I já mám velkou radost z toho, že náš fotbalový tým na EURO 2016 ve Francii získal ve svém druhém utkání první bod za remízu 2:2. Jenže to je tak jediné pozitivum na našem vystoupení. Abych nezapomněl, tak druhým je všemi prezentovaná soudržnost, týmovost a z toho vyplývající bojovnost všech hráčů. Jenže to by měla být přeci zcela jistě naprostá samozřejmost.
Někde jsem zaznamenal, že včerejší utkání bylo z naší strany utkáním dvou rozdílných poločasů. Já bych tento názor poopravil na utkání dvou rozdílných částí utkání. Tu první v trvání 70 minut a ten zbytek v délce cca 25 minut. Bohužel ta první, tedy mnohem delší nestála z naší strany za nic a ta druhá podstatně kratší byla sice ne skvělá, ale určitě lepší. A odrazilo se to nakonec i ve vyrovnání stavu utkání z 0:2 na 2:2. Postupně se dostanu k příčinám tohoto zvratu, ale začnu od začátku.
V mediálním prostředí jsem často řazen mezi respektované glosátory, ale kromě toho jsem také fotbalovým trenérem. Dobře si proto uvědomuji složitost a náročnost tohoto povolání a dovedu tedy některé kroky svých kolegů pochopit. Některé ovšem ani já nepochopím.
Kdo pravidelně sleduje moje webové stránky, tak si určitě pamatuje moje hodnocení výkonů a způsobu hry našeho reprezentačního týmu v přípravných utkáních před EURO i jeho prvního ostrého utkání proti Španělsku. Už při losu naší skupiny jsem jako jeden z mála expertů deníku Sport byl pesimistický a vnímal naše soupeře ve skupině (Španělsko, Chorvatsko a Turecko) pro české fotbalisty jako nejméně vhodné. Dlouhodobě totiž sleduji, že naše i klubová mužstva se proti těmto soupeřům nedokáží prosadit. Konkrétně proto, že oni skvěle ovládají míč a naše snaha o překvapivý předsunutý presink, který platí na jiné soupeře na tyto platit nebude. Díky svojí kvalitě v prostorové orientaci a skvělému ovládání míče se z takového presinkového sevření dokáží vymanit a udeřit. Naopak naši hráči mají velké nedostatky v přednostech těchto soupeřů, tedy v prostorové orientaci a práci s míčem. Trenér Vrba i hráči po přípravných utkáních konstatovali, že branky jsme obdrželi po ztrátách míčů v rozehrávce na vlastní polovině hřiště. Tedy ve fotbalové disciplíně, kterou neumíme! Já vím, že fotbal je hodně o výsledku a ten se dá dosáhnout pouze způsobem, kterým fotbalisté neodhalí své nedostatky a uplatní svoje přednosti. To vše při srovnání se svým aktuálním soupeřem. A já mám stále pocit, že chceme uspět způsobem, který neumíme a to považuji za velkou chybu.
Proto jsem souhlasil ve svém komentáři se způsobem hry, který zvolil trenér Vrba proti Španělsku, který mnozí kritizovali. A utkání Španělska s Tureckem (3:0) ukázalo, jak bychom v případě otevřenější hry mohli dopadnout.
Jenže my jsme se v utkání s Chorvatskem, na rozdíl od utkání se Španělskem vůbec nepoučili. První dvě branky jsme obdrželi po ztrátách míčů v rozehrávce na vlastní polovině. Tedy způsobem, který nás na naši neschopnost takovým způsobem zakládat útočné akce s kvalitními soupeři upozornil už v přípravě na EURO. A tady vidím chybu trenéra Vrby, jinak velkého odborníka. On dokonce své svěřence včera kritizoval, že si v utkání počínali pasivně a nechtěli v rozehrávce míče. No oni je nechtěli, protože si nevěřili tímto způsobem hrát. Reálně si vyhodnotili, že na to nemají.
A právě na naši chybující rozehrávku Chorvaté čekali. Klasickou ukázkou byla situace před jejich druhou brankou. Petr Čech nevyhodnotil správně postavení našich hráčů a hráčů Chorvatska. V okamžiku, kdy Hubník přebíral míč, který mu adresoval brankář Čech, tak na naší polovině se nacházelo 6 hráčů Chorvatska a jen 4 naši. Tedy typická ukázka toho, že jsme nahráli tímto způsobem na připravený předsunutý presink soupeře, kterým nám míč odebrali a zkušený Rakitič si už věděl rady. Ano, Hubník mohl míč napálit na tribunu, ale pod tlakem protihráče nepřesně přihrál, ale největší chybu udělal svým nerozvážným rozehráním míče brankář Čech.
