Sparta urazila fotbalového boha

Fotbalový čtvrtek s Evropskou ligou, vlastně „jen“ kvalifikací, dopadl pro české týmy rozporuplně. Hodnotím to asi tak, že to mohlo být lepší, ale také horší. Po shlédnutí podstatné části všech tří utkání (Sparta s Trabzonsporem, Viktoria Plzeň s Antverpami a Mladá Boleslav s FCSB Bukurešť) se podle mého názoru potvrdilo, že klíčovým předpokladem prosadit se v současném fotbalu a být tak úspěšný je rychlost. Samozřejmě běžecká, ale také ovládání míče v rychlosti, rychlá orientace v prostoru, rychlé přepínání po ztrátě a zisku míče atd. Hra na držení míče, u nás se tento způsob hry nazývá dominance, už není moderní. Bohužel my u nás v Česku považujeme tento způsob hry (vysoké procento držení míče) stále za ukázku vysoké kvality a většina trenérů směřuje tímto směrem.

Typickým představitelem přímočarého a rychlostně nadprůměrně nastaveného fotbalu byl tým Antverp. Ve srovnání s na první pohled líným pohybem hráčů Plzně, jejich spoustou nicneřešících přihrávek většinou do nohy hráči belgického klubu vypadali jako sprintéři. Jejich základní strategie byla pustit soupeře, který si lebedí v přihrávkách z jedné strany hřiště na druhou a zpět na svoji polovinu, o míč je obrat a sprintovat do jeho pokutového území. Díky jejich rychlosti a přímočarosti se dokázali opakovaně zapojit do finální části těchto rychlých protiútoků až v sedmi hráčích. Kdyby byli hráči Antverp přesnější v zakončení, tak by jejich výhra byla daleko vyšší.

Docela mně bylo líto kanonýra Plzně Krmenčíka, který se pohyboval na hrotu útoku a ve finálních akcích v pokutovém území byl často sám nebo jen s malou podporou spoluhráčů. Ve srovnání se sedmi hráči belgického týmu to byl velký rozdíl. Fotbal je zkrátka o běhání. Je pravda, že ve druhém poločasu příchodem Hořavi se hra Plzně zlepšila, možná i hráči Antverp trochu podlehli svému nasazenému tempu. Jen nedokážu pochopit, že když přišel do hry vysoký a důrazný Chorý, tak jeho spoluhráči v jasných situacích pro centr do pokutového území na tohoto hlavičkáře volili opět jen držení míče a následnou ztrátu. Jsem opravdu zvědavý na odvetné utkání v Plzni, kde bude muset Viktoria hrát aktivně, což bude vyhovovat v bloku bránícímu soupeři a každá ztráta míče bude pro jeho „sprintery“ nabídka na opravdu rychlý protiútok. Budu hráčům Plzně držet palce, ale herní strategie navíc ovlivněná výsledkem prvního utkání bude vyhovovat belgickému týmu.

Po závěrečném hvizdu rozhodčího v utkání Sparty s tureckým Trabzonsporem bych nechtěl být v kůži trenéra Jílka. Jeho svěřenci totiž sehráli skvělé utkání se silným soupeřem, jenže pouze 80 minut. A to je málo. Způsob hry a tentokrát i jeho kvalita se už hodně podobal způsobu hry, který by chtěl trenér Jílek se Spartou hrát. Tzn. aktivní přechod středního pásma, po ztrátě míče okamžitý represink, zakončení střelbou. Jednu změnu jsem tam viděl, ke které hráče Sparty donutili soupeři. Při rozehrávce od brankáře Nitu použili hráči Trabzonsporu vysoké postavení, proto brankář Sparty velmi často musel při rozehrávce útočné akce použít dlouhý výkop. Proč ne, je to rychlé a bezpečné přenesení hry na soupeřovu polovinu. Samozřejmě musí být v tréninku nacvičené včetně schopnosti získat odražený míč. Podmínkou totiž není vyhrát hlavičkový souboj, jak se mnozí mýlí a tento způsob kritizují, ale získat odražený míč. A to se Spartě také dařilo.

Velmi se mi líbil výkon mladého Krejčího na postu defenzívního záložníka, ale nad všemi čněl Kanga, kterého ve svých komentářích často kritizuji za přístup. Bohužel tak musím i dnes. Podílel se na obou brankách (1+1), byl motorem ve středu hřiště, věděl si rady s míčem v každé situaci. Jenže bohužel po vstřelení branky se u něj projevila tak častá nedisciplinovanost a ztráta koncentrace. On nejen přiběhl ke skupině tureckých funkcionářů a sponzorů (hrálo se jinak bez diváků) a gesty se jim smál. Jenže možná ještě větší problém byl, že Kanga při vědomí, že se mu daří a hraje skvěle začal být nekoncentrovaný, předváděl se s tendencí zesměšňovat soupeře. A i když jsem přísný ateista, tak tvrdím, že za tyto extravagance se fotbalový bůh tam někde nahoře Spartě pomstil. Když přejdu do reálného fotbalového života, tak tvrdím, že tato jeho šou mohla snížit i koncentraci spoluhráčů, což s úbytkem jejich psychických a fyzických sil mohlo přispět k chybám při obdržených brankách. Tuším velmi reálně, že odveta bude více než složitá.

Mladá Boleslav možná překvapivě veze z Rumunska bod za bezbrankovou remízu s někdejší Steauou Bukurešť. I když už tento klub není to, co býval, tak výsledek je to cenný, ale jsem přesvědčen, že odveta bude ještě také velmi složitá. Škoda, že hráči Mladé Boleslavi alespoň jednou neskórovali, příležitosti k tomu měli. Na druhou stranu je několikrát podržel brankář Šeda. Ve všech třech případech šance na postup do dalšího kola žije, je také pravda, že šance žije i pro soupeře. Rozhodne se příští týden ve čtvrtek.

Komentáře nejsou povoleny.