Ano, je to tak a pokud mě moje paměť neklame, tak v předchozích sezónách v této fázi soutěže už vždy bylo v něčem jasno. Ať už o titulu, předkolech evropských pohárů nebo alespoň o jednom sestupujícím. V tomto ročníku nás čekají ještě poslední dvě kola a máme se tedy na co těšit.
Začnu přetahovanou o mistrovský titul mezi Slávií Praha a Viktorií Plzeň. Oba rivalové v tomto kole získali jen bod za remízu, navíc na vlastním stadionu. Nejdříve Plzeň s Mladou Boleslaví hrála 3:3, když v průběhu utkání hosté vedli 0:3. Slávie hrála 2:2 v derby s pražskou Duklou.
I na těchto výsledcích se potvrzuje, že poslední kroky ke splnění klubových cílů bývají nejtěžší. V tomto smyslu mě zaujala polemika sportovních novinářů ve svých médiích na téma způsobu hry pražské Slávie a reakce trenéra Šilhavého na tuto kritiku. V této problematice zcela rozumím, a proto souhlasím s argumentací zkušeného trenéra Slávie. Je mu totiž vytýkán zjednodušený způsob hry při zahájení útočných akcí jeho týmu a málo kreativity. A srovnávají současný způsob hry Slávie s obdobím v první polovině jarní části ligy. Trenér Šilhavý konstatuje, že jeho hráči nezvládají tlak, který je na ně ve hře o mistrovský titul kladen (na toto téma jsem se zaměřil v předchozím komentáři k 27. kolu ligy), proto je ve hře Slávie hodně nepřesností a individuálních chyb. Proto se rozhodl hru zjednodušit a tím zajistit její bezpečnost směrem k vlastní brance. A o to přeci ve fotbalu jde, kromě mnoha dalších věcí. Zvolit takový způsob hry, který aktuálně hráči zvládnou a dovedou tak utkání k požadovanému výsledku. A pokud pod vlivem různých okolností jejich kvalita klesne, tak musím něco změnit i já trenér. Proč by měla hrát v této fázi dramatického závěru nejvyšší soutěže pražská Slávie podle not Barcelony a prohrávat po nervózním projevu a laciných ztrátách míčů. Také jsem si přečetl srovnání současné formy Slávie s obdobím během dlouhé série bez porážky. K tomu jen dodám, že v té době Slávie teprve šplhala tabulkou k možnosti hrát o titul a to je daleko jednodušší, než o něj hrát doopravdy. K tomu tvrdím, že i v té fázi ligy těžila hra Slávie ze hry v bloku a rychlém přechodu po zisku míče (jako např. s naivním Hradcem Králové, kterého tým Slávie pustil tzv. zadarmo na vlastní polovinu a často i bez velkého úsilí hráče Hradce Králové o míč připravil a vytvářel si šance a prosadil se i ze standartních situací. Takže k formě Slávie bych dodal, že v její hře je logicky vidět hodně nervozity (s bojem o mistrovský titul má zkušenost snad jen bývalý Sparťan Hušbauer), a proto musí hrát bezpečněji, tedy jednodušeji, tedy překonat střední pásmo dlouhými pasy na útočníky a snažit se získávat druhé míče. A to, že utkání s Duklou Slávie nevyhrála nezavinila zjednodušená hra, ale neproměněné šance hráčů Slávie.
Fakt, že své domácí utkání předchozí den nezvládla i Viktoria Plzeň tlak na hráče Slávie ještě zvýšil. Plzenští přitom začali aktivně, vypracovali si nadějné příležitosti, ale v podstatě při první návštěvě hráčů Mladé Boleslavi u branky Plzně se zrodil vedoucí gól a ještě do poločasu přibyly další dva. A tady se ukázala nedostatečná obezřetnost hráčů Plzně v defenzívě, což při ztrátě jednoho gólu zní logicky. Jenže po odvolání trenéra Pivarníka se pravděpodobně svým způsobem uvolnila disciplína a projevuje se to i v utkání na hřišti. Jak jinak si vysvětlit, že v posledních čtyřech utkáních Viktoria Plzeň vyhrála jen jednou a obdržela 7 branek. A to byla její defenzíva do té doby považovaná za nejpevnější v lize. Jenže to už neplatí.
Při pohledu na prvoligovou tabulku jistě překvapí, že v tomto kole pouze jeden tým z první poloviny bodoval naplno za tři body. Tím jsou Teplice, které výhrou 1:0 s Bohemians se hlasitě hlásí o vstupenku do předkola Evropské ligy. Na Mladou Boleslav ztrácí pouze 2 body a boleslavští hrají v dalším kole s pražskou Slávií. To bude ještě drama.
Trochu jsem vynechal ve svém výčtu utkání pražskou Spartu, která uhrála remízu 1:1 u nováčka v Karviné. Tradičně na Moravě byl útulný stadion vyprodaný a hrálo se ve výborné atmosféře. Obě branky padly v poslední dvacetiminutovce, tu vedoucí vstřelila Sparta, ale domácím hráčům se podařilo vyrovnat. I ten jeden bod sice definitivně zajistil Spartě Evropskou ligu, ale hráči i trenér Rada jeli asi nejdelší vzdálenost mezi Prahou a svým soupeřem pro body tři, takže byli zklamaní.
A nyní se podívám na opačný konec prvoligové tabulky, kde se děly také opravdu velké věci. Tím byl plný bodový zisk pro dva velmi ohrožené týmy sestupem a začnu tím větším šokem. Vysočina Jihlava totiž vyhrála jasně 3:0 ve Zlíně, kterému se podobně, jako v loňské sezóně nedaří v utkáních na svém stadionu, což určitě netěší jejich fanoušky. A jak jsem si přečetl, tak ani kapitána Jugase, který se vyjadřoval hodně ostře na adresu svého mužstva. Jihlavští trestali domácí tým, jak jinak, rychlými protiútoky (už dnes o nich byla řeč…) a přeskočila tak v tabulce o jeden bod Bohemians, kteří rozšířili okruh bezprostředně ohrožených na 4 týmy. Mezi nimi zůstal i přes výhru se Slováckem tým Hradce Králové, který svého soupeře z jihu Moravy porazil 2:1. Utkání se tak stalo úspěšnou premiérou pro trenéra Havlíčka, ale Hradec Králové ještě vyhráno nemá.
Poslední příčku si v tomto kole „upevnila“ Příbram, která v existenčním utkání prohrála na svém stadionu s Brnem 2:3, které si tím zajistilo účast v nejvyšší fotbalové soutěži i pro příští sezónu. Dalšími zachráněnými jsou Slovácko, Karviná i Liberec.
Ten se v tomto kole utkal na svém stadionu v „Podještědském“ derby s Jabloncem. Oba soupeři si rozdělili po jednom bodu, což jistě potěšilo především hostující Jablonec, protože vyrovnávací branku vstřelil Mehanovič v 94. minutě.
V tomto kole kanonýři vstřelili 26 branek, což navazuje na v posledních kolech zvýšenou produktivitu. Na tribuny stadionů se dostavilo téměř 48 tisíc diváků, což je průměr cca 6 tisíc, což koresponduje s vyšším počtem branek. Na ty se přeci chodí především.