A to je to, co já považuji za „kolovrátek“ z titulku tohoto komentáře. My víme, že děláme i nevynucené chyby v rozehrávce, za které platíme obdrženými brankami v přípravě a chceme tímto přehrát velmi těžké soupeře na EURO. Bylo velkým štěstím, že se utkání v závěru takto zvrtlo a před posledním utkání jsme stále ve hře o postup ze třetího místa v tabulce. Těch 70 minut jsme totiž byli ve všem jasně horší a to nejen v práci s míčem, ale i v pohybu, rychlosti, prostorové orientaci, v osobních soubojích atd. Ještě, že nám zůstala bojovnost a soudržnost. Jenže to je v současném fotbalu naprosto věc samozřejmá a pokud nepřidáme něco navíc, tak to nebude stačit ani s Tureckem.
Při této mojí kritice zcela jistě očekáváte nějakou radu, jak řešit lépe rozehrávku naší útočné fáze od brankáře Čecha. Ano, ta varianta existuje (není to větší nabídka hráčů, jak požaduje trenér Vrba, protože oni si sami uvědomují, že to nezvládnou, proto se nenabízí), používá ji mnoho týmů, především ty, které vnímají kvalitativní nedostatečnost v porovnání se svým aktuálním soupeřem. Variantou je řešení jednodušší, rychlejší a především bezpečnější a v dresu londýnského Arsenalu ji v utkáních se silnými soupeři používá i brankář Čech. Tou variantou je výkop brankáře hluboko na soupeřovu polovinu, samozřejmě s předem určeným a na tréninku pilovaným adresátem tohoto kopu a postavením ostatních hráčů tak, aby se pokusili získat odražený míč a dohráli akci v útočné třetině hřiště kombinací po zemi. Je jasné, že v utkání naší reprezentace v přípravě s Maltou by to byl nesmysl, ale v utkání na EURO s Chorvatskem určitě ne a bylo to jasné i v přípravném utkání s pohyblivými Korejci. A já doufám, že si tuto realitu uvědomí hráči a především trenér Vrba v utkání s Tureckem. Předpokládám, že trenér Vrba nemá zapotřebí se obávat kritiky laické i odborně populistické skupiny trenérů. Na to má za to, co dokázal velký respekt všech. Tak, jak to určil pro kvalifikačním utkáním s Nizozemskem v Praze. A dokonce mě napadá, že mu k tomuto rozhodnutí pomůže i absence kapitána Rosického v základní sestavě, kterému by tento způsob hry nevyhovoval.
Stejně jako asi všechny i mě překvapila nominace Davida Lafaty do základní sestavy. To se zkrátka nepovedlo a hluboko pod svoje možnosti zahrál i na pravé straně Skalák. Jejich střídání a příchod vysokých hrotových hráčů Škody a poté Necida (Šural hru nijak neovlivnil) nebylo ani tak skvělým tahem trenéra, jako nutností vzhledem k průběhu utkání. Nakonec horší už by na místě Lafaty a Skaláka asi nebyl nikdo z početné lavičky.
U Skaláka přesto na rozdíl od Lafaty v zařazení do základní sestavy fotbalovou logiku vidím, ale potvrdilo se, že u něj i některých dalších hráčů došlo k hlubokému poklesu formy ve srovnání s podzimní částí sezóny, ale nominace je přesto neminula. Mám na mysli zejména zdravotní problémy plus přestupy do jiných klubů Šurala a Pavelky, přestup Skaláka, zranění Dočkala před EURO, dlouhodobý pokles formy Limberského (včetně jeho spoluhráčů z Plzně ve slovenské reprezentaci).
V této souvislosti musím vzpomenout i kapitána Tomáše Rosického. V týmu se choval jako opravdový kapitán, do utkání vložil veškerou svoji energii, ale kdo se díval dobře, tak Tomáš Rosický jak ho známe z minulosti to také nebyl. I já jsem zaznamenal, že zpátečku už nestíhal, že svoje typické průniky s míčem na noze sice často zkoušel, ale nebyl při nich dostatečně rychlý, jak je i sám zvyklý a byl přesprintován a o míč přišel. Vrcholem smůly bylo jeho svalové zranění v závěrečné pasáži utkání. Přesto bych jeho absenci věřím, že v dalších utkáních (snad nebude jen jedno) neviděl moc tragicky, protože si dobře vzpomínám na jeho zranění ve druhém utkání před čtyřmi lety na EURO 2012 v Polsku. To první i s ním v sestavě jsme totiž prohráli ostudně s Ruskem 1:4 (díky naivní snaze o konstruktivní rozehrávku na vlastní polovině…) a v dalších jsme uspěli díky zjednodušení hry a nasazením defenzívního záložníka Hübschmanna do základní sestavy a vyhráli celou základní skupinu.
Já doufám a moc bych si přál, aby náš tým pod vedením trenéra Vrby dokončil základní skupinu stejným způsobem, tedy postupem ze základní skupiny do osmifinále a třeba i ze třetího místa. Jenže to by se museli všichni poučit z chyb v předchozích utkáních, jako se poučili na EURO v Polsku. Dokážeme to?