Jako pravidelný čtenář deníku Sport samozřejmě pozorně sleduji všechny fotbalové komentáře včetně postřehů a názorů bývalého vynikajícího útočníka Ládi Vízka. Několikrát jsme se utkali proti sobě na prvoligovém trávníku, ale i mimo něj. Poprvé jsem před koncem vojny ve VTJ Hradec Králové dostal nabídku na zkoušku v Dukle Praha, kde v té době hrál můj dlouholetý kamarád ze sousední vesnice a také český reprezentant Honza Fiala, spoluhráč Ládi Vízka. Od té doby o sobě víme a osud tomu přál, že přesně za rok jsem hrál svoje první prvoligové utkání v dresu Škody Plzeň na pražské Julisce proti Dukle Praha v sestavě s Láďou Vízkem.
Další naše setkání bylo na TV Prima při spolukomentování anglické Premiere League, kde jsme se v mnoha fotbalových věcech ne zcela shodli. Ovšem tlačenka, kterou Láďa přinesl byla hodně dobrá.
Vnímám sice postřehy a názory Ládi Vízka tak trochu zavánějící bulvárem, ale v mnoha jeho názorech se shodneme, ale v mnoha ne. Neshodneme se převážně v problematice současného fotbalu a problematice z trenérské oblasti. Láďovi názory jsou typické pro štamgasty jeho hospody, kterými se často zaštiťuje. Nezazlívám mu to, protože on nikdy trenérem nebyl a problematiku a způsob uvažování fotbalového trenéra zodpovědného za výsledky nikdy nepoznal. On je navíc typickým představitelem fotbalisty mojí generace, který svým přístupem k fotbalu nedosáhl maxima svých možností a to také ovlivňuje mnohé jeho názory, s kterými já nesouhlasím, protože jsem byl pracovitý fotbalista, jak jsem před časem napsal byl jsem jiný.
A teď tedy ke konkrétnímu problému, který mě inspiroval napsat tento komentář. Ve čtvrtečním vydání deníku Sport se Láďa Vízek vyjadřoval o způsobu hry Milana Baroše v utkání proti Spartě a nelíbila se mu kritika Milana Baroše od úspěšného trenéra Sigmy Olomouc Václava Jílka. Kdo čte pravidelně moje webové stránky a komentáře v nich ví, že já jsem Milana Baroše za způsob jeho hry velmi kritizoval. Láďa Vízek sice uznal, že jeho chování bylo za hranou a viní z toho hlavního rozhodčího, což se určitě shodneme.
Jak jsem napsal v nadpisu tohoto komentáře, šíleně se plete v kritice trenéra Jílka za jeho kritiku Milana Baroše přibližně těmito slovy: „Trenér Jílek Baroše kritizuje, protože nikdy nehrál ligový fotbal a nepoznal atmosféru prvoligové kabiny“. A tady já vidím jeho velký omyl. Trenér Jílek je totiž velmi úspěšným trenérem právě proto, že nepoznal atmosféru a pravidla prvoligové kabiny z doby fotbalové kariéry Ládi Vízka i mojí.
Už jsem o tom jednou psal, že se stále více prosazují trenéři bez prvoligové hráčské zkušenosti, kteří jsou odborně zdatní a ochotní na sobě neustále pracovat. A mezi takové trenér Jílek patří, což Láďa Vízek nedokáže vyhodnotit, protože sice hrál výborně fotbal, fotbalu rozumí, ale nemá zkušenosti s prací s hráči mladších generací, kteří jsou daleko pracovitější, než byl on. Jsou kultivovanější a odborně na vyšší rovni, než byla generace naše a hráčská minulost proto nestačí jako předpoklad k úspěšné trenérské kariéře. Poznávají to dnes mnozí bývalí hráči Sparty, kteří se postupně z trenérských postů v první lize vytratili s jednou výjimkou a tou je trenér Bohemians Martin Hašek. Proto se prosazují Jílek, Hynek, Trpišovský, Svědík a budou i další. Proto si dovolil trenér Jílek kritizovat způsob hry Milana Baroše, který byl daleko za hranou pravidel.