Komentář k 11. kolu FORTUNA:LIGY začnu netradičně událostí, která se netýká největších favoritů Slávie, Sparty či Viktorie Plzeň, ale klubu, kde jsem také trénoval a tím je Opava. Tam totiž odvolali trenéra prvoligového týmu Ivana Kopeckého, kterého já ve svých komentářích hodnotím velmi pozitivně, protože podmínky pro svoji trenérskou práci tam nemá, vlastně neměl vůbec jednoduché. Těmi podmínkami rozumím ekonomickou situaci, která mi velmi připomíná situaci v sezóně 2004-2005, kdy jsem tam působil. Shodou okolností jsem na svých webových stránkách nedávno, přesně 3. září na toto téma napsal samostatný komentář, proto mě odvolání trenéra překvapilo. Problém Opavy určitě není v trenérovi, ale v nekompetentních krocích regionálních politiků, kteří se neorientují ve fotbalové problematice. Město je totiž většinovým vlastníkem klubu. V této situaci je remíza 1:1 v Karviné pro tým Opavy zlatá, i když se štěstím v posledních vteřinách, kdy hráč Karviné Hanousek trefil ve vyložené šanci břevno branky Opavy.
Stejně jako v Opavě není podle mého názoru problém v trenérovi i ve Spartě. Trenér Jílek je trenér, který má svoji jasnou představu o způsobu hry svého týmu, lpí doslova na detailech, což je nezbytná praxe v moderním fotbalu. Proto takovému trenérovi trvá delší dobu, než hráči jeho požadavky pochopí, než je akceptují a než se je naučí používat v herní praxi. Vypadá to, na rozdíl od Opavy, že vedení ve Spartě, předpokládám, že i s přispěním sportovního ředitele Tomáše Rosického, tuto problematiku vnímá a je trpělivé. Rozumím tomu, že v napětí jsou fanoušci a média v očekávání odvolání trenéra Jílka. Prohra 1:0 v Plzni by tomu nahrála. Je pravda, že na jediné brance utkání se podílel hrubou chybou obránce Lischka, ale já se ho musím trochu zastat. Jednak pořád tvrdím, že hráč na hřišti musí vnímat riziko svého konání směrem k vlastní brance a to nezvládl nejen Lischka, ale také brankář Heča, který Lischkovi rozehrál míč v situaci, kdy v obranné třetině hřiště z pohledu Sparty byli 4 hráči Sparty a 4 hráči Plzně a to není bezpečná situace pro rozehrávku po vzoru Barcelony.
Neuvěřitelná věc hodná zapsání do Guinessovi knihy rekordů se stala v nastaveném času utkání Slávie s Mladou Boleslaví. Neuvěřitelná proto, že podruhé za sebou na vlastním stadionu se stala Slávii nepříjemnost se zahráváním pokutového kopu soupeře v nastaveném času za stavu 1:0 pro Slávii. Nedávno v utkání se Sigmou Olomouc trefil olomoucký Houska tyčku a tentokrát hráč Mladé Boleslavi Mešanovič, bývalý hráč Slávie, branku vysoko přestřelil. Nyní čtu v médiích názory, že Mešanovič pokutový kop neměl kopat apod. Jak se říká „po bitvě je každý generál“. Najdou se i tací, kterým nevymluvíte, že Mešanovič nepřestřelil branku Slávisty Koláře úmyslně. Utkání tedy stejně jako se Sigmou skončilo nejtěsnější výhrou Slávie 1:0.
Pokud tento komentář věnuji problematice pevnosti pozice trenérů musím zmínit i prohru Zlína na domácím stadionu s Jabloncem. Utkání jsem neviděl, ale Jablonec tentokrát podle ohlasů samotných hráčů Jablonce vytěžil z minima maximum, konkrétně získali tři body za jedinou střelu na branku. To ovšem nemírní pozici trenéra Zlína Caplára. Já mám takový pocit i zkušenost, že fotbalisté v české lize uznávají více jednodušší typy trenérů, často bývalé hráče, než trenéry filozofy, kteří dovedou poutavě vyprávět a přednášet o fotbalu.
Takovým jednodušším trenérem, ale se skvělou hráčskou kariérou a impulzívním koučováním je trenér Sigmy Olomouc Radoslav Látal. Je tedy zcela jiným typem, než jeho předchůdce Václav Jílek. Dbá na prvním místě na bojovnost a kondici, emotivně koučuje (i za žlutou kartu) a týmu Sigmy to zřejmě vyhovuje. I když tentokrát si to asi hráči „schytají“, protože dokázali sice otočit stav utkání se Slováckem na svém stadionu z 0:1 na 2:1, jenže soupeř potom hrál v oslabení cca 30 minut, ale konečný výsledek byl 2:2. A to by naštvalo každého trenéra.
Teplice po výhře v dohrávaném utkání s Mladou Boleslaví nenápadně postupují tabulkou nahoru, tentokrát se tak stalo ziskem tří bodů za výhru 1:0 s Bohemians Praha. Autorem jediné branky byl Mareš, který skóroval v posledních třech utkáních čtyřikrát.
V šesti víkendových utkáních týmy skórovaly jen 10 krát, naštěstí tuto bídnou bilanci napravily dvě pondělní dohrávky, ve kterých padlo branek 9. Na stadionu ve Vítkovicích Baník Ostrava vstřelil tři branky do sítě Příbrami během prvních 9-ti minut, což je možná rekordně nejrychlejší kanonáda v historii nejvyšší soutěže. V dalším průběhu utkání už branka nepadla.
V Liberci domácí Slovan po divokém průběhu, kdy v prvním poločasu prohrával s Českými Budějovicemi 1:2 otočil stav utkání na 4:2.