Po bilanci 14 a 11 branek v prvních dvou kolech odvetné části naší nejvyšší fotbalové soutěže se tentokrát bilance dostala až na číslo 20 a to ještě jedno utkání se nehrálo pro nezpůsobilý, konkrétně zmrzlý terén. Shodou okolností to bylo utkání posledního s prvním, tedy Baníku Ostrava s Viktorií Plzeň. Nevím, nebyl jsem u toho, ale nerozumím tomu, že kluby hrající HET ligu mají za povinnost mít vyhřívanou hrací plochu z důvodů, které zamezí hrát utkání na zmrzlé hrací ploše a v Ostravě se přesto nehrálo. Někde se stala chyba a je zvláštní, že se to neprojevilo ani na symbolickém finančním trestu. Já mám dojem, že zodpovědným lidem na městském stadionu ve Vítkovicích nikdo předem neřekl, že tato varianta sice u nich poprvé, ale přece jen může nastat a topení buď nepustili vůbec nebo, a to je pravděpodobnější, ho pustili pozdě. Zkrátka všechno v životě se děje poprvé a takto to někdy dopadá…
Ale teď už k utkáním, která se hrála. Netradičně začnu pátečním utkáním mezi pražskými kluby Bohemians a Duklou, protože toto utkání jsem sledoval na vlastní oči z tribuny stadionu Bohemians. Společně se svými svěřenci z U19 mého současného klubu 1.HFK Olomouc jsme mrzli, ale zážitek z utkání nám to nahradil. Domácí tým vyhrál naprosto zaslouženě, protože měl více šancí na vstřelení gólů. Jenže pro své svěřence jsem zdůrazňoval příčiny toho, že hráči Bohemians měli více brankových šancí. A tady byl i z tribuny vidět rozdíl v týmovém pojetí obou soupeřů. Domácí tým byl evidentně sehranější, ale hlavně působil soudržným a za úspěšným výsledkem se deroucím týmem. Dukla působila jako tým s několika skupinkami hráčů, které fungovaly samostatně a tedy nesourodě. A to jsem na tribuně zdůrazňoval i svým hráčům. Že vyhrál tým, který byl nejen bojovnější, ale také soudržnější, protože to chci i po nich. Jen doplním, že Bohemka vyhrála 2:0.
A nyní k dalším utkáním. Začnu u těch týmů, které nedávno vyměnily trenéry. V Mladé Boleslavi mě výměna vůbec nepřekvapila, jak jsem kriticky poznamenal v předchozím komentáři. Prohra 0:3 se Slávií byla pro tým trenéra Webera příliš krutá, protože do 60. minuty měl domácí tým několik vyložených šancí (Konaté 2x, Přibyl, Valenta). Favorizovaná Slávie se trápila nervozitou, ale pomohla si rohovým kopem, tedy standartní situací. A to je věc, která se v podobném utkání Slávie v Jihlavě a následně s Bohemians nepodařila, a proto v prvním případě prohrála a ve druhém se třásla o nejtěsnější prohru. Přitom na úspěšnou realizaci standartních situací má typy hráčů. A druhá branka po, v nejvyšší soutěži naprosto hloupém faulu Suse a pokutovém kopu, z jejich hráčů nervozita opadla úplně a konečný výsledek dokreslila třetí branka po další hrubé chyby obránce a tečované střele.
Kapitolou samou pro sebe je pražská Sparta. To je totiž materiál na knihu o tom, jak funguje moderní fotbal, konkrétně jak se tvoří fungující fotbalový tým po stránce fotbalové i mentální. Nechci být tzv. „generálem po bitvě“, ale údajný (v této chvíli to není oficiální) konec trenéra Stramaccioniho se opravdu dříve nebo později dal čekat. Musím se zastat českých fotbalových trenérů, ke kterým patřím i já, protože pan Stramaccioni a jeho kroky při sestavování týmu Sparty mě několikrát přesvědčily o tom, že nedosahuje úrovně českých prvoligových trenérů a některá jeho vyjádření potvrzovala, že považuje české trenéry a českou nejvyšší fotbalovou soutěž za velmi, velmi zastaralou. Jenže opak je pravdou a potvrdilo to i mužstvo Brna a jeho trenér Pivarník, který svůj tým na utkání na Spartě výborně připravil a moc nechybělo a všechny body si odvezl do Brna a navíc naprosto zaslouženě. Bod za remízu 1:1 si proto tým Brna zcela zasloužil. V defenzívě byli hráči Brna velice kompaktní a dokázali i ve větším počtu hrozit z rychlých protitoků, z nichž jeden proměnili v branku a několik dalších nemělo k brance daleko.
Další klub, který nedávno vyměnil trenéra je Zlín, který se zhlédl v kamarádovi majitele pana Červenky ve Vlastimilu Petrželovi. Prohra 0:4 s Jabloncem, navíc prý zasloužená je velkou ranou pro všechny v klubu a asi nikdo to nečekal. Já jen dodám, že trenér Petržela je znám svými sebevědomími prohlášeními, kterými dokáže docela neomaleně kritizovat své hráče a jak jsem si přečetl, dokázal to i před svým nástupem ve Zlíně. Nemyslím si, že je to ta správná cesta. Fotbal se hodně v posledních letech změnil nejen na hřišti, což trenér Petržela samozřejmě ovládá, ale i v komunikaci s hráči a tady já vidím rezervy, které se mohou negativně projevit ve výkonu hráčů na hřišti. Jablonecké naopak zřejmě nakopla výhra po vymyšleném pokutovém kopu v prvním jarním kole v utkání s Teplicemi a po třech bodech na Dukle bodovala naplno a přesvědčivě 4:0 ve Zlíně
A teď něco k utkáním největších překvapení dosavadního průběhu HET ligy v roce 2018. V případě Jihlavy jsem byl zvědavý na jejich výkon a výsledek v domácím utkání s Teplicemi. Po prvních dvou kolech jsem poznamenal, že domácí utkání, kdy tým bude muset tvořit a ne jen bořit, jako v utkáních se Slávií a Plzní, bude teprve prověrkou toho, jak budou jihlavští taková utkání zvládat. Jejich výhra 3:1 dává jasnou odpověď a bude zajímavé sledovat, zda jejich sebevědomí nepřeroste v dalších kolech v podcenění. Trenér Svědík, který jen potvrzuje, že jeho nepochopitelná odvolání v Baníku Ostrava a v Mladé Boleslavi byla chybou těchto klubů, to určitě pohlídá. A jak si momentálně oba tyto kluby stojí vidíme všichni.
Druhým překvapením jara je Karviná, která pod trenérem Muchou na jaře ještě neprohrála a byla v Liberci jen několik minut od plného počtu 9-ti bodů ve třech kolech, podobně, jako Jihlava a Jablonec. Podle mého názoru tady hraje velkou roli stabilizovaný kádr hráčů včetně současného trenéra.
Podobnou výhodu má i olomoucká Sigma, která ale v posledních kolech nestřílí branky. V utkání se Slováckem se jim to podařilo sice jen jednou, ale i to stačilo na zisk tří bodů, které je udržují ve hře minimálně o Evropskou ligu, možná i kvalifikaci o Ligu mistrů. Slovácko naopak nebylo daleko od zisku bodu za remízu, ale i 4 dosud získané body jsou dobrou vizitkou mladého trenéra Korduly.
V tomto kole se kanonýři dostali téměř na 3 branky v utkání, přesně v sedmi utkáních jich padlo 20.