Ano, jen přiblížilo a dobře to ví trenér Slávie Trpišovský, jak zmínil po utkání a tvrdí to i jeho svěřenci. Slávie udělala výhrou 3:1 nad Viktorií Plzeň opravdu velký krok k titulu, ale říká se, že ten poslední je nejtěžší. Tak uvidíme. Dlouho se domácí tým nedokázal prosadit brankově, ale v poslední desetiminutovce se stavidlo branek uvolnilo naplno a téměř vyprodaný stadion přes 18 tisíc diváků (95% kapacity) oslavoval s nadšením zisk důležitých tří bodů.
Potvrdilo se také, jak tenká je mnohdy hrana mezi úspěchem a propadákem, protože kdyby několik minut před první brankou neskončil míč ve skluzu z kopačky plzeňského hráče Kovaříka na tyčce branky brankáře Koláře, tak by možná byl výsledek jiný, tedy příznivější pro Viktorii Plzeň. Hrálo se v parádní atmosféře a světe div se, šlo to i bez pyrotechniky.
Velký podíl na drtivém závěru Slávie měla možnost trenéra Trpišovského poslat do hry čerstvé, ale současně kvalitní fotbalisty Stocha, Škodu a Traoreho. Před utkáním jsem se zúčastnil úvahy v deníku Sport na téma Stoch a jeho role „žolíka“, tedy hráče, který dokáže přijít do hry v jejím průběhu a svojí kvalitou strhne výsledek na stranu svého týmu. A to se s přispěním dalších spoluhráčů Stochovi podařilo. A nejen jemu. Jen připomenu, že druhý gól vstřelil z pokutového kopu Souček, ovšem k pokutovému kopu došlo po souboji Škody s Limberským, který pod jeho tlakem a po centru Stocha zahrál rukou, třetí branka padla po rychlém protiútoku po ose Bořil, Stoch a po jeho nezištné přihrávce posla míč do sítě Traore. Tímto řešením finální části rychlého protiútoku potvrdil Stoch nejenom roli „žolíka“, ale především, že je týmovým hráčem.
Pražská Sparta potvrdila pozitivní dojem, který jsem získal po výměně trenéra Ščasného z její hry výhrou 1:0 s Libercem. Liberečtí se snažili hráčům Sparty narušovat už její rozehrávku z vlastní poloviny a používali při tom poměrně vysokou agresivitu. Sparta získala opět (potřetí za sebou) tři body a neinkasovala při tom branku. Ovšem mě velmi zaujala na její sestavě jiná věc. Do utkání nebyl nasazen středopolař Kanga ačkoliv není nemocný ani zraněný. Byla to „jen“ reakce trenéra Horňáka a sportovního ředitele Tomáše Rosického na porušení hráčského kodexu Sparty po utkání s Baníkem Ostrava. I když nevím, o co přesně šlo, tak volám konečně!!!!! a jsem přesvědčen, že za panování trenéra Ščasného by k tomuto kroku nedošlo. Proč jsem o tom přesvědčen? Protože trenér Ščasný má podle mého názoru jiný metr na dodržování daných pravidel, protože je takový, jak ho znám já a Sparta jako klub mě dlouhodobě přesvědčuje o stejné charakteristice. Sleduji to už od doby, kdy jsem hrál já a především v jisté době angažováním Tomáše Řepky a nedostatečným trestáním jeho „blikanců“.
Třetím utkáním ve skupině o titul bylo utkání Jablonce s Baníkem Ostrava. Domácí Jablonec nenechal nikoho na pochybách, kdo je na hřišti pánem a výhra 2:0 byla ještě milosrdná, jak přiznal trenér Baníku Páník. Z výkonů jeho týmu mám dojem, že pro hráče je sezóna přerušena, konkrétně od výhry v semifinále MOL Cupu po finále se Slávií Praha. Jabloneckému týmu neublížil ani fakt, že jejich trenér Rada musel sledovat celé utkání na tribuně.
Střední skupinu o Evropskou ligu tvořila dvě odvetná utkání prvního kola. V utkání Mladé Boleslavi s Teplicemi o postupujícím do finále nebylo pochyb. Po totálním propadáku Teplic 0:8 na svém stadionu jim šlo jen o důstojnou tečku za sezónou. Ta se jim zřejmě povedla, i když to je jen velmi, velmi slabá náplast.
Druhý finalista nebyl zdaleka tak jasný, jako v předchozím souboji. Sigma v prvním utkání ve Zlíně prohrála 0:1 a doma na svém Andrově stadionu chtěla výsledek otočit. Nebyla daleko od úspěchu, ovšem výhra 3:2 z hlediska pohárových pravidel při rovnosti bodů i skóre v obou utkáních je zvýhodněno více gólů vstřelených na hřišti soupeře, postoupil Zlín. A je třeba dodat, že zaslouženě. Znamená to další úspěch nového trenéra Kameníka.
A skupina o záchranu? Troufám si říci, že o sestupujícím je rozhodnuto již po předchozích kolech, bude jím Dukla Praha, která tentokrát přijela na stadion do Opavy, kde ještě nedávno vedl tým Opavy jejich současný trenér Skuhravý. Prohra 3:2 pomohla Opavě myslet na vysvobození od baráže s týmem Fotbalové národní ligy.
O podobné se snaží i další týmy a Příbrami se po výhře 1:0 s Karvinou ukázalo světélko naděje a naopak skoro do beznaděje poslala svého soupeře ze severu Moravy. Bezbranková remíza Bohemians na svém stadionu se Slováckem snad ani nepřekvapila, i když nepomohla ani jednomu týmu. Bohemka se zkrátka na svém stadionu střelecky trápí a nejinak tomu bylo i tentokrát.
Opět mě nepřesvědčila celková návštěvnost na stadionech. Celková proto, protože např. na Slávii přes 18 tisíc diváků je paráda a i oni se jistým dílem podíleli na výhře Slávie.