Ano, již tři kola před koncem, tedy po 27. kole Synot ligy, je definitivně rozhodnuto o držiteli mistrovského titulu pro sezónu 2015 – 2016. Je ním Viktoria Plzeň. Termín definitivně jsem nepoužil náhodou, protože o tom, že plzeňští titul obhájí bylo jasno již po jejich výhře 3:0 na Spartě, ale přeci jen tam nějaká teoretická možnost pro Spartu existovala, i když v ní nikdo, včetně Sparťanů už nevěřil.
Plzeňští se na oslavu po předpokládané výhře s Baníkem Ostrava (výsledek 2:0 to potvrdil) náležitě připravili a ceremoniál nezapomněl připomenout, že letošní titul je už 4. v pořadí za posledních 6 let. Počet titulů 4 byl vidět na všech mistrovských výzdobách od triček přes kšiltovky i reklamní panely. I já tvrdím, že titul si hráči i celý realizační tým Plzně zcela zaslouží. Využili zcela správně a pragmaticky určitou výhodu ve srovnání se Spartou a vůbec tím nechci snižovat jejich úspěch a neuvěřitelnou sérii 16-ti výher v řadě. Tou výhodou byla jejich absence v jarní části Evropské ligy, i když by ji zcela jistě rádi podstoupili. Jenže podzimní cesta nakonec, na rozdíl od Sparty, skončila předčasně a to podle mého názoru paradoxně rozhodlo o mistrovském titulu. Není třeba rozvádět výhody, které z toho pro tým Plzně plynuly, protože se o nich můžeme denně v médiích dozvídat a i já jsem je na svých webových stránkách prezentoval. Je velkou zásluhou trenérů a hráčů Viktorie Plzeň, že toho dokázali využít. Blahopřeji celému klubu Viktorie Plzeň, za kterou jsem kdysi hrál, k zisku titulu a přeji do působení v Lize mistrů nebo minimálně Evropské lize hodně úspěchů ku prospěchu svého klubu, ale i celého českého fotbalu.
Shodou náhod se v utkání Viktorie Plzeň s Baníkem Ostrava rozhodlo také definitivně o prvním sestupujícím klubu. Tím je právě soupeř Plzně v tomto utkání Baník Ostrava. Přiznám se, že při pohledu na smutné mladé fotbalisty Baníku Ostrava mně jich bylo opravdu líto, protože sledovat oslavy zisku titulu hráče soupeře a současně si uvědomit, že v srpnu na ně bude čekat Fotbalová národní liga, tedy jen druhá nejvyšší fotbalová soutěž. Navíc v situaci, kdy současní fotbalisté Baníku za tento stav vůbec nemůžou, protože na vině je jednoznačně klubové vedení zejména to sportovní. A kdo pravidelně sleduje moje komentáře, tak potvrdí, že odvolání úspěšného trenéra Svědíka z 5. místa v tabulce jsem kritizoval hned po jeho provedení a stejně, jako mnoho jiných. Já jako trenér jsem to nechápal a předpovídal Baníku už tenkrát kolaps. Doufám, že nový majitel udělá ve všem v klubu pořádek a obklopí se lidmi, kteří problematice rozumí a ne se ji jen učí rozumět.
Toto kolo sice rozhodlo o titulu a prvním sestupujícím, ale naopak trochu zkomplikovalo boj o druhou příčku i druhého sestupujícího. Začnu stříbrnou medailí, kterou měla dlouho pod palcem pražská Sparta a její remíza v tomto kole 1:1 v Teplicích a další výsledky jejich konkurentů, které okomentuji později, tuto skoro jistotu dramatizují. O výsledkové mizérii Sparty v měsíci dubnu se již psalo a tým trenéra Ščasného ji nezlepšil ani tentokrát. A to vedoucí branka Konatého neměla platit pro ofsajd, který by určitě z postranní čáry dokázalo vyhodnotit i malé dítě. Nechápu, jak se něco takového může stát. Vím, že mýliti se je lidské, ale v tomto případě je to podezřelé. Jenže tepličtí nakonec dokázali vyrovnat a to v situaci, kterou jsem, pokud mě paměť neklame nikdy neviděl. Domácí hráč Potočný totiž střílel trestný kop přes zeď hráčů Sparty, míč se přes ruce brankáře Bičíka dostal do sítě. Hráči Teplic se začínali radovat, ale rozhodčí branku neuznal a nařídil trestný kop opakovat, protože před tím nedal k zahrávání pokyn. Jenže to Potočného nerozhodilo, protože opakovaný trestný kop zahrál na opačnou stranu branky Sparty a tentokrát brankář Bičík neměl šanci. Úspěšně proměnit opakovaný pokutový kop vidíme občas všichni, ale trestný kop je opravdu rarita.
Sparta byla v nedělním utkání v Teplicích pod určitým tlakem, protože se na její druhou příčku tlačí Slovan Liberec, který hrál svoje utkání již v sobotu a porazil Zbrojovku Brno na svém stadionu 4:2. Jenže cesta k tomuto tříbodovému zisku se nerodila lehce. Liberečtí se sice ujali vedení 1:0, ale za několik minut to bylo 1:2 pro Brno. A tady se projevil charakter libereckého týmu, protože dokázal výsledek otočit a v závěru utkání potvrdit čtvrtou brankou. V dalším kole se utkají oba týmy, tedy Sparta s Libercem spolu v Praze a to bude tedy zajímavé utkání, které hodně napoví, zda Sparta po skvělé jízdě jarní fází Evropské ligy bude v létě začínat předkola ve vysněné Lize mistrů nebo „jen“ v Evropské lize.
Jak jsem poznamenal v úvodu rozhodnuto ještě není o druhém sestupujícím, protože nejvážnější uchazeč Sigma Olomouc porazila podle očekávání Jablonec 2:1 a její konkurenti navíc zaváhali. Za termínem „podle očekávání“ nehledejte nějaké korupční indicie. Já jsem prohru Jablonce v Olomouci očekával především proto, že tým Jablonce hrál v týdnu pro ně velmi zásadní utkání semifinále MOL Cupu se Spartou Praha (výhra 2:0) a v tomto týdnu je čeká odveta na Spartě. A všichni víme, že pro jablonecký klub je jedinou šancí zachránit tuto sezónu účastí v předkolech Evropské ligy je pouze přes zisk MOL Cupu. Utkání v Olomouci bylo proto pro Jablonec až na druhé koleji, i když si to nikdo nechce připustit. Tím nechci říci, že hráči nechtěli vyhrát. Určitě ano, ale v hlavě to někde vzadu mají a navíc se daly čekat určité změny v sestavě týmu s cílem šetřit některé důležité hráče.
Kromě důležitého zisku tří bodů opět už poněkolikáté Sigmě nahrály výsledky ostatních konkurentů z konce tabulky. Jihlava na domácím stadionu pouze remizovala s Mladou Boleslaví, Příbram s pražskou Duklou, Teplice se Spartou, Bohemians se Slávií a Zlín na Slovácku. Díky tomu Sigma ukrojila z jejich bodového náskoku dva body a ztrátu na nejbližší Příbram stáhla na jediný bod.
Opravdu hazardem s nejvyšší soutěží bych nazval výsledky Příbrami. Klub je především díky jeho šéfovi panu Starkovi považovaný za klub, který se v sestupové matematice dokáže orientovat, ale v letošním ročníku to tedy nepotvrzuje. V jarní části Synot ligy ještě na domácím stadionu příbramští nevyhráli a nepodařilo se jim to ani tentokrát v utkání s Duklou Praha. Navíc v utkání prohrávali 0:2 a vyrovnali na 2:2 chvíli před koncem. Utkání řídil rozhodčí Zelinka, kterého jsem moc chválil, a nejen já, za výkon v utkání Plzně na Spartě. Jenže tentokrát jsem opravdu nepochopil, že nezapískal pokutový kop proti domácímu týmu za faul zkušeného Zápotočného, který ragbyovým způsobem stáhl hráče Dukly. I to potvrzuje fakt, že naši rozhodčí mají kvalitu, ale musí mít „čistou hlavu“. Ve sledovaném utkání Sparta v. Plzeň ji čistou měl, v Příbrami si ji vyčistit asi zapomněl.
Mladá Boleslav přijela do Jihlavy s cílem uchovat si šanci na zisk druhého místa na úkor Sparty a hrát předkola Ligy mistrů. Po remíze 1:1 v této snaze ztratila potřebné dva body, což jí určitě mrzí zejména při předpokladu, že při vedení 0:1 mohla z několika šancí vedení navýšit a tím rozhodnout o zisku tří bodů. Jenže to se hráčům „Bolky“ nepodařilo a jak už to tak bývá zafungovalo nepsané pravidlo „nedáš dostaneš“ a výsledkem byla remíza.
Na závěr jsem si nechal dvě derby. Vršovické v Praze mezi Bohemians a Slávií se hrálo před vyprodaným hledištěm v Ďolíčku v parádní atmosféře a podle očekávání bylo ostré jako břitva. Tým Bohemians se mi v jarní formě moc líbí a ani ho už nepovažuji za adepta na sestup. Hraje totiž nejen agresivně, což je trend moderního fotbalu, ale má i fotbalovou kvalitu. Slávia se snaží dostát velká očekávání, ale moc se jí to nedaří, protože ta očekávání byla nadsazená. Cíl probojovat se do evropských pohárů má ještě šanci splnit, ale jen za předpokladu, že MOL Cup nevyhraje Jablonec, který pro to dělá maximum. Utkání sice skončilo bez branek, ale tradičně na Bohemians se opět bylo na co dívat.
Druhé derby se hrálo na Moravě na Slovácku. Do Uherského Hradiště přijel Zlín a výsledkem byla další remíza, tentokrát 1:1. Utkání jsem neviděl, ale z vlastní zkušenosti vím, jak je toto derby na Slovácku prestižní. Domácí vedli 1:0, ale asi 6 minut před koncem hosté ze Zlína vyrovnali. Jak moc důležitý bude pro záchranu Zlína získaný bod se ukáže po posledním kole. Příště totiž hraje Zlín s podobně ohroženou Příbramí a to bude drama o šest bodů.
S koncem Synot ligy se zvyšuje napětí a to také ovlivňuje návštěvnost na stadionech. Tentokrát přišlo do ochozů přes 45 tisíc diváků, což je průměr přes 5,5 tisíce a to je dobře, protože stále je o co hrát.