc (prohrála v Českých Budějovicích 0:2), kde trenér Látal je svým pojetím fotbalu (agresívní na hraně pravidel) zcela jiný, než většina hráčů kádru, hra Sigmy je chladná, pomalá, sice kombinačně zdatná, možná pěkná na pohled, ale neefektivní.
Fotbal bez „šťávy“ já vidím v týmu Baníku Ostrava (prohra s Plzní 0:2), vedení i trenér složili zkušený tým, ale bez potřebné hráčské vášně a dynamiky zejména u zkušených hráčů, stejně tak jsem viděl Jablonec ve srovnání s Libercem, který v Jablonci vyhrál 1:0 a vyhrál proto, že má lépe složený tým s rychlostními typy hráčů hladovými po úspěchu typu Malinského, Kuchtu, Beneše a dalších.
Do této charakteristiky jde k Liberci přiřadit i týmy Bohemians (výhra v Opavě 1:0) a Slovácka (výhra s Karvinou 2:0). Bohemians jsou dobře složený tým dravých, rychlostně vybavených fotbalistů a stejně pracuje na Slovácku i trenér Svědík. Proto jsou aktuálně úspěšní a bylo tomu i ve 27. kole.
Samozřejmě nesmím zapomenout do této skupiny zahrnout Plzeň, o které jsem podrobněji psal minule, a pražskou Slávii, kde trenér Trpišovský má na vlastnostech hráčů, které jsem vzpomenul, založenu úspěšnost klubu i v Lize mistrů. Ano, má jednu velkou výhodu, že si může do týmu doplnit hráče, na kterého si ukáže. Jenže on si dlouhodobě ukazuje na hráče, kteří nejsou vedeni v kategorii nejžádanější a nejobchodovanější fotbalisté z hlediska jen fotbalových kvalit, ale také těch osobnostních. A proto je dlouhodobě úspěšný, a proto získá se Slávií další mistrovský titul, i když Slávia zobchodovala v poslední době mnoho nadstandardních hráčů jako Deli, Ngadeu, Král, Van Buren, Souček, Hušbauer, Škoda a další. V tomto kole vyhrála Slávia v Příbrami 1:0. Utkání zvládla jak někdo říká se štěstím, ale já tvrdím, že díky mentalitě a charakteru hráčů, kteří pracovali soudržně až do konce utkání, protože toto mají v sobě. Přitom proti nim stál výborně organizovaný a pohybově velmi dobře složený tým Příbrami, který pod vedením Pavla Horvátha je těžké překonat a navíc hrozí z rychlých protiútoků. Mně se líbí strategie trenéra Horvátha, který říká, že jeho tým musí hrát z dobře organizovaného bloku, protože svojí kvalitou zaostává za soupeři, není pravděpodobné, že vstřelí tři branky, tak se musí snažit, aby žádné nedostal. Já jsem rád, že jsem na toto jeho vyjádření nezaznamenal žádnou kritiku typu Horváth rovná se defenzívní trenér, jak tomu bývalo v minulosti. On je zkrátka realista a všichni už dnes v lize ví, že Příbram je velmi nebezpečný tým, který se nesmí v žádném případě podcenit, a že ještě neřekl poslední slovo v boji o přímý sestup do FNL.
Do konce letošního ročníku F:L chybí tři kola v základní části a pět kol v nadstavbě a bude zajímavé sledovat, které týmy budou zvládat tlak, který na ně bude vytvářen. Podle mého názoru totiž nebude rozhodovat jen fotbalové umění, ale také mentalita a charakter hráčů